Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Sci-fi akční thriller Hvězdná pěchota (1997) je film o nepříliš vzdálené budoucnosti. Na planetě Zemi panuje jakýsi Federální režim a má problém s mimozemskými brouky. Co vypadá jako tradiční americká slátanina, je ve skutečnosti velmi výživný a chytrý příběh.

Děním filmu nás provází Federální síť. Oškliví brouci z nedaleké cizí planety posílají na Zem útočné meteority. Mladí lidé se dobrovolně přidávají k pojízdné pěchotě, aby konali svoji povinnost a před brouky nás zachránili! Kdo chce vědět víc, dozví se víc.

Propaganda interaktivní televize budoucnosti vypadá schválně trošku přehnaně. Nicméně právě dostudovaný mladík Johnny Rico nastupuje z poněkud jiných důvodů. Jeho nejlepší přátelé budou ve sboru, protože mají velké životní cíle. Aby ne, řídit kosmickou loď je mnohem dobrodružnější než zůstat na Zemi a spravovat barák. Rico však není žádný génius, ve škole právě neexceluje, a tak se hlásí k nejtvrdší a nejdrsnější posádce na Zemi, Hvězdné Pěchotě.

Evoluce brouků trvá už přes miliony let a vyvinula se do té míry, že jsou schopni střílet svoje larvy do vesmíru. Člověk se oproti tomu vyvíjí mnohem sofistikovaněji a tak nějak citlivěji. Někdo exceluje v matematice, někdo v telepatii a někdo zase ví co udělat, aby se k lidem choval „správně“ a měli ho všichni rádi. V příběhu se právě tohle všechno porovnává, takže například Ibanezová, Ricova holka, s ním třeba jenom zaflirtuje, ale nemá v povaze být zamilovaná.

„Jak je možné, že někteří lidé jsou citlivější a jiní ne? Třeba je to záležitost evoluce,“ spekuluje jeho kamarád. Hlavním tahounem filmu ale není spekulování nad tím, co vlastně je nebo není. Propagandistické vysílání tak nějak kontrastuje s osobními problémy a ambicemi všech Ricových kamarádů. Ti svou superhvězdnou práci nedostávají proto, že by spoléhali na politiku, ale prostě svou práci chtějí dělat.

Rico tak ze začátku moc nevypadá. Na cvičišti mu to jde, ale po první vážné chybě už chce odejít. „Naštěstí“ ve stejnou chvíli útočí brouci na Buenos Aires, město, kde žijí jeho rodiče. Invaze tak začíná a Rico se chystá do války!

Všechno, co si na hrůzu do té doby jenom hrálo, se však obrací v realitu. Brouci jsou vážně nebezpeční a k tomu moc chytří! Jednotka za jednotkou končí rozcupovaná na kousky, a kdo se snaží uletět, ten to schytá od gigantických švábů, kteří vypouští střely ze své zadnice.

Rico mezitím přichází o přátele a pomalu si uvědomuje dělení rolí ve válce. Už jako poručík dostává rozkaz znovu zaútočit a kupodivu bez větších výhrad souhlasí. Jdou zabít mozek všech brouků, velkého chytrého brouka.

Další masakr končí díky Ricově postřehu a zodpovědnosti velmi dobře. Chytili telepatického brouka, který má mozek větší než záchranný modul a klepeta menší než kšandy vesmírné uniformy. Chytře se schovával a řídil celou „operaci“ zpovzdálí. Ve starém Egyptě se tak chovali staří faraoni. I když byla všude spousta slunce, oni byli bílí jako stěna, zahalení do hedvábí a obletováni ochotnými poskoky. Jakmile se člověk nedostává do sebemenšího kontaktu s realitou, jsou jeho názory i arsenál mnohem silnější a radikálnější. To ovšem jen do té doby, než se musí postavit realitě tváří v tvář.

Zdroj foto: internet