Otevři zahradu rajskou - Benediktini v srdci Evropy 800 – 1300
Banner

Otevři zahradu rajskou - Benediktini v srdci Evropy 800 – 1300

Tisk


Benediktini 200Cílem výstavního projektu je představit v co největší šíři duchovní a materiální kulturu raně a vrcholně středověkých benediktinských klášterů ve střední Evropě a současně vyzdvihnout roli, kterou sehrál tento řád v christianizaci zdejších národů. V rámci výstavy jsou přiblíženy klíčové osobnosti benediktinského řádu a představena jeho jednotlivá důležitá centra v jejich roli prostředníků kulturní výměny mezi západní a jižní Evropou a nově christianizovaným slovanským a maďarským územím. Jedná se o jeden z nejvýznamnějších výstavních projektů Národní galerie Praha. Nad výstavou převzali čestnou záštitu Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský a primas český, Józef Kowalczyk, arcibiskup metropolita hnězdenský a primas polský, Daniel Herman, ministr kultury České republiky, Grażyna Bernatowicz, velvyslankyně Polské republiky, Arndt Freytag Freiherr von Loringhoven, velvyslanec Spolkové republiky Německo a Ferdinand Trauttmansdorff, velvyslanec Rakouské republiky.

 

 

Prosba „Otevři zahradu rajskou“ je převzata z modlitby slavného Sugera, opata kláštera Saint Denis u Paříže. Benediktini se totiž již v raném středověku stali významným společenským činitelem, organizovali misie, stáli u počátků státní organizace společnosti a také pomáhali vzniku kultury, kterou chápeme jako společnou vazbu států tvořících minulost i současnost Evropy. V rámci výstavy je vystaveno 250 děl ze sedmi zemí, přičemž mnohé exponáty jsou k vidění poprvé. Exponáty na výstavu zapůjčilo 65 subjektů. Výstavu uspořádala Národní galerie v Praze ve spolupráci s Akademií věd České republiky a Univerzitou Karlovou v Praze za podpory Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, Národního muzea a Správy Pražského hradu.

Benediktini2

 

Dosud nikdy se u nás nepodařilo shromáždit vybraná díla dané epochy v takovém počtu a v takové kvalitě. Na dvě stě padesát exponátů dokumentuje materiální a duchovní kulturu střední Evropy počínaje epochou vlády Karla Velikého přes období otonské a románské až na práh vrcholné gotiky. Mezi vystavenými předměty lze nalézt vzácná uměleckořemeslná díla i bohatě iluminované rukopisy, kamenné a dřevěné sochy, mince, listiny, ale i předměty denní potřeby. S ohledem na konzervárenské požadavky budou moci být některé exponáty vystaveny v originálech pouze po omezenou dobu.

Benediktini1

 

K výstavě vychází pětisetstránkový katalog v české verzi s anglickým překladem, do nějž svými texty přispělo více než padesát českých a zahraničních odborníků.

Hlavní kurátor: Vít Vlnas, kurátor: Jan Klípa 

Termín konání: od 7. 11. 2014 do 15. 3. 2015 (denně kromě pondělí)

Místo: Valdštejnská jízdárna, Valdštejnská 3, Praha 1

Vstupné na výstavu:

Základní: 180 Kč
Snížené:    90 Kč
Rodinné:  350 Kč
Školní skupina: 20 Kč / žák  

Národní galerie připravila v rámci výstavy pro návštěvníky také speciální kombinovanou vstupenku v hodnotě 230 Kč, která opravňuje ke vstupu i do stálé expozice středověkého umění v Čechách a ve střední Evropě v klášteře sv. Anežky České.   

ilustrační foto autor, podle podkladů Národní galerie Praha, www.ngprague.cz


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

„Osobní návštěvu a vlastní seznámení s geniem loci daného místa nic nenahradí,“ myslí si Tomáš Koutek

tomas koutek200Tomáš Koutek se narodil v roce 1966 v Praze, kde dodnes žije. Po maturitě na Gymnáziu Jana Keplera navštěvoval dva roky nástavbové studium cestovního ruchu při Střední hotelové škole. Po vojně pracoval v několika cestovních kancelářích a rek...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Vyrábajú ako košíky

drotar 200Marek Mikulášek z Hlohovca vypletá misky od svojich desiatich rokov. K tomuto tradičnému slovenskému remeslu sa dostal vďaka otcovi, ktorý ho brával na rôzne podujatia. Z dlhej chvíle sa hral s dratom a skúšal si vy...

Z archivu...


Výtvarné umění

Obrazy Eva Chmelová aneb obrazy s krásnou duší malířky

chmelova evaObrazy Evy Chmelové jsou poslové krásy z jiné planety. Přinášejí nám fascinaci, melancholii i štěstí.
PhDr. Ivan Havelka

 

...

Divadlo

Nová sezóna Volného divadla nabídne lásku

volne divadlo200Volné divadlo je malé zlínské divadlo plné mladých a talentovaných herců. Ti se v sezóně 2025/2026 budou v inscenacích držet téma láska.

 

...

Film

Musí se do práce, i kdyby se nechtělo!

200filmFilm Já to tedy beru, šéfe…! reaguje na tehdejší podnikovou a ekonomickou stabilitu v Československu. Pracovních míst bylo mnohem více než práceschopných a kdyby nebylo zaměstnání ze zákona povinné, museli by se lidi k činnosti přemlouvat.

...