Většina z nás se o Dušičkách nezapomene zastavit na hrobě svých blízkých a zapálit tam svíčku nebo i položit kytičku. Víme ale vůbec, kdy a proč se začaly slavit?
Dávní Keltové již v době před 3000 lety věřili, že se začátkem listopadu propojuje svět živých a mrtvých. První listopadový den zasvětili Anwinnovi, bohu mrtvých. Zemřelí se v tajuplné noci z 31. října na 1. listopadu na chvíli vraceli mezi živé a na oslavu tohoto spojení pak keltští šamani slavili svátek Samhain. Během noci zapalovali ohně a zvali své mrtvé, aby se k nim přišli ohřát a pobýt se svými blízkými, které kdysi opustili na této Zemi. Pomalované obličeje a převleky pak měly chránit živé před rejdy záhrobních sil.
1. listopadu Svátek všech svatých
13. května 609 zasvěcují Římané antický chrám Pantheon Panně Marii a všem mučedníkům, kteří za svoji křesťanskou víru položili život. Svatostánek předtím patřil olympským bohům. Právě tento okamžik je oslavou svátku duší, které už vstoupily do nebe a dosáhly tam stavu nejvyšší blaženosti. Keltové i Frankové ho slaví už od 8. století, o století později se k nim přidávají i Římané. Původně se tedy na svaté vzpomínalo v polovině května a pravděpodobně právě tohle je příčinou, proč se v květnu nekonají svatby. Vysvětlení nám možná poskytne rčení „svatba v máji, nevěsta na máry“. Oslava všech svatých mučedníků se sice přesunula na 1. listopadu, kdy Keltové slaví svůj rok, ale květnu už jeho nepěkná pověst související s veselkami, bohužel, zůstala.
2. listopadu Památka zesnulých
Den je připomínkou a modlitbou za zemřelé čekatele, tedy dušičky, které zatím poletují v očistci a ještě nejsou připravené vplout do nebe. Jeho oslavu poprvé vystrojí v roce 998 opat Odillo (†1048) ve francouzském benediktinském klášteře v Cluny. S jeho pomocí chce šířit křesťanskou víru a odvést pozornost lidí od starých pohanských rituálů. V 11. – 13. století se svátek rozšiřuje do dalších 18 evropských zemí, ve 14. století už se slaví i v Římě. Jsou s ním spojeny i různé lidové zvyky, například rodina, která se sešla, naplnila lampu máslem místo oleje, aby si duše mohly potřít spáleniny a večer se napila studeného mléka, jež pro změnu mělo duše ochladit. Peklo se pečivo zvané dušičky, které dostávali žebráci, chudí a pocestní.
Zdroj foto: wikipedia.org a plajzka.blog.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Jeho obrazy přitáhnou a magnetizují, což se mi stalo v momentě, kdy jsem vstoupil do prestižní olomoucké Galerie Rubikon. Řeč je malíři Miroslavu Mužíkovi a jeho prezentaci nazvané Zde domov můj. Na první pohled mě jeho jedinečné a nez...
V souvislosti s 600. výročím upálení mistra Jana Husa proběhne také v Praze řada zajímavých akcí. Teolog, kazatel a rektor Pražské univerzity byl před šesti sty lety, 6. července roku 1415, na koncilu v Kostnici pro svoje názory a kritiku katolické církv...
Jak by vypadaly poslední chvíle před koncem světa? Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně zve na novou výstavu zlínského rodáka Petra Bařinky SUPER LAST MINUTE, která zavede návštěvníky do imaginární minuty světa, přesněji do po...
Sladký domov, je nová hra od maďarského spisovateľa Gyorga Spiró, ktorá bola uvedená Slovenskému publiku 5. mája v podaní režiséra Juraja Bielika. Hlavnú úlohu Milky si v nej zahrala Elena Podzámka a jej pomocníkom bol Ujo Lisný, ktorého si zahral Peter ...
Časosběrné svědectví režiséra Robina Kvapila More Miko mapuje svědomí českého národa prostřednictvím hlavního hrdiny Jaroslava Mika. Společně s ním, řidičem kamionu, Romem, aktivistou, otcem, manželem a člověkem, který se nebojí pomáhat, se vra...