Lidové tradice jako součást kulturního dědictví

Lidové tradice jako součást kulturního dědictví

lidova tradice 200Zvyky a obyčeje, kterými kdysi oplýval český (moravský, slezský, případně i sudetoněmecký) venkov, nenávratně zmizely. Jen málokde - zejména v jihomoravském prostoru - zůstávají stále životné, i když v mnohých případech jako zábavná, neřkuli turistická podívaná, nikoli jako stále aktuální součást prastarých obřadů. Na odiv vystavené zdivadelnění je přitom zřetelné.

 

Lidové kultuře se odborníci věnují od 19. století, po vydávání dílčích studií nastoupila několikerá souhrnná zpracování (v předválečné i poválečné Československé vlastivědě, nejnověji v rámci Velkých dějin zemí Koruny české) – viz ZDE http://www.kultura21.cz/historie/11720-masarykova-univerzita-roman-malach-miroslav-valka-vesnicka-stavebni-kultura-paseka-lubomir-tyllner-velike-dejiny-zemi-koruny-ceske Podrobnější zmínku si rovněž zaslouží sborník Lidové tradice jako součást kulturního dědictví, vydaný brněnskou Masarykovou univerzitou .

Knihu tvoří tři rozsáhlé příspěvky, které podrobně zkoumají důležité atributy lidové kultury. Alena Křížová se zabývá krojem jako výrazem národní, případně regionální identity. Miroslav Válka se věnuje lidovému domu a proměnám. Martina Pavlicová obhlíží v zobecňujícím nadhledu folklor a folklorismus v historické a sociální perspektivě.

Texty se vyznačují obdobnou strukturou: nejprve se autoři obracejí do minulosti, mapují dosud zjištěný vývoj i jeho reflexe a teprve poté si všímají současnosti. Důležité jsou zmínky, jak se národopisné projevy stávaly předmětem ideologizace a nabývaly druhotných významů, vlastně už od vzniku samostatného státu a zejména za komunistické éry (1948-1989), kdy "politicky vhodný" folklór byl vyzdvižen do pozice pravé lidové kultury a jako takový rozvíjen - byly zakládány tzv. soubory lidových písní a tanců.

Dokládají to rovněž filmy, ať již z 50. let, kdy této ideologizaci byly poplatné (Zítra se bude tančit všude, Ještě svatba nebyla), nebo z pozdějších desetiletí, kdy naopak zesílilo zpochybnění těchto falešných nánosů (Moravská Hellas, Žert). V současné době však můžeme pozorovat, jak se moravský venkov opět stává pouhou krojovanou kulisou s kabaretně bizarními figurkami - stačí pohledět na takové komedie jako Bobule nebo Svatba na bitevním poli. Divím se, že takové příživnictví nikdo rázně neodsoudil.

Kniha oplývá jednou velkou předností - a tou je kvalitně vytištěný (převážně barevný) obrazový materiál. Zajišťuje se tak potřebná názornost, protože vhodný obrázek často vypoví více než sáhodlouhé slovní popisy. Tak třeba můžeme pohledět, jak se vyvíjel kroj - díky přetiskům renesančních krojových knih, barokních grafických listů si ozřejmíme dávnou minulost, zatímco národní uvědomování spojené s 19. stoletím již zdůraznilo potřebu jednotného slovanského kroje, jakkoli sestaveného z dílčích již existujících prvků - kalhoty byly převzaty od Hanáků, kabátec od Valachů.

lidove tradidce 2

Kupř. v národním oděvu signovaném revolučním rokem 1848 dominuje u mužů kabát se šňůrováním zvaný čamara, zatímco ženy oblékaly obdobný kabátek označený za kacabajku. Portréty leckterých národních buditelů a buditelek té doby dokládají, že takové odění se doopravdy nosívalo. A vycházely z něho další stejnokroje, třeba sokolský. Vlivy krojových tradic prosakují podnes, i do módního návrhářství, někdy i jako protiváha neosobní nivelizace.

Také vesnický dům vystupuje jako symbol národní kultury, dokonce býval vztyčován na národopisných výstavách z konce 19. století. Odtud je již jen krůček myšlence zakládat skanzeny, soubory budov postavených ve volné přírodě, které měly imitovat vesnickou pospolitost včetně řemesel - a v některých případech skutečně dochází k oživení dávných tradic a vymřelých povolání. Uchovávání "národního dědictví" však bylo zhusta záležitostí městských intelektuálů, architektů a umělců, které okouzlila archaičností stavebních forem.

Na vesnicích se v autentické starobylé podobě zachovaly vlastně jen příbytky těch nejchudších, kteří neměli dost prostředků na vystavění "modernějšího" domu. Smysl pro uchování tvarového historismu se objevoval málokde, vesničané každodenně žijící v tomto prostředí, pro městskou populaci atraktivním svou rázovitostí, si takovou možnost zpravidla neuvědomovali, případně nepřipouštěli. Takže staré budovy mnohdy rekonstruovali chalupáři či jiné "náplavy", které okouzlila jejich starobylost.

Knihu uzavírá toto zamyšlení: "Dnes už hovoříme nejen o folklorismu, ale i etnokulturních tradicích, které do sebe zahrnují ještě další úrovně vztahů k tradiční lidové kultuře a svou podstatou daleko přesahují pouhou prezentaci či využívání lidové kultury. Je to nová badatelská otázka, která se naplňuje především současnými výzkumy a jejíž zodpovězení úzce souvisí s hledáním osobní identity v globálním světě."

lidove tradice


Alena Křížová, Martina Pavlicová, Miroslav Válka: Lidové tradice jako součást kulturního dědictví
Vydala Masarykova univerzita (Ústav evropské etnologie na tamní Filozofické fakultě)
Brno 2015. 312 stran.
Hodnocení: 100 %

Foto: kniha

 


 

Přihlášení



Soutěže

Nevěřící, odejděte! (nebo vás zabijeme)

Nakladatelství Pavel Mervart vydalo cennou knihu o pronásledování křesťanů v zemích, které vyznávají islám (tedy zdaleka nejen v arabských). Nazývá se NEVĚŘÍCÍ, ODEJDĚTE! a sepsal ji MICHAL ŘOUTIL. Nakladatelství Pavel Mervart

Atlas ohrožených živočichů

Po více než roce od publikace Atlas vyhubených živočichů přichází duo Radek Malý a Pavel Dvorský (tentokráte i s pomocí manželky Pavly) pod hlavičkou nakladatelství Albatros s další poučnou knihou nejen pro děti Atlas ohrožených živočichů. Albatros Media a.s.

Rozhovor

„Kromě Óčka, který mám většinou doma puštěný jako kulisu, si nic moc nepouštim,“ přiznává Petr Hrdlička

skwor peta hrdlickaSkupina Škwor dala českému rockovému světu především cover písně Shut  Sraž nás na kolena, ale od té doby už urazila velký kus cesty. Poslední album Drsný kraj je toho důkazem. Zpěvák a...

Hledat

Videorecenze knih

Petr Janda užívá nekonečnej kyslík. Nové album Olympicu je plné živé muziky a silných příběhů!

„Jdu, kam mý nohy jdou, a tam, kde plyne proud. Nesmím se ohlížet, už vůbec ustrnout…,“ zpívá Petr Janda v písni „Šrám, co se nezahojí“, která má silnou melodii i text. Na novém albu Olympicu „Kaťata“, které vznikalo v době pandemie, je znát, že opravdu neustrnul. SUPRAPHON a.s.

Čtěte také...

Jak to u nás vyhlíželo těsně po druhé světové válce

altVojenský historický ústav vydal sborník příspěvků věnovaných různorodým aspektům těsně poválečného vývoje u nás, zvláště pak druhé půle 40. let. Nazval jej Od svobody k nesvobodě 1945-1956 a vedle širokého vějíře te...

Z archivu...


Literatura

Burcující kniha: Co nesmíte vědět? No, někdy radši nevědět...

zakazana knihaŽe je to kontraverzní kniha, to je možná ještě docela slabé slovo. Který autor totiž rýpne do problematicky uspořádání světa, Nového světového řádu, zákonitě padá do škatulky konspiračního teoretika. Je to pravda, nebo je to škoda? Autor...

Divadlo

Malované na skle ve Zlíně krásně namalovali

malovane-na-skle 200Podzimní večer 20. listopadu se v Městském divadle Zlín nesl ve slavnostním duchu. Jednak šlo o 51. reprízu představení Malované na skle, které získalo cenu Aplaus za nejlepší inscenaci 69. sezony a její představitel byl nomi...

Film

Bella a Sebastián 2: Dobrodružství pokračuje

Bella a Sebastian 2 - PLAKAT.mp4Už jako malá holka jsem znala příběh malého chlapce Sebastiána a jeho psí kamarádky Belly. Bella měla namále. Musela se skrývat, neboť obyvatelé malé vesničky Saint Martin v savojských Alpách si o...