Je jistě chvályhodné, že vycházejí výbory nejdůležitějších (přirozeně že kratších) textů, jaké sepsali naši přední historici – a netýká se to jen Josefa Pekaře, jedné ze zakladatelských osobností, od jejíhož narození zanedlouho uplyne rovných 150 let, ale třeba také dosud žijících Jaroslava Čechury, Petra Čorneje, Eduarda Maura, Františka Šmahela a dalších. Nyní k nim přibyl FRANTIŠEK KUTNAR (1903-1983).
V nakladatelství Pavel Mervart vyšla kniha nazvaná O dějinách, lidu a lidech, která sesbírala Kutnarovy drobnější práce, zpravidla dnes obtížně dostupné, často otištěné jen časopisecky, nebo dokonce neznámé, vyzdvižené z pozůstalosti. Více než dvacet statí pokrývá širokou škálu témat, kterými se Kutnar zabýval. K tomu přistupují jak tři závěrečné vzpomínkové črty (ať již u příležitosti životního výročí nebo skonu), tak úvodní zamyšlení nad jeho životní dráhou i odkazem.
František Kutnar jako člověk věrný svým zásadám
Pod zajisté Pekařovým vlivem se orientoval na zejména hospodářské dějiny, průkopnicky studoval poddanskou vesnici, avšak zabýval se v širším náhledu obrozeneckou dobou a v posledku se věnoval i pojetí a úkolům samotného dějepisectví. Snažil se přiblížit mentalitu minulých epoch a využíval to mu nejmodernějších metodologických nástrojů, jaké nabídla třeba sociologie. Celé jeho bádání přitom vychází z principů strukturalismu, který odmítne zavrhnout a z něhož průběžně čerpá po celý svůj život – však také kvůli tomu několik let nesměl vyučovat.

Sborník Kutnarových textů, k vydání připravených Magdalénou Pokornou a Zdeňkem Benešem, je rozčleněn do tří oddílů. První nazvaný O dějinách obsahuje práce věnované metodice a úkolům dějinnému bádání: všímá si nejen struktury historického faktu a jeho prezentace, ale také samotného písemného pojednání, když zkoumá postavení slova a věty v historické práci. Dotýká se historického názvosloví, zvažuje dosah regionální události v celospolečenském kontextu.
Věrnost svědomí nad vším
V oddílu O lidu se věnuje tváři české vesnice – jak je ostatně pojmenována i jedna z jeho nejslavnějších úvah, poprvé publikovaná za německé okupace (a podruhé až v této knize). Obírá se sociologií venkova, opakovaně se vrací k odkazu písmáků, vesnických samouků s literárním nadáním, kteří si vytrvale zapisovali dění kolem sebe. Ostatně milčickému rychtáři Vavákovi a jeho obsáhlým Pamětem (jejich vydání tiskem trvalo doslova celé století!) zasvětil celou monografii, o vydání vzpomínek sedláka Dlaska, jiného význačného písmáka, se pak osobně zasloužil. Bohužel nejen tyto práce jsou kvůli nadměrnému rozsahu vynechány – stejně jako objevné Malé dějiny brambor, které se sice dočkaly dvou vydání, ale stejně jsou nyní už nesehnatelné.

Třetí oddíl zahrnuje portréty významných i méně známých osobností – vedle osvícenských historiků dnes víceméně neznámých (Ignác Cornova, Mikuláš Adaukt Voight) jej přitahoval zejména František Palacký coby zakladatel českého dějepisectví. Probíral jeho pojetí společnosti, národa a státu, dovozoval politické smýšlení, zkoumal jeho podíl na novodobém českém nacionalismu. Také můžeme obhlédnout, jak postihl myšlenkový obzor svého vrstevníka, historika Zdeňka Kalisty.
Kutnarova pojednání se vyznačují přesnými, výstižnými formulacemi a postřehy, vyhýbá se používání zbytečné slovní vaty, nezaklíná se právě módními či závaznými koncepty (např. marx-leninismem), ačkoli je musel zohlednit. Stačí nahlédnout do dvou svazků Přehledných dějin českého a slovenského dějepisectví, které svědčí o tlacích normalizačního období. Stále si zůstává vědom svého venkovského původu, až citově podložené provázanosti s vesnicí - a je na to hrdý. Minulost venkova pro něho není odtažitým předmětem výzkumu, nýbrž živoucím důkazem sepětí dřívějška s dneškem. Ostatně o tom všem pojednává i ve své autobiografii Děkuji životu, vydané teprve před několika lety.

František Kutnar: O dějinách, lidu a lidech
K vydání připravili Magdaléna Pokorná a Zdeněk Beneš
Vydalo nakladatelství Pavel Mervart, Červený Kostelec 2019. 396 stran
Hodnocení: 90 %
www.pavelmervart.cz/kniha/o-dejinach-lidu-a-lidech-635/
| < Předchozí | Další > |
|---|





Přinášíme vám další rozhovor ze série festivalového ‚popovídání‘. Po koncertě partičky Tleskač na Benátské noci jsme se sešli s frontmanem Jirkou Sýkorou!
Po více než čtyři desetiletí se v Plzni každoročně pořádají odborná sympózia, věnovaná nejrůznějším aspektům 19. století. Každoročně z těchto setkání vycházel sborník příspěvků. Na několik posledních svazků jsme upozorňovali, loň...
Na rozcestí Hané a Valašska - takové je téma 21. ročníku výstavy regionálních výtvarníků Letní iluze 2023. Výstava, jejíž zahájení proběhlo slavnostní vernisáží 29. června, je k vidění v holešovském zámku až do 3. září. Určitě se nejedná ...
Letní shakespearovské slavnosti zahájí předprodej do Prahy, Brna a Ostravy ve středu 3. června v 10:00. Vstupenky bude možné zakoupit na stránkách festivalu www.shakespeare.cz a nově v síti Ticketmaster.
Říká se, že žena vydrží víc než člověk. Jak si tedy povede celý měsíc průměrný muž v ženské úloze a zda se potvrdí zažitá fráze, že muži jsou z Marsu a ženy z Venuše, se dozvíte v romantické komedii Jiřího Chlumského Martin a ...