Atlas ztracených měst představuje podivuhodná místa, která už nejsou

Atlas ztracených měst představuje podivuhodná místa, která už nejsou

Tisk

Atlas ztracených měst obálkaNakladatelství 65. pole vydalo v edici Za obzor svou 100. publikaci. Je jí nádherný Atlas ztracených měst autorky Aude de Tocqueville s úžasnými ilustracemi Karin Doering-Frogerové. Těšit se můžete na popis 40 zajímavých míst, která však jsou dnes již opuštěná či zaniklá. Co se tam vlastně stalo?

Kniha Aude de Tocqueville vás seznámí s přesnými historickými fakty, zajímavostmi, pohnutými příběhy a popisem událostí, ze kterých až mrazí. Dozvíte se o místech, která byla smazána z mapy, kde zasáhla přírodní katastrofa či destruktivní ruka člověka, nebo snad i osud a Boží spravedlnost. Příběhy jsou stručné a dobře srozumitelné, snadno se čtou. Celou atmosféru doplňují působivé ilustrace Karin Doering-Frogerové. Při čtení se skvěle pobavíte, dojmete i poučíte.

Autorka píše například o futuristickém tchajwanském městečku San Zhi, ukrajinské Pripjati, která byla evakuová po jaderné katastrofě v Černobylu, o sumerském městě Mari v Sýrii, o Kartágu v Tunisu, Hirošimě, Pompejích, Agdamu a dalších. Atlas má formát A4, obsah je přehledně rozdělen podle světadílů a každému místu je věnována jedna krásná ilustrace s mapou. Dozvědět se můžete o městech duchů a těch, o kterých jste ani nevěděli, že existovala a co se v nich vlastně přihodilo.

Publikace je i určitým varováním - víme, jak snadno může být zničeno nejen město, ale i celá oblast, celá civilizace, celý národ, nebo třeba i mnohem větší část světa. Pomíjivost a smrtelnost jsou velice blízko…

O autorce:

Aude de Tocqueville je milovnicí památek a historie. Na svém kontě má řadu publikací o Paříži a francouzském kulturním dědictví.

Ukázka z knihy:

MÁNDU, Město milenců, ASIE

V podhůří Vindhji ční na plošině oddělené hlubokými údolími jedna z největších citadel v Indii. Mándu bývalo hlavním městem sultanátu Malva. Pro Indy je to však spíše místo bájné lásky mezi muslimským princem Bazem Bahadurem a mladičkou hinduistickou pastýřkou s krásným hlasem Rupmati. Bláznivě zamilovaný kralevic nechal pro svou krásku vystavět slavný palác na jižním okraji plošiny nad širokým údolím, kterým protéká posvátná řeka Narmada. Naneštěstí dobyvatelské choutky mughalského vládce Akbara neznaly mezí. Roku 1562 malou Bahadurovu armádu rozdrtilo vojsko nelítostného Akbarova generála, princ se dal na útěk a dobyvatele si to namířili k harému. Aby jim unikla, Rupmati se otrávila. Tragický příběh inspiruje básníky, malíře, zpěváky i bollywoodské scénáristy.

Přes jeho slávu však Mándu mnoho zahraničních turistů nenavštěvuje, nachází se totiž příliš daleko od dalších turistických atrakcí. Přitom se za pásem hradeb z 6. století př. n. l. o délce 40 km ukrývá architektonický poklad oplývající kopulemi i oblouky, který v sobě spojuje perské prvky i bohatou indickou výzdobu. Zdejší vládci tu nechali vystavět paláce, lázně, mešity, hrobky, karavanseráje, zahrady a altány s kamennými mašrabíjemi (ornamentálními příčkami), díky nimž se městu začalo přezdívat „město radovánek". Podle vyprávění v místním paláci Džahaz Mahal pobýval Ghijasuddin, který ve 14. století vládl Dillí. Stavba z růžového kamene působí, že pluje nad dvěma vodními nádržemi. Sídlil v ní panovníkův harém, který čítal na 15 000 manželek, příbuzných, konkubín a služebnic! Tělesnou stráž tvořily obávané etiopské válečnice... Ty mu možná věnovali darem titíž egyptští panovníci, od nichž dostal stovky malých baobabů. Stromům se zde daří a vyrostly do impozantních rozměrů. Jejich plody se dodnes prodávají na ulicích.

Úpadek Mándu nastal v 18. století, když došlo k návratu hinduismu a hlavní město bylo přemístěno do Dharu. Na plošině, která se za letních monzunů promění v zelenou zahradu, vyrostlo „moderní" městečko s domy s barevnými hliněnými zdmi, plechovými střechami a stánky s chatrnými přístřešky. Vedle něj i podél silnice mezi jižní a severní částí města leží ruiny a ženy v sárí se tu míjejí s drkotajícími kamiony i kravami s nabarvenými rohy. Rozvaliny se dělí na tři části. Uprostřed stojí velká mešita z 15. století s kupolovitou střechou. Uvnitř se nachází mramorová hrobka, kterou se inspirovali architekti Tádž Mahalu. Na severu je královská enkláva se svou dominantou, palácem z růžového kamene. Cesta končí na jihu, kde stojí hnízdečko lásky Bahadura a Rupmati. Pavilón, odkud bájná kráska shlížela do údolí, stále při západu slunce láká zamilované páry. Osudu se nedá uniknout.

Název: Atlas ztracených měst
Autor: Aude de Tocqueville
Překlad: Barbora Šůchová
Ilustrace: Karin Doering-Frogerová
Žánr: populárně naučná
Vydáno: 2020
Stran: 144
Vydalo nakladatelství: 65. pole
Hodnocení: 90 %

Atlas ztracených měst obálka

www.65pole.cz


 

Přihlášení



Tolkienova korespondence je fascinující četbou plnou překvapení – ukazuje se, jak málo jsme toho o slavném spisovateli dosud věděli!

Nechtěl bych, aby to znělo nějak nadneseně či pateticky, ale jsem přesvědčen, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších vydavatelských událostí posledních let – v monumentální publikaci (téměř osm set stran) je nám představen slavný spisovatel John Ronald Reuel Tolkien z doposud neznámé perspektivy, jejíž absence nám bránila poznat tohoto výjimečného muže takříkajíc „z první ruky".

Sedm prstenů. Třetí díl z knižní série Ztracená nevěsta je tady!

Spisovatelka Nora Robertsová má za ta léta na svém kontě už opravdu velkou spoustu románů a nadále se těší velké čtenářské oblíbenosti. A pokud máte rádi pořádné duchařiny, možná vás zaujme třetí díl trilogie Ztracená nevěsta, který pod názvem Sedm prstenů poměrně nedávno vydalo nakladatelství Alpress. Obzvláště jestli jste četli předchozí dva díly Nikdy tě neopustím a Zrcadlo minulosti, budete chtít vědět, jak nakonec v této strhující závěrečné knize všechno dopadne.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Zdeněk Pohlreich: „Nenávidím špínu, lajdáctví, diletantství, neúctu k majitelům a surovinám.“

Zdeněk Pohlreich

Zdeněk Pohlreich si získal pozornost díky svému osobitému přístupu při "napravování" českých pánů hospodských a jejich personálu v pořadu Ano, šéfe! Mnoho jeho hlášek už také zlidovělo. V pondělí večer odsta...

Co se stane, když do běžného nedělního provozu oblíbeného fastfoodu zasáhne potopa?

Zdálo se, že to v FCK, jedné ze známých fastfoodových franšíz, bude obyčejná neděle. Kuřata se smaží. Lidí chodí a jedí. Všechno šlape, jak má. Jenže pak začnou z nebe padat kapky.

Čtěte také...

Jak to u nás vyhlíželo těsně po druhé světové válce

altVojenský historický ústav vydal sborník příspěvků věnovaných různorodým aspektům těsně poválečného vývoje u nás, zvláště pak druhé půle 40. let. Nazval jej Od svobody k nesvobodě 1945-1956 a vedle širokého vějíře te...

Z archivu...


Výtvarné umění

Z dílny venezuelsko - francouzské umělkyně Edith Chapat de Cacho Sousa

altJejí výtvarná umělecká díla jsou na každé výstavě prodána beze zbytku. Co tvoří? Batikuje ručně padákové hedvábí a vytváří i hedvábné obrazy a také keramickou mozaiku. Je to nativní žena, zkušená umělkyně. Nezadá si s těmi, co vystudovali akademii výtvarných u...

Divadlo

Zdenek Merta u klavíru v Brně

Merta perexNa činoherní scéně Městského divadla v Brně bylo ve středu 22. ledna zase plno. Jak jsem se rozhlížel po hledišti, nenašel jsem jediné sedadlo prázdné. Když jsem se o přestávce zase rozhlédl, tak jsem konstatoval, že naprostá většina diváků byla v...

Film

Kinematografický klenot Interstellar se po deseti letech exkluzivně vrací v 70mm formátu do pražského kina IMAX

intestellar200Dnes již kultovní vesmírné sci-fi Interstellar od režiséra Christophera Nolana slaví desetileté výročí od své premiéry v kinech v roce 2014. Toto filmové dílo je bezpochyby považováno za jedeno z nejvýznamnějších, a to nejen pro filmový průmys...