Civilizace – jak by se také mohly odvíjet dějiny
Banner

Civilizace – jak by se také mohly odvíjet dějiny

civilizace perexVětšině historiků se naježí všechny chlupy, když jsou tlačeni do odpovědí na otázku, co by následovalo, kdyby se nějaké klíčová událost odehrála jinak, než jak se odehrála (kdyby v punských válkách Kartágo porazilo Římany, kdyby stavovská vojska uspěla na Bílé Hoře, kdyby Napoleon zdárně obsadil Rusko a odvrátil porážku u Waterloo, kdyby Hitler zvítězil ve druhé světové válce, kdybychom se v roce 1938 nebo 1968 aktivně bránili…). Zato romanopisci takový alternativní vývoj událostí načrtávají rádi. Stačí připomenout aspoň Harrisovu Otčinu (dokonce i zfilmovanou), která rozehrává poutavou kriminální zápletku na pozadí oslav Hitlerových pětasedmdesátých narozenin – nacisté totiž vyhráli válku a ovládají celou Evropu…

Nejnověji se mezi takové spisovatele zařadil i Laurent Binet, jemuž v českém překladu - zásluhou nakladatelství Argo – vyšla kniha jednoduše nazvaná Civilizace. Je to již jeho třetí dílo, které zmůžeme přečíst: nejprve to byl přísně faktografický román HHhH o Heydrichovi a atentátu na něho (filmové zpracování u nás nazvané Smrtihlav bylo bohužel nezdařené), poté následovala Sedmá funkce jazyka, svého druhu „konspirační thriller“ zasazený do prostředí předních francouzských intelektuálů z počátku 80. let minulého století, kde si již Binet pohrává s možným průběhem či pozadím skutečných událostí.


Když děsí možné osudy tohoto světa
V Civilizacích se již odvážil daleko masivnějšího zásahu do dějin - domýšlí, co by se dělo, kdyby indiánské civilizace nebyly zničeny evropskými dobyvateli, ale kdyby samy v první půli 16. století podnikly námořní invazi do Evropy. Ve snaze vnést důvěryhodnost pro takovou situaci zjednává Inkům a Aztékům tři důležité prvky, které jim byli cizí (a kvůli tomu došlo ke zhroucení jejich říší) – vypomáhá si tudíž vřazením vikinské výpravy, která dávno před Kolumbem doplula do Ameriky a cestou na jih ovlivnila indiánské populace tím, že jim zprostředkovala znalost železa (a železných zbraní), že jim zanechala koně a v neposlední řadě že je učinila imunními vůči evropským nemocem.


Binet si nové příchozí, kteří se po Evropě rozlili v první půli 16. století, nijak neidealizuje, také dobývají a vraždí, prosazují své „sluneční“ náboženství. Až varovný rozměr nabývá obraz evropské nesourodé společnosti, rozdělené nejrůznějšími zájmy, ať již podléhá fanatismu nebo se naopak pragmaticky podřizuje novým poměrům. Jihoameričtí Inkové se úspěšně prosazují jako vládci sjednocující namísto dosavadních vladařů Španělsko i Německo, přitahováni i překvapováni místními kulturními výdobytky. K motivům dozajista děsivým pak jednoznačně patří pařížská kamenná pyramida, na jejímž vrcholu Aztékové hromadně obětují zajatce, jak byli zvyklí ze své původní vlasti. Binet dokonce naznačuje, že ze spojení dobyvatelů s evropským obyvatelstvem (a nejprve s panovnickými dynastiemi) může vzniknout nová mocenská elita. Odkazuje tak k nynějšímu přívalu muslimských přistěhovalců?

civilizace 1

Aztékové obětují živé zajatce


Jak si román pohrává s různými vypravěčskými styly
Kniha se vyznačuje různorodým literárním zpracováním: napodobí severskou ságu i deníkové záznamy (když Kolumbus uvízl na Kubě), vcítí se do inckého kronikáře, jenž se zaujetím píše o zámořské výpravě do Evropy i tamním obyvatelstvu, které se koří podivnému bohu přibitému na kříž. Napodobuje styl důvěrných i nabádavých dopisů, které si vyměňuje jak incký vládce Atahualpa se svou vzdělanou a cílevědomou milenkou, tak přední evropští myslitelé Erasmus Rotterdamský a Thomas More, jejichž názory tak doznají nenadálých změn.


Svéráznou podobu i nabývají i některé reálné události, které se uskutečnily i v Binetově vizi, jen mírně pozměněny a týkající se jiných lidí. Binet zaujme líčením, jak by se odvíjely osudy nejrůznějších dobře známých historických osobností, panovníků, myslitelů i umělců - např. Cervantese v poslední kapitole, která evokuje postupy pikareskního románu, příznačného právě pro španělskou renesanční literaturu. A zdalipak rozluštíte, kým byl ve skutečnosti jeho dočasný druh, vznětlivý Řek Doménikos Theotokópoulos?


Civilizace se vyznačují vypravěčskou vstřícností, příjemně se čtou (jistě i zásluhou překladatelky Michaly Markové), aniž by se zřekly důmyslně vpletených, avšak různě překroucených odkazů na reálie 16. století, počítaje v to i písemnictví, které mohlo Bineta inspirovat – čtenářům, kteří by si rádi rozšířili obzory a lépe pochopili kontexty jeho knihy, zanechává překladatelka seznam titulů. Nalezneme v něm například Kolumbův lodní deník, Montaigneovy Eseje, Machiavelliho Vladaře, anonymní Život Lazarilla z Tormesu…

civilizace


Laurent Binet: Civilizace /původní název Civilizations/
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2021. 285 s.
Přeložila Michala Marková


Hodnocení: 70 %


Foto: kniha, MEXICO: AZTEC SACRIFICE. An Aztec priest performing

argo.cz/knihy/civilizace


 

Přihlášení



Soutěže

Má cesta za štěstím - autobiografie Mistra

gottPrávě vychází unikátní autobiografie největší legendy české a československé hudební scény všech dob. Autentický obraz fascinující životní dráhy výjimečného umělce s mezinárodním renomé, který na hudebním nebi začal zářit ve svých dvaceti letech.
SUPRAPHON

V hlavní roli Tomáš Holý a jeho nesnadný život i tragický konec

Český spisovatel, básník a držitel Magnesie Litera – Kosmas Ceny čtenářů za rok 2018 Ota Kars přichází s již druhou knihou o jednom z nejslavnějších českých dětských herců. V hlavní roli Tomáš Holý, tentokrát prostřednictvím krásně zpracovaného grafického románu.
Nakladatelství Argo

Rozhovor

Seriál k měsíci čtenářů: Knihovny pro K21, Vesec

brezen-mesic-ctenaru 200Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak čtenáři listují, tiše rozmlo...

Hledat

Videorecenze knih

Vymazlené dítě harfistky Jany Bouškové – sólové album Má vlast

Dokážete si představit harfu jako plnohodnotný sólový nástroj, který dokáže znít jako celý symfonický orchestr? Harfistka Jana Boušková pojala tuto otázku jako výzvu a v průběhu čtyř let upravila vybrané skladby českých velikánů, jakými jsou Smetana, Dvořák a Suk, do zcela unikátní podoby.
Supraphon

Čtěte také...

PRIMKY a jiná časoměrná zařízení ze sbírky Libora Hovorky

tmb primky perexPod názvem PRIMKY a jiná časoměrná zařízení ze sbírky Libora Hovorky představí Technické muzeum v Brně jednu z nejrozsáhlejších sbírek různých druhů hodinových mechanismů: náramkových, kapesních, kuchyňských a dalších. Výstava zahrne n...

Z archivu...


Literatura

Kniha o silných ženách, co se nedaly

ženy co se nedaly úvodníŽeny, co se nedaly od Ivany Peroutkové přinášejí pětadvacet portrétů výjimečných dam, které ovlivňovaly českou společnost. Všechny nepostrádaly odvahu, a především silnou vůli jít si za svým cílem.

...

Divadlo

Falešná nota - hrajte hru, kterou vás nutí hrát

reznicka perexDalší českou premiérou této sezóny, kterou divadlo chystá na 27. února, bude hra Falešná nota z pera Didiera Carona, v překladu Alexandra Jerieho. Herce ve složení Pavel Rímský a Martin Finger režíruje Radim Špaček, který již v minulosti s ...

Film

Petr Zelenka dokončuje kontroverzní „Ztraceni v Mnichově“

Ztraceni v Mnichove 200Trojnásobný  držitel Českého lva, režisér Petr Zelenka ( Knoflíkáři, Rok ďábla, Karamazovi) , dokončuje svůj nejnovější film „Ztraceni v Mnichově“, jehož příprava trvala pě...