Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Zlatý relikviář z Bečova, karlštejnská vrata, Masarykovu závěť a další umělecké a historické poklady lze až do poloviny března příštího roku  obdivovat v Jízdárně Pražského hradu. Výstava prezentuje poprvé na jednom místě a v jednom čase přes 600 nejcennějších památek ze 60 českých hradů a zámků.

Naše hrady a zámky představují jedinečné kulturní dědictví. Jsou předmětem vědeckého i laického zájmu; každoročně je navštíví miliony obdivovatelů. To nejlepší, co nabízejí je nyní možné zhlédnout na výstavě Hrady a zámky objevované a opěvované. Výstava není koncipována jen jako prezentace více než tisícileté hradozámecké historie v Čechách a na Moravě, ale také rekapituluje historii a klade si otázky o současném a budoucím smyslu a významu těchto sídel a míst.

Expozice je členěna do deseti tematických bloků, doprovázených literárními, básnickými nebo hudebními reflexemi s komentářem. Návštěvníci procházejí historií českých zemí, deseti etapami, reprezentovanými stovkami předmětů ze sbírek hradů a zámků ve správě Národního památkového ústavu i dalších významných českých institucí.

Výstavu otevírají monumentální středověká vrata z hradu Karlštejn, která pamatují kroky krále a císaře Karla IV., byla svědkem mnoha šarvátek a téměř denně se otevírala a otevírají tisícům příchozích. Před cestou na Pražský hrad byla ošetřena, zpevněna a zajištěna před poškozením. Za karlštejnskými vraty čeká na návštěvníka Kosmova kronika, v níž se poprvé objevuje praotec Čech a věštba kněžny Libuše. V prvních týdnech výstavy bude vystaven starý tisk Kosmovy kroniky z knihovny hradu Křivoklát; poté nastane na několik dní jedinečná šance vidět nejstarší zachovanou verzi Kosmovy kroniky – Budyšínský rukopis ze 13. století, zapůjčený Národním archivem. Symbolizuje dobu počátků hradní historie, raně středověkých slovanských hradišť a později  mladého přemyslovského státu.

Středověk připomínají například hrady Přimda, Landštejn, Zvíkov, Veveří, Pernštejn, Křivoklát, Trosky nebo Karlštejn. Na výstavě ilustruje význam hradů takzvaný karlštejnský poklad, soubor prvotřídního vybavení a liturgických předmětů z hradních kaplí.

Zlacená a pestře zbarvená mříž studny zámku v Jindřichově Hradci naznačuje proměnu myšlení a životního stylu v době renesance, kdy hrady postupně ztrácely obrannou funkci a proměňovaly se v rezidence, obklopené zahradami, oborami a dalšími krajinnými parky.

Střední část výstavy vyzývá k zamyšlení o věcech nadčasových; vybízejí k tomu nejen obrazy Mistra Theodorika z karlštejnské kaple sv. Kříže, ale i příběh relikviáře svatého Maura, zlatnické památky zdobené soškami z pozlaceného stříbra, drahými kameny, filigrány a antickými gemami ze západočeského hradu Bečov. Schránku vyrobenou na území dnešní Belgie ve 13. století pro ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje přivezli do Čech v roce 1889 Beaufortové, majitelé bečovského panství. V průběhu druhé světové války spolupracovali s nacisty a v roce 1945 museli republiku opustit; relikviář, srovnatelný svou hodnotou s korunovačními klenoty, uschovali pod podlahu hradní kaple, kde odpočíval dlouhých čtyřicet let. Až v roce 1984 začali kriminalisté pátrat po této záhadné památce. V listopadu následujícího roku se podařilo relikviář objevit, což je považováno za jeden z největších nálezů 20. století.

Největší poklady a umělecká díla ze zámků Kratochvíle, Bučovice, Český Krumlov, nebo Lednice a Valtice vyprávějí o fenoménu barokního a klasicistního životního stylu, kdy šlechtici začali ve svých sídlech shromažďovat sbírky umění a kuriozit z celého světa. Vrcholem této části výstavy jsou obrazy předních barokních mistrů z obrazárny zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, v jejichž středu domunuje  alegorie Pýchy Matyáše Bernarda Brauna z východočeského Kuksu.

V 19. století se zámecké areály stále častěji proměňovaly v centra hospodářských velkostatků, odkud do okolí pronikaly průmyslové a technické inovace. Současně se některé starobylé hrady a zámky stávaly ikonami národního obrození a vyhledávanými cíli romantických umělců; na výstavě tento fenomén dokládají kresby hradních zřícenin – „hrady spatřené“ – v cestovním deníku Karla Hynka Máchy. Historismus a romantismus 19. století postupně probudily prvotní romantický a posléze již plnohodnotně vědecký zájem o hrady a zámky, včetně touhy opřít význam svého rodu o pilíř dlouhé a nezpochybnitelné historie.

Dějinné zvraty během 20. století zásadně proměnily také někdejší funkce hradů a zámků. Moderní život ve starých kulisách ilustrují automobil Benz Karla V. ze Schwarzenbergu z roku 1913 ze zámku Orlík, mechanický vysavač z Hluboké nad Vltavou, nebo portrét Mechtildy Lichnovské od Oskara Kokoschky ze zámku v Hradci nad Moravicí.

Poslední blok výstavy je věnován proměnám hradů a zámků ve 20. a 21. století. Mezi hlavní exponáty patří závěť prezidenta Masaryka, Plečnikovy plány rekonstrukce Pražského hradu, či Jurkovičův projekt modernistické adaptace zámku v Novém Městě nad Metují. Završení vývoje  představují listiny zařazující nejvýznamnější z českých hradů a zámků do souboru památek světového dědictví UNESCO.

Současně vychází publikace Hrady a zámky objevované a opěvované. Editorem průvodce výstavou je její autor Petr Pavelec.

Pořadatelem výstavy jeou Národní památkový ústav a Správa Pražského hradu. Výstava se koná pod záštitou prezidenta ČR Miloše Zemana, ministra kultury Daniela Hermana a kardinála Dominika Duky, arcibiskupa pražského a primase českého.
Autor a hlavní kurátor výstavy a autor průvodce výstavou je Petr Pavelec.
Vstupné: plné 150 Kč, snížené 80 Kč, rodinné 300 Kč.
Termín a místo konání výstavy: 19. 12. 2014 – 15. 3. 2015, Jízdárna Pražského hradu U Prašného mostu 55/3, 118 00 Praha 1

podle podkladů Národního památkového ústavu a Správy Pražského hradu,www.npu.cz, www.hrad.cz