Po výpravných obrazových publikacích Dějiny krásy, Dějiny ošklivosti a Bludiště seznamů přichází Umberto Eco s dalším poutavým svazkem - nazývá se Dějiny legendárních zemí a míst. I nyní se dočkáme nejen zajímavých informací, které shrnují zvolené téma, ale především zaujmou početné, kvalitně vytištěné ilustrace, často pradávné roztodivné mapy.
Eco si samozřejmě pečlivě vybírá, o čem bude psát, zvolená látka je totiž bezbřehá. Nejedná se jen o lokality veskrze fiktivní a vskutku bájná, ale také o místa sice existující (přinejmenším jako název), avšak divně pokroucená. Výjimkou ostatně nejsou ani Čechy, respektive české království - William Shakespeare mu v jedné ze svých zpola pohádkových her přisoudil moře, Arthur Conan Doyle zase nechal svého geniálního detektiva Sherlocka Holmese vstoupit do kontaktu se sukničkářským českým panovníkem.
V Ecově knize se o takovýchto banalitách přirozeně nedočteme, Eco si vybírá důležitější položky a začíná takříkajíc "od Adama". Poté, co probere teorii o ploché Zemi a potíže s případnými protinožci (to se přece vymyká zdravému rozumu, aby někdo chodil hlavou trčící dolů!), se věnuje zemím biblickým. Některé dávná města jako třeba Jericho nebo Betlém nalezneme i dnes stejně jako jezera a moře přimykající se k palestinské oblasti. Jenže co si počít s tvrzením o dvanácti kmenech izraelských, z nichž každý se usadil v jedné části Svaté země - přičemž některé se později ztratily. A budoucí věky je hledaly v Persii, na Arabském poloostrově, ba mezi jihoamerickými indiány.
Už tyto úvodní kapitoly prozrazují ustálené členění textu, důsledně dodržované v celé knize. Nejprve vyloží, co o daném tématu zjistil, okomentuje dosavadní názory. Přidá, jak se jednotlivé koncepce odrážely v umění (včetně filmu). A poté zařazuje ukázky z oněch textů, ať již se týkají antických či středověkých zpráv nebo výsledků současného zkoumání.
Takže například již zmíněná biblická kapitola se dále zmiňuje o původu královny ze Sáby, která si tak dobře rozuměla se Šalamounem, řeší otázku, odkud vlastně přišli pověstní Tři králové, aby se poklonili právě narozenému Ježíši. A pak se můžeme začíst přímo do textů, které zmíněné postavy či jevy popisují - do ne zcela jasných biblických popisů, do údajného svědectví Marka Pola v Milionu atd.
Další kapitola pojednává o Homérově světě, který z bájí přenesl do reality Heinrich Schliemann, když vykopal Tróju, avšak otázka, kudy se vlastně plavil Odysseeus, vzrušuje podnes. Avšak Eco svá vyprávění neuzavírá toliko evropským obzorem - zahledí se na východ, i do Indie, kam táhla vojska Alexandra Velikého, aby záhy právě těmto krajům byl připisován výskyt podivuhodných monster a zrůd, též důmyslných mechanických přístrojů, případně rovnou celá říše kněze Jana. Také tam byl umísťován Pozemský ráj. A opět si můžeme počíst ve zprávách Herodotových, Pliniových, nechybí ani polyhistor Isidor ze Sevilly se svými Etymologiemi nebo Mandevillův cestopis.
Hodně důmyslnosti i cestovatelského úsilí vynaložili početní dobrodruzi na nalezení bájných zemí (nebo aspoň jejich trosek), jakými byly dodnes všeobecně známé Atlantida, Utopie nebo Země hojnosti ponoukající myslitele i umělce všech věků - od Platóna, Bacona, Mora, Montaigna až k Julesi Vernovi či dokonce nacistům - ke konstruování ideální společnosti. Nebo: napadlo by vás, že obydlen může být i vnitřek Zeměkoule, případně se naše planeta je dutá?
Nehledaly se však jen země, ale také jednotlivé předměty. Důležitou rekvizitou pro křesťanský středověk byl zejména (svatý) grál, čarovná miska č pohár s Ježíšovou krví. Zmínky o něm nalézáme v cyklu artušovských legend, posléze se jej zmocnili i hudební skladatelé, spisovatelé a filmaři, stačí připomenout třetí část příhod nezničitelného Indiany Jonese.
Populárně pojatá kniha, která čtivost a přehlednost razí jako svou základní hodnotu, je připravena s mimořádnou pečlivostí. I literární ukázky jsou důsledně přebírány z dosavadních českých překladů (pokud existují).
Umberto Eco: Dějiny legendárních zemí.
Přeložili Jindřich Vacek, Helena Lergetporer a Pavel Štichauer.
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2013. 480 stran.
Hodnocení: 100%
Foto: Argo, www.commons.wikipedia.org, www.expositions.bnf.fr
| < Předchozí | Další > |
|---|
Březen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovníkům pís...
Muzeum hlavního města Prahy pořádá v Zámeckém areálu Ctěnice od 21. 9. 2014 do 1. 3. 2015 výstavu Cukráři a cukrárny. Výstava zachycuje stručnou historii cukrářského řemesla a je první z dlouhodobého cyklu výsta...
Obľúbený festival súčasného umenia Biela noc sa po nevyhnutných pandemických úpravách vracia do Bratislavy a Košíc v plnej sile víkendového formátu a s bohatým medzinárodným zastúpením. Svoj 13. ročník otvára v hlavnom meste v piatok 16. septembr...
Ferdinand von Schirach (narozen v roce 1964) je berlínský advokát, spisovatel a dramatik. Jeho romány „Pád Collini“ a „Tabu“ jsou prodávány v milionech, jsou to dnes už mezinárodní bestsellery, publikované ve více než 40 z...
Zdalipak tušíte, že kinům se říkávalo biografy, že sídlila jak v neútulných prostorách, kde mnohdy nahradila dřívější zábavní podnikání, tak v přepychových sálech postavených již s vědomím, že se v nich budou promítat filmy. Zdalipak tušíte, že dříve se ...
