I když je prosinec, čas milovníků zimních radovánek teprve začal. Ústecké muzeum veřejnosti představilo unikátní vyřezávané polychromované sáně, ve tvaru loďky. Patřily rodině ústeckého purkmistra (rychtáře) Adalberta Wenzela Tháma (narozený 28. 4. 1728 zemřel 1. 1.1793) a muzeu byly věnovány v roce 1930.
Sáně určené pro jednu osobu (dítě nebo ženu), mají zajímavě řešené duté sedátko, do jehož vnitřku se vkládalo ohřívadlo. Loďka saní má boky zdobené řezbou plasticky vystupujících akantů a s řezbou mušle na jejich konci. Po stranách přídě se sedátkem pro kočího, je řezba křídel a vlající stuhy s květinou. Sanice byly kované nebo okované spojené oblouky a loďka byla připevněna šrouby. K sanicím byl připojen také postroj koně, kočí sedící vpředu, koně řídil. Zadní sedátko bylo určeno pro sloužícího, který seděl obkročmo s nohami na stupačkách. Nedochovala se sice část spojujících oblouků sanic i tak je zřejmé, že musely být vysoké.

Saně, které spíše vídáváme u severnějších národů, dokazují, že město s nadmořskou výškou 218 metrů, také kdysi mělo dostatek sněhu i na takové projížďky.
Foto: autorka
www.muzeumusti.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|





Před dvěma lety touto dobou tvořil Juraj Martiška ilustrace ke knížce Jiřího Holuba Jak se zbavit Mstivý Soni. Letos si před létem střihl opět „Holuba“ – vytvořil obrázky pro slovenské vydání příběhu Kolik váží Matylda. Co je nového u Juraje Ma...
Po knize Ruce v mouce přišla Iva Trhoňová společně s nakladatelstvím CPress a spoluautorkou Ludmilou Gottwaldovou s další kuchařkou, tentokrát s názvem Upečeno s láskou a podtitulem Kváskový chléb a pečivo.
Mimořádná divadelní lahůdka čeká hned v úvodu sezóny diváky pražského Švandova divadla: 18. září bude mít ve Velkém sále premiéru Cyrano z Bergeracu. Slavný milostný příběh o nosatém šermíři, který se nešťastně zamiluje do své sestřenky, se českému ...
Vše, co nabízejí kina a co chrlí televize, jsou iluzionistické rozprávky vystavěné na více či méně snadno rozlišitelných příbězích. Jenže o nich kniha Ponorná řeka kinematografie nepojednává. Její autor Martin Čihák hned v prvních velkými písmeny psaný...