Kultura21.cz

Nejzajímavější publikace, které se zabývají vírou v komunismus, nabízejí mnohdy právě ti autoři, kteří přehodnotili své někdejší ideály. Předloni nakladatelství Argo vydalo Furetovo knihu Minulost jedné iluze, nyní přidává Walického spis MARXISMUS A SKOK DO KRÁLOVSTVÍ SVOBODY. Na rozdíl od francouzského historika Fureta, jenž se mohl volně rozhodovat podle svého svědomí, Andrzej Walicki (letos oslaví devadesátiny) vyrůstal a vědecky bádal v područí bolševického systému. Dosáhl v něm odborného uznání i profesury na vysoké škole, jakkoli v 80. letech - po potlačení opozičních hnutí – hledal uplatnění v zahraničí. Věnoval se zejména dějinám ruského myšlení, zkoumal mesianistické polohy polského vlastenectví, přitahovala jej otázka svobody.

Přesné zacílení jeho obsáhlé, téměř osmisetstránkové knihy ostatně naznačuje už podtitul – Dějiny komunistické utopie. Walicki tu se znalostí tragických důsledků, k jakým vedly svůdné myšlenky o budoucím komunistickém ráji, rozebírá učení „klasiků“ (Marx, Engels, Lenin, Stalin), ale také těch, kteří se snažili jejich postoje korigovat (Kautsky, Plechanov, Luxemburgová, Lukács, Gramsci). A svůj výklad dovádí až ke Gorbačovově éře a rozpadu sovětského impéria. Jak už sám výčet jmen naznačuje, autor se zaměřuje především na německé a ruské prostředí, průběžně připomíná i dění v Polsku, sevřenému mezi oběma zmíněnými velmocemi.

S marx-leninismem k porobě

Walicki, jenž toto pojednání psal v první půli 90. let a reagoval tak na tehdy aktuální změny, se soustředí na samotný pojem „svoboda. Ukazuje, jak jej svazovaly nejrůznější ekonomické i politické doktríny, až z něho zůstala prázdní skořápka, neboť zcela v orwellovském duchu se za svobodu vydávala nesvoboda. Popisuje, jak zájmy a potřeby jednotlivce se podřizovaly nadosobním („třídním“) zájmům celku. Přesně podle dogmatu, že svoboda je vlastně poznaná nutnost chovat se uvědoměle tak či onak…

Kniha prozrazuje detailní autorovu znalost marx-leninismu v členitém historickém vývoji i schopnost demaskovat jeho svůdnou konstrukci, která dokázala masivně oslovovat zvláště v okamžiku hlubokých krizí (ať již se jednalo o krizi hospodářskou, která vypukla na přelomu 20. a 30. let minulého století nebo vzápětí následující ohrožení nacismem). A volání po jednoduchých, zato rázných opatřeních, po vládě ať „korektnosti“ nebo „silné ruky“ neustává ani dnes.

Stát musí být jazykově i národnostně jednotný

Čtenář se dozví mnohou zajímavost, třeba o Marxově i Engelsově nedůvěře vůči slovanským národům, zvláště pak zaostalému, despotickému carskému Rusku, které podezírali, že by mohlo zaútočit na vyspělejší západ. V revolučním roce 1848 se domnívali, že vzbouřená uherská šlechta je vlastně pokrokovou silou nejen ve srovnání s ukrajinským či slovenským rolnictvem, ale rovněž s maloburžoazií, jež tvořila společenský základ českého národního hnutí. (s.212) Ideálem bylo stmelení v jeden národ s jednotnou řečí (například německou) a jednotným třídním zájmem.

Walicki svá zjištění opatřil obšírným citačním zázemím, když přibližuje názory probíraných osobností i reakce, které vyvolávaly, ovšem veškeré odkazy směřují k polským překladům jejich děl. Přitom mnohá tato díla vyšla i v češtině. Nastává však zádrhel: pokud by se čtenář chtěl seznámit nejen se zařazenými citáty, ale také s jejich zdrojem, aby poznal kontext, v němž se nacházejí, má smůlu. Stránkování polské verze se totiž více či méně výrazně liší od českého vydání, navíc čtenář ani nemusí tušit, zda a pod jakým názvem český překlad vyšel. Přitom v ediční poznámce překladatelka tvrdí, že „české překlady jsou uvedeny vždy v příslušné poznámce pod čarou poznámkového aparátu.“ Avšak našel jsem je toliko ojediněle.

Andrzej Walicki: Marxismus a skok do království svobody. Dějiny komunistické utopie
Přeložila Marcela Bramborová
Vydalo nakladatelství Argo, Praha 2020. 794 strany

Hodnocení: 90 %

Foto: kniha; ZDE
argo.cz/knihy/marxismus-a-skok-do-kralovstvi-svobody/