Kniha Dějiny lidí nabízí popularizaci zajímavé historie lidstva

Čtvrtek, 04 Srpen 2022 06:00 Taťána Kročková

big dejiny-lidi-6Ue-495809 (2)

V 73 kapitolách rozsáhlé a bohaté ilustrované encyklopedie nazvané Dějiny lidí nabízí etnolog Martin Rychlík přehled historie celého lidstva s hlavní myšlenkou knihy: všichni jsme lidé a jsme si rovni. Kniha je napsána tak, aby zaujala každého a přináší spoustu zajímavých informací. Určitě by neměla chybět ve vaší knihovně.

Na tuto knihu jsem se opravdu těšila. Kulturní antropologie mě vždycky hodně zajímala a vznik této publikace považuji za velmi přínosný a zajímavý počin autora. Počítejte s tím, že kniha je opravdu obrovská a není to žádné čtení do kabelky, v rukou budete držet bichloidní encyklopedii, navíc s velmi bohatou obrazovou přílohou plnou fotografií, které jsou jejím velkým bonusem. Obsahuje celkem 73 kapitol s různými tématy, informace jsou velmi nahuštěné a zestručněné, avšak sdělují vše podstatné tak, jak téma autor pojal.

Dozvíte se určitě spoustu zajímavého, jen autor dost vsadil na popularizaci, aby kniha byla dostupná a srozumitelná úplně pro každého, na vnější dokonalosti knihy je dost znát snaha zaujmout a úplně mě odradily až bulvární nadpisy či vlastně podnadpisy kapitol, které se mi nelíbí. Navíc konkrétně já jsem se neubránila srovnání s Dějinami ženy S. K. Neumanna, na které nedám dopustit, avšak je třeba brát ohled na to, že mnou zmiňovaná kniha je přibližně sto let stará a má své nezaměnitelné kouzlo.

Anotace knihy:

Všichni lidé všech dob si dávají jména, mají vymezenou rodinu a příbuzné, dávají si dary, zdobí svá těla, pečují o vlasy, počítají, užívají gest, zhotovují nástroje, dělí si mezi sebou práci, znají zákony, truchlí či nějak „tancují“. Roku 1945 pořídil kulturní antropolog George P. Murdock na základě nasbíraných dat klasický soupis tzv. kulturních univerzálií čili jevů, jež jsou společné všem lidským seskupením v čase a prostoru. Bohatě ilustrovaná kniha z této evidence vychází a v 73 tematických kapitolách nastiňuje neuvěřitelnou pestrost – a zároveň základní stejnost – nás všech, tedy lidí. Základem práce, která rovněž představuje stovky rozličných etnik (jako třeba Inuity, Komanče, Aztéky, Maory, Kapauky, Tody, Nuery, !Kungy, Pygmeje a další) či klasické etnologické koncepty, bylo přes sedmdesát dílů seriálu Antro, který takřka dva roky vycházel v sobotních Lidových novinách (v příloze Orientace).

O autorovi:

Martin Rychlík (* 11. června 1977 Broumov) je český etnolog, historik kultury a vědecký novinář. Autor knih o dějinách tetování či vlasů. Vystudoval etnologii a dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze s magisterskou (2003) a rigorózní prací na téma tetování (PhDr. 2004) a magisterskou prací o industriální elektronické hudbě – EBM (2006). V roce 2011 dokončil doktorské studium v Ústavu etnologie FF UK (na téma Dějiny tetování: Návrat archaismu a hnutí Modern Primitives). Na tomto Ústavu také do roku 2015 částečně působil jako odborný asistent. Disertaci o „domorodém umění“ (na téma Antropologie umění: Etnoestetická studie s důrazem na preliterární a mimoevropské kultury) obhájil na Katedře teorie kultury FF UK (2014), kde přednášel i etnologii kulturních areálů (například Polynésie).

V roce 2009 absolvoval stipendijní stáž na University of Tokyo (東大, Tōdai) zaměřenou na komunikaci vědy u profesora Osamy Sakury v rámci vládního stipendia The Japan Foundation. V letech 2000 až 2006 pracoval jako redaktor v České tiskové kanceláři (ČTK), posléze v ekonomickém týdeníku Euro coby editor a reportér (2006 až 2010). Od roku 2010 působil ve zpravodajském portále Česká pozice jako jeden ze zakládajících redaktorů, přičemž obsáhle referoval o dění na MŠMT za ministra Josefa Dobeše (VV). Od roku 2013 psal pro tištěné Lidové noviny (věda, výzkum, vysoké školství), kde vydal dle údajů v databázi Newton přes 1500 článků. Od října 2019 působí v médiích UK. ( Pravidelně přispívá články na odborný server Vědavýzkum.cz. Napsal několik studií o vlasech, například v časopisech Vesmír, Anthropologia Integra či Culturologia. Uspořádal také několik výstav k dějinám tetování: v Praze, Zlíně, Jihlavě či Boskovicích. Od roku 2009 je členem poradního sboru Českého výboru pro UNICEF. Do roku 2019 byl členem vědecké rady Nadačního fondu Neuron pro oblast společenských věd. (Informace o autorovi doslovně použity z Wikipedie)

big dejiny-lidi-6Ue-495809