Jak se proměňovalo české hláskosloví

Jak se proměňovalo české hláskosloví

Dynamika perexStává se již obyčejem, že práce nedávných vysokoškolských studentů (zvláště pak disertační), jen drobně upraveny či rozšířeny, vycházejí také tiskem. To je rovněž případ Marty Šimečkové (narozena 1985), nyní vědecké asistentky na dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český. V knize DYNAMIKA KULTURNÍ ČEŠTINY 16. – 18. STOLETÍ, vydané nakladatelstvím Academia, předkládá čtveřici případových studií o hláskoslovných proměnách českého jazyka v uvedeném období.

 

Pisatelka se opírá o podrobné, vpravdě statistické rozbory tištěných pramenů, které v uvedených staletích byly vydány, ať již se týkaly původních i překládaných náboženských textů (lexikální bohatost a vyspělost českého jazyka dokládá zvláště Bible kralická, 1613) nebo světských záležitostí (třeba Hájkova Kronika česká, 1541), ať již se jednalo o gramatické příručky nebo slovníky. Překvapivé může být zjištění, že zejména v 16. století vítězily tvary, dnes jednoznačně posuzované jako nespisovné, případně nářeční. Každou kapitolu uvozuje probírka dosavadní literatury, která k danému tématu vyšla.

Četba notně nesnadná a nezáživná osloví stejné nadšence, mezi něž patří i autorka
Spolu s Cimrmany musím hned upozornit, že četba předpokládá obeznámenost s odbornou jazykovědnou terminologií spíše větší než menší – zatímco oni zdůraznili rozdíl mezi slávistou a slavistou, při vhledu do této publikace by čtenář rozhodně neměl zoufale pátrat, co označuje třeba termín „diftongizace“. Možná by už měl být obeznámen s obecnějšími historickými vhledy - sem spadají např. např. Komárkovy Dějiny českého jazyka – recenze ZDE.

Dynamika 3

Hájkova Kronika česká KRONIKA ČESKÁ, 1541 Hájek | Aukro

Když bude vládnout obecnějším historickým povědomím, může znale vstoupit do období omezených jednak časově (autorka se zabývá jak humanistickou i barokní češtinou, tak začátky národního obrození), jednak úzce vymezenými jazykovědnými jevy. Podrobně, byť bohužel s obvyklou vědeckou suchopárností osvětluje čtyři vybrané okruhy hláskových změn, jejichž dopad (dnes vnímaný jako příznak nespisovnosti) pozorujeme dodnes: nejprve rozebírá vkládání protetické souhlásky „v“ do slov zpravidla začínajících na písmeno“o“ – typickou ukázkou jsou slova jako vokno, vocas, vořech, vožrat se apod. Ale také osvětluje, proč některých slov se tento proces téměř nedotkl – např. ovce, ovoce.

Jak se hlásky prodlužovaly a co z toho povstalo
Dalšími probíranými okruhy jsou dvě diftongizace, tedy rozšíření původně jedné hlásky do dvou. Šimečková to osvětluje jednak na případu hlásky „ú“ nabyvší podoby „ou“ (tedy: úřad >ouřad, úmysl>oumysl…), jednak na daleko vděčnější a pro čtenáře přitažlivější změně „ý“ v „ej“ (pomalý>pomalej, mlýn>mlejn…). Mějme ovšem na mysli, že sloveso mlít, označující činnost ve mlýně, vychází z podstatného jména mletí, takže se píše s „í“; podobně sít>setí, vzít>vzetí, snít>snění, kojit>kojení!

Dynamika 2

Bible kralická

Když se pozorněji zahledíme na současné používání přídavných jmen, všimneme si patrných pozůstatků těchto změn třeba při stupňování: rychlý>rychlejší, pomalý>pomalejší… Dokonce máme slovo hampejz ve smyslu nevěstinec či bordel, u něhož by mě docela zajímalo, zda existoval (a používal se) i tvar „hampýz“. Také si uvědomíme, že poučka, že všude, kde lze použít „ej“, se píše „ý“, neplatí všude. Napomáhá třeba při vybavování vyňatých slov, u nichž si – pokud nejsme jazykovědci - musíme zapamatovat, že se píší s „ý“ (býk, pýr, sýr, výr), neboť běžně se přece říká, či spíše říkávalo, bejk, pejr, sejr(a), vejr. Jenže občas zaslechne také „zejtra“, i když psát musíme „zítra“. Autorka přitom objasňuje, jak právě takováto matoucí slova prošla odlišným hláskovým procesem, jakkoli navenek naznačenou diftongizaci připomínají.

Když se o češtině začalo psát německy
V poslední kapitole se Šimečková obírá změnou „é“ v „í/ý“. Nemá přitom na mysli jen případy koncovek např. v souslovích jako dobré pondělí>dobrý pondělí, ve slovech jako také/taky, haléř/halíř a najmě tvary mléko/mlíko, chlév/chlív. Nejen zde si uvědomíme (když autorka načrtává proměny v průběhu staletí), že první obrozenecké mluvnice češtiny, které vytyčily povětšinou i pro nás závazné normy (a nepopisovaly tudíž jen stávající poměry), byly psány německy! Jako kdyby soudobá čeština neposkytovala dostatečné výrazivo pro taková zamyšlení.

V této souvislosti si nemohu odpustit podezření, že stav soudobé češtiny byl tehdy vnímán jako úpadkový. Je proto škoda, že kniha se orientuje výhradně na tištěné texty, které prozrazovaly vzdělanecké libůstky a jazykový důmysl při psaní, avšak sotva zachycovaly všední řečové aktivity, která sotva – stejně jako dnes – odpovídaly psaným zvyklostem. Avšak pro zachycení „lidové“ mluvy by autorka musela prozkoumat odlišné písemnosti, třeba výslechové protokoly vedené s poddaným obyvatelstvem, jakkoli ani tam není jisté, nakolik zapisovatelé zachytili skutečně to, co vyslýchaní říkali, jejich autentickou mluvu.

Dynamika 1

Marta Šimečková: Dynamika kulturní češtiny 16. – 18. století. Čtyři případové studie z roviny hláskosloví
Vydala Academia v edici Lingvistika, Praha 2022. 343 strany

Hodnocení: 80 %

Foto: kniha, Bible kralická oslavila 401. narozeniny | Aktivní zóna (aktivnizona.cz)
KRONIKA ČESKÁ, 1541 Hájek | Aukro

Dynamika kulturní češtiny 16.–18. století. Čtyři případové studie z roviny hláskosloví – Academia


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Klášterní hudební slavnosti: PŘÍPRAVA LETOŠNÍHO ROČNÍKU BYLA TÉMĚŘ SMRTÍCÍ

Klasterni slavnosti perexPřinášíme vám rozhovor s ředitelem festivalu Klášterní hudební slavnosti 2017 MgA. Romanem Janků.

...

Hledat

Literární soutěže jsou jednou z nejlepších cest, jak dát o sobě vědět

Lucie Hlavinková, která se poprvé proslavila knížkou pro děti, je patronkou naší literární soutěže, která právě skončila a čeká na vyhlášení svých vítězů. Lucie nám na sebe prozradila, jak se stala spisovatelkou, čemu se nejraději věnuje a co nového připravuje pro své čtenáře.

Čtěte také...

Mých prvních 54 000 let

54000letKdyž se člověk zamyslí nad svým dávným původem, možná dojde až k pravěkým lovcům. S pozdviženým obočím pak může spekulovat o tom, co se jim asi honilo hlavou během pronásledování mamutů či vytváření jeskynních kreseb. Jestlipak i oni mysleli na nás?...

Z archivu...


Literatura

Nebe v kleci - jak tenká je hranice mezi láskou a závislostí?

Nebe v kleci perexJohannes je malý chlapec, který žije se svými rodiči a babičkou ve Vídni. Je zrovna rok 1938, Hitler se svou propagandou se pomalu začíná dostávat k moci. Začíná se mluvit o nadřazené rase, Německé říši a válce. S těmito názory s...

Divadlo

„Pomozte svému divadlu“ - informační kampaň Asociace profesionálních divadel České republiky odstartovala

pomozte svemu divadluA proč kampaň?
Informační kampaň Asociace profesionálních divadel ČR se koná od 5. do 21. září 2012 ve městech po celé České republice. Cílem je upozornit nás, jako občany České republiky, na neřešený ...

Film

Ace Ventura je dětinský parchant s morálními principy

ace ventura plakat200Ace Ventura 2: Volání divočiny (1995) je druhým pokračováním detektivního žánru, který může fungovat i trochu jinak, než jak jsme zvyklí. Schopnost dedukce nemají jenom namyšlení obtloustlí páni, ale i normální ...