Přijměte pozvání do samého centra královské rodiny! Psa Jejího Veličenstva přivádí autor David Michie. Nečekejte ale psa nějak vznešeného a studeného jako londýnská mlha. Je to zatím štěně, jemuž se velmi často stávají záchodové nehody. Ale jeho mysl je svěží a plná lačnosti po tom, co mu život tak náhle začal nabízet.
Když se ze smutného dětství stávají vzpomínky…
Kolik lidí by rádo řeklo tohle? Jenže my lidé nemáme takovou dokonalou schopnost zapomínat, ale můžeme ji ochutnat tady, v této knize. Jde to, jdete-li životem v paláci ve Windsdoru, po boku britské královny Alžběty a čas od času smí také olíznout ruku Charlesovi, Williamovi a Kate… No ano, autor příběh zasadil do existující současné královské rodiny. To dává příběhu dramatičnost a lehké šimrání čtenářovo se mění ve zvědavost a věčné přemýšlení, kolik toho je opravdu pravda? Na druhé straně tu je kontrast mezi podmínkami, ze kterých malý corgi Nelson vzešel. Bezduchý, konzumně zaměřený svět, kde mu díky jeho fyzickému handicapu hrozilo – co vlastně? Jakási „kůlna“? Místo, kam si psi, kteří se ve vrhu nepovedli, chodí pro smrt? Možná… Máte tak možnost zapomínat na smutné dětství společně s Nelsonem. Porovnávat lidi, přístup, snad i rozdíl mezi spaním v rozbité kuchyňské lince a u krbu v královském paláci.
Nechte si tyto do očí bijící rozdíly procházet duší a fantazií tak, jak je autor servíruje, nehodnoťte je. Není třeba, abychom se nad nimi pohoršovali, k čemuž jsem měla sklony… ale když příběh vezmete jen lehce, budete ho brát více obrazně, tak dojdete k mnohem lepšímu čtenářskému požitku. Ano, tenhle příběh se nejspíše nikdy nestal, ale je až archetypálním příkladem, na kterém si můžete uvědomit, jak funguje strach ze smrti, ze zavržení, z odloučení… a jak to potom vypadá, když dostanete od života šanci a po bok moudrého průvodce.
Je jím nejen samotná královna, ale také další dva členové psí smečky královských corgiů.
Nádherné reálie, u kterých se vám bude chtít zůstat
David Michie nás často zve do samého srdce britské typičnosti. Počasí, lidé, zvyky, jídlo… Třeba ty párečky s medovou hořčicí bych si nechala líbit taky. Občas i přímo k hořícímu krbu v mlhavém studeném večeru. „Byl to jeden z těch mrholivých londýnských podvečerů, kdy těžké olověné mraky zakrývají celou oblohu a všechny vaše instinkty vám velí stočit se do klubíčka na koberci před zámeckým krbem a podřimovat až do večeře.“
Ale zásadní a magické okamžiky tu prožívá i královna.
„Ochranka zůstala stát diskrétně u dveří, zatímco královna došla až k oltáři a tam se posadila do nejbližší lavice. Pohybovala se pomalu a sedala si opatrně, ještě zesláblá nemocí. Dívala se na oltář, ale vnímala určitě mnohem víc než jen to, co viděla. Jako by se tady na tomto místě onoho tichého odpoledne uprostřed zimy odráželo jakési starodávné tajemství. Bylo snad zdivo této středověké stavby prostoupeno energií výjimečných událostí a lidí? Proto se tu královna dokázala vymanit z područí času a nahlédnout na to, co se dělo v jejím životě, z jiné perspektivy? Napadlo mě, že sem Její Výsost možná chodí proto, že je to tu takové transcendentní a že tu může zažít výjimečný klid.
Chvíli zůstala sedět v tichém rozjímání. Pak se u vchodu do kaple ozval jakýsi hluk. Oba jsme se za ním otočili a uviděli, jak k nám přichází Michael.“
Postava, která se jako tajemná nit táhne celým příběhem, která silně ovlivňuje děj takovým způsobem, že si to uvědomíte až dodatečně. Netřeba o něm prozrazovat víc, protože pro každého čtenáře přináší něco výjimečného a jedinečného, co další není schopen zachytit. A tam Michaela necháme znít…
Snad jen – každý by měl mít svého Michaela… Nebo svého Nelsona.
O autorovi:
David Michie již řadu let seznamuje čtenáře uspěchaného západního světa s buddhismem, a to formou esejistickou i beletristickou. Jeho série příběhů Dalajlamova kočka sklidila celosvětový úspěch a i v České republice se ihned zařadila mezi bestsellery. V nakladatelství Synergie vyšly i další Michieho tituly Pospěš si a medituj, Buddhismus pro zaneprázdněné a Proč je bdělá pozornost lepší než čokoláda, ve kterých se věnuje přínosům meditace, bdělé pozornosti a buddhistické filozofii v každodenním životě.
Na webové stránce www.davidmichie.com najdete jeho blog, ve kterém se pravidelně zaobírá problematikou bdělé pozornosti a příbuznými tématy. David Michie se narodil v Zimbabwe, studoval v Jižní Africe, žil v Londýně a nyní bydlí s rodinou v australském Perthu. Dětství prožil s corgim, který měl svěšené ucho.
Pes Jejího Veličenstva a jeho mise (The Queen´s Corgi: On Purpose)
Autor: David Michie
Překladatelka: Petra Vlčková
Žánr: beletrie, psychologie
Nakladatelství: Synergie Publishing SE
Rok vydání: 2017
Počet stran: 230
Hodnocení: 98 %
Odkaz na web: www.synergiepublishing.com
| < Předchozí | Další > |
|---|
Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak...
Jo Nesbø je nejen jedním z autorů populární severské krimi série s charismatickým, přidrzlým a nekonvenčním detektivem Harry Holem v hlavní roli (všechny u nás postupně vydává KNIHA ZLÍN
´Neměnnost přírodních zákonů je naší jedinou ochranou před ataky chaosu a démonů nesmírného kosmu.´ H. P. Lovecraft
V roce 1945, konkrétně 14. června, bylo Nezvalovou hrou Manon Lescaut otevřeno brněnské činoherní divadlo s názvem Svobodné divadlo. Volba právě tohoto titulu byla opřena o obrovskou popularitu Nezvalova textu mezi českou mládeží protektorátní doby a...
Přehlídka 3Kino, v Praze zpřístupňující (vedle českých příspěvků) u nás téměř neznámou současnou tvorbu polskou a maďarskou, každým rokem nabobtnává. Ve dnech 10. až 15. října 2019 obsadí vedle tradičního projekčního sálu v Atlasu také dvě ve...
