Dalším hitem brněnského Buranteátru je bezpochyby Pán s kaméliemi

Dalším hitem brněnského Buranteátru je bezpochyby Pán s kaméliemi

pan s kameliemi plakat 200Říkáte si, že vás nemůže v divadle nic překvapit? Chcete od večera stráveného ve společnosti lidí jdoucími za kulturou něco víc než samotný děj představení a jde vám i o celkový zážitek, než o pouhý dojem ze shlédnuté hry? Tak právě pro vás je Pán s kaméliemi brněnského Buranteátru tím pravým místem, kde se vám dostane všeho do sytosti.

 

První půlhodinku jsem moc nechápal, o co tvůrcům vlastně jde. Říkal jsem si, jestli to už možná trošičku nepřehnali a nedostali se na příliš tenký led. Přišlo mi to celé takové kostrbatě nepružné a když už jsem konečně začal vnímat souvislosti, došlo k přerušení děje a v časové ose jsem se posunul z let dávno minulých zpět do přítomnosti. Vůbec začátek je takový neobvyklý. Publikum je zapojeno okamžitě do hry a prakticky celou dobu je divák součástí jednoho celku. Což by nevadilo, mám rád představení, kdy je divákovi dán pocit, že je součástí hereckého týmu, ale nějakým způsobem mi to nesedělo. Ačkoliv nejsem nováčkem v návštěvách Buranteátru a jsem zvyklý na ledasjaká překvapení a dějové zvraty, tak tentokrát mi i přes to všechno trvalo pár chvil, než jsem si uvědomil, oč hercům a hlavně režisérovi Pána s kaméliemi jde.

Osobně jsem měl pocit, jako bych byl na divadelní zkoušce. Chvíli herci odříkávají své dialogy a v zápětí se jen tak mimochodem baví o tom, jakým způsobem by měli ve skutečnosti hrát a vesele se smějí nad tím, že Dumasovi zabralo nespočet stran vyjádření milostných citů Armanda Duvala k Markétě Gutiérové a přitom dnes na to stačí modernímu člověku jedna esemeska. Zkrátka si dělají legraci z herectví, sami ze sebe, z námětu jako takového a konečně i z reakcí diváka, který postupně přichází na kloub skutečným záměrům tvůrců tohoto velmi povedeného vystoupení. Přitom samotný děj není o nic ochuzen a jako vždy nechybí pověstný humor, který je zde vypilován do nejmenšího detailu a ani omylem nepůsobí přehnaně nebo trapně. Dokonce jsou to chvílemi takové pecky, že jsem se smíchy málem neudržel.

Nenapadá mě jediná věc, kterou bych mohl vytknout. Velmi se mi líbilo zapojení skvělého pianisty, který dodával potřebnou atmosféru doslova na přání a Vojtěch Blahuta jako mladík, stařík a sluha v jedné osobě ukázal, že v něm dřímá další velká herecká osobnost tohoto malého brněnského divadla. O Michalu Isteníkovi se snad ani zmiňovat nemusím, stačí když po celé představení zdůrazňoval on sám, že je to právě on, Armand Duval o kom to celé je a na koho že to mají všichni upřít svou pozornost. Určitě není na škodu, když si z něj kolegové a nakonec i on sám udělají legraci přirovnáním k taháku každého představení.

Pán s kaméliemi je rozhodně jedno z nejlepších představení, které jsem kdy v divadle viděl. Zvláště ho ocení ti, co už znají prostředí Buranteátru a jeho typický humor, který je neotřelý a velmi originální. Já osobně jsem si tohle divadlo velmi zamiloval a i když si myslím, že už mě nemůže nic dalšího překvapit, vždycky si Burani najdou něco nového, co mě šokuje, udivuje a nenechá ani na vteřinku chladným. A o to přece jde.

pan s kameliemi plakat

Režie: Šimon Caban
Dramaturgie: Simona Petrů
Scéna: Šimon Caban
Kostýmy: Simona Rybáková
Výroba: Jaromír Ryšavý

Osoby a obsazení:
Armand Duval: Michal Isteník
Markéta Gautiérová: Kamila Zetelová
Mladík: Vojtěch Blahuta
Psychoterapeut / Otec: Lukáš Rieger
Figurant Pavel Novák: Pavel Novák
Studenti: Bára Kamanská, Dominika Sklenářová, Martin Vlček
Vévoda: Miroslav Ondra / Šimon Caban
Pianista: Vojtěch Dlask

Představení má 90 minut.

Hodnocení 95%

Zdroj foto: buranteatr.cz


 

Přihlášení



Soutěže

Hana Zagorová dokázala oživovat písničky, byla v nich krása, oduševnělost a poetika

I kdyby nazpívala třeba jen třetinu toho, co ve své kariéře Hana Zagorová skutečně natočila, tak by byla pořád tou milovanou zpěvačkou. I když nevyzpívala tři oktávy, uměla chytit za srdce, zaujmout. Už od svých uměleckých začátků dokázala oživovat písničky. Textem, výrazem, atmosférou a pak ještě čímsi, co v sobě nemá každý zpěvák.

Bouřlivé ticho po pobřežní cestě

Po tisícikilometrové Jihozápadní pobřežní cestě se manželé Raynor a Moth snaží vrátit k normálnímu životu a zase žít mezi čtyřmi zdmi. Jenže to pro ně není vůbec jednoduché. Raynor bojuje se strachem z lidí i z budoucnosti a Moth vzdoruje postupující nemoci. Ale postačí neuvěřitelné gesto někoho, kdo si přečetl o jejich putování a ztrátě domova, a znovu se v nich probudí síla a odhodlání.
Kazda
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Těší mě příležitost objevit se v takto velké a významné roli, říká herečka Markéta Haroková

marketa harokova200Zajímavý repertoár stejně jako kvalitní herce má od začátku ostravské Divadlo Petra Bezruče. Pokud bych měl připomenout třeba dva poslední úspěchy, tak musím zmínit třeba inscenaci Špinarka, ale také hru Venuše v kožichu, o které j...

Hledat

Odvážná rebelka, která jako jediná může zachránit království

Malá Mia je sirotek žijící ve středověkém městě, v němž zná každý kout. Je samostatná a velmi vynalézavá, a tak se jí a jejím třem lasičkám daří přežít na ulici, a to zejména díky krádežím jídla. Jednoho dne Mia prchá před strážemi a narychlo se převlékne do princeznovských šatů.
Kazda

Z archivu...

Čtěte také...

RockOpera Praha chystá výběrový vinyl, DVD s Vymítačem a láká na nový podzimní program

RockOpera 200RockOpera Praha rozhodně nezahálí a chystá pro své fanoušky několik novinek. Dokončila své první kompilační album Best Of RockOpera Praha I, které vyjde jako klasické CD i ve formě vinylu. Dále připravila speciální DVD se záznamem hororového...


Literatura

Když chcete víc a víc

macbeth200Jo Nesbø, stvořitel rozporuplného vyšetřovatele Harryho Holea, byl nakladatelstvím osloven, zda by napsal příběh, který by byl inspirován jednou z her Williama Shakespeara. Nesbø okamžitě odpověděl, že to udělá, pokud svůj nový román může opřít o ...

Divadlo

Hezky německy?

200divPřed několika dny skončil 18. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Je tedy čas probrat se dojmy a pokusit se o shrnutí. Můj nejsilnější pocit je podobný hořké pachuti na jazyku – nějak mi to prostě nesedlo. Jsou takové divadelní festiva...

Film

Rostou jako z vody a čekají na Ostrov

ostrov prebal perex

Ostrov (2005) je akční sci-fi velmi akčního režiséra Michaela Baye. Jeho filmy jsou pověstné tím, že při nich je nejen na co koukat, ale taky nad čím přemýšlet. Hlavní hrd...