Společenské vědy a audiovize

Společenské vědy a audiovize

Tisk

spol vedy audiovize perexNás nynější svět ovládají audiovizuální média: skrze filmy, televizi, internet či počítačové hry si utváříme představu o současnosti a poměrech v ní. Jenže fungování těchto médií lze zkoumat jedině v širším kontextu, protože oslovují ve vzájemně se křížících rovinách estetické, sociálně-kulturní, psychologické, filozofické atd. To znamená, že plné a všestranné poznání umožňuje pouze interdisciplinární bádání. Helena Bendová a Matěj Strnad proto sestavili jakousi čítanku nazvanou Společenské vědy a audiovize, v níž shromáždili významné texty (nebo aspoň úryvky z nich), zastupující rozličné společenskovědní obory.

Více než dvě desítky studií, které vznikaly v uplynulém století, jsou někdy neznámé, poprvé přeložené do češtiny (zvláště ty feministicky orientované), ale některé v tuzemském prostředí zakotvily nebo tu dokonce vznikly. Každou studii provází zasvěcený komentář, který ji takříkajíc zasazuje do kontextu, zjišťuje její přednosti i vady, všímá si dobových omezení.

Celý svazek otevírá lingvistická de Saussurova úvaha o povaze jazykového znaku, nechybí ani příspěvek rakouského psychoanalytika Sigmunda Freuda, italského marxisty Antonia Gramsciho. Hojná pozornost je věnována francouzským myslitelům (Maurice Merleau-Ponty, Roland Barthes, Pierre Bourdieu, Michel Foucault, Jean Baudrillard). Nalezneme zde stať i českého strukturalisty Jan Mukařovského. Podívejme se blíže na některé podnětné příspěvky.

spol vedy audiovize

Například Louis Althusser se zabývá mimořádně závažným tématem, a sice průnikem ideologie do veřejného prostoru. Tento strukturalista hlásící se ke kořenům marxismu dokládá, že ideologie je vždy přítomná, a to nejen ve světě kolem nás, ale také přímo v nás - a přestože vzbuzoval diskuse a polemiky, myšlenkově ovlivnil i své protivníky. V tomto pojetí je ideologie chápána jako forma reprezentace, neboť každé dílo vždy šíří nějakou ideologii, takže ideologií by mohla být chápána i absence ideologie.

Do oblasti antropologie proniká studie Victora Turnera, když zkoumá rituály, schopen je aplikovat i na kulturu tzv. moderní společnost včetně dramatu. Má četná následovníky - mimo jiné polského avantgardního divadelníka Jerzyho Grotowského, od něhož i v českém překladu vyšla kniha příznačně nazvaná Divadlo a rituál.

Janice A. Radwyová si téma přehledně vytyčila už názvem svého zamyšlení - Jak ženy čtou milostné romány. Ukazuje, že význam nemá jen samotný čtený text, ale i samotná událost čtení textu, v konkrétním případu amerických čtenářek lze odečítat gesto odporu, vyjádření nezávislosti na svazující roli vzorné hospodyňky. Dlužno dodat, že v tuzemském kontextu se jedná o kontext poněkud žertovný, snad zjistitelný ve zdejší společnosti v době před půldruhým stoletím v souvislosti se začínající emancipací žen.

Zajisté nemá smysl poučovat, kteří autoři jsou zastoupeni nadbytečně a kteří naopak chybí. Antologie je sestavena tak, jak její editoři uznali za vhodné, což bychom měli respektovat. V každém případě nabízí široký vějíř zastoupených myšlenek, byť zpravidla nikoli snadno přístupných. Pochopit, co jednotliví pisatelé měli přesně na mysli, není snadné, mnohdy i vzhledem k terminologii, kterou si sami zavedli.

Čtenář se tak ocitá často v situaci, kdy samotné čtení může vnímat jako velké, nejednoznačné, provokující dobrodružství. Začtěme se třeba do úvahy Haydena Whitea o vyprávění: "Narativ je diskurzivní modalita společná 'historickým' i 'nehistorickým' kulturám a dominuje v mytickém i fikčním diskurzu, vinou čehož je jako nástroj k promlouvání o 'reálných' událostech podezřelý." A hned můžeme zkusit nabyté metodologické postupy aplikovat na nějaké konkrétní filmové dílo, blízké našemu srdci.

Jediná pochyba se mihne, a sice zbytečně velká písmena, kterými je tato kniha vytištěna. Kdyby se použila řekněme dvojtřetinová nebo poloviční velikost, jistě by se vešlo více textu (a nemusely by se tudíž krátit příliš dlouhé příspěvky).


Helena Bendová, Matěj Strnad (eds.): Společenské vědy a audiovize.

spo vedy obalka

Vydala Akademie múzických umění, Praha 2014. 768 stran.
Hodnocení: 100%

Foto: kniha,  www.kaganof.com

( 0 hlasů )


 

Přihlášení



Aneta Žabková: Největší radost mi uděláte kusem klacku z lesa

Vystudovala FAMU (katedra animované tvorby), vytvořila čtyři animované filmy, které získaly řadu ocenění, je úspěšnou ilustrátorkou mnoha dětských knih a přispívá do několika časopisů jako jsou Puntík či Tečka, spolupracovala i s Mateřídouškou a Sluníčkem. Řeč je o Anetě Žabkové.

Po Vodníkovi přichází neméně skvělá Dceřina kletba

Česká spisovatelka Tereza Bartošová zaujala tuzemskou čtenářskou obec předchozím titulem Vodník. Jednalo se o případ, který smrdí bahnem. Nyní přichází Dceřina kletba lákající na obálce na to, že si starý zločin žádá nové oběti.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Rád bych oprášil písně R. A. Dvorského a jiných, říká šansoniér a herec Jiří Bartoň

jiri barton200Už před dvěma lety měl premiéru hudební pořad Staré filmové melodie, které představil zpívající herec Jiří Bartoň. Za tu dobu představil komorní recitál na řadě míst v Česku. Několikrát v Kroměříži, ale také vystoupil ve svém rodném Kyjově,...

Výborné herecké kreace a silné téma nabízí nový český film Sucho

Sucho to je tísnivé vesnické drama. Na jedné straně velkostatkář a na straně druhé chudý "kolchozník", který nutí rodinu k soběstačnému životu, ale také klíčící láska revoltujících mladých lidí. Zatímco ona je dcerou chudého farmáře, on synem vlivného agrárníka, který sice dává práci půlce dědiny, nicméně půdu, vodu a krajinu devastuje chemií. To je obrazově vytříbený a emočně nabitý film režiséra Bohdana Slámy, který je i autorem scénáře.

Čtěte také...

Nataša Gollová dostávala role bezstarostných dívek, ale její život nebyl peříčko

natasa 200Kdyby na začátku své filmové kariéry Nataša Gollová vytvořila postavu princezny, možná by to byla ta nejněžnější a nejkřehčí princezna, jakou mohl kdy český film mít. Takovou roli však na Barrandově nikdy nedostala. Ale přece ji role éterických dívek...


Literatura

Tomáš Třeštík se pohybuje Po povrchu

po povrchu 200Tomáše Třeštíka jsem nikdy příliš nesledovala, ale zaznamenala jsem několik jeho statusů a také rozhovorů. Z toho důvodu jsem byla zvědavá na jeho knihu, kde měl prozradit více. Jmenuje se Po povrchu a vyšla v nakladatelství Motto.

...

Divadlo

JAMU přijímá studenty z Ukrajiny, otevřela pro ně transparentní účet a učí je češtinu

jamu 200Třináct ukrajinských studentů prchajících před válkou v současné době studuje na obou fakultách brněnské akademie. Počty však mohou být ještě vyšší. JAMU navrch z iniciativy děkana Divadelní fakulty doc. Mgr. Petra Francána zřídila transparentní účet na ...

Film

Děti moje – jednoduchost, která neupoutá!
ImageFilm oceněný Zlatým glóbem vstupuje 19. ledna do kin, ale nepřináší s sebou příliš zajímavou podívanou. Film je natočen podle románu Kaui Hart Hemmings a vypráví o muži, jehož žena umírá a on musí urovnat svůj vztah s dote...