Prožít život na zámku, to je krásná pohádková představa, ovšem dost vzdálená realitě. Jsou však mezi námi lidé, kteří se rozhodli splnit si tento romantický sen, nezalekli se výzvy a pořídili si zámek. Tedy většinou jen jeho ruinu. Nevšední příběhy novodobých zámeckých pánů představuje pozoruhodná publikace Aby po nás něco zůstalo, která právě v těchto dnech míří na knižní pulty.
Fotografka Kateřina Sýsová spolu se spisovatelkou Annou Novotnou oslovily patnáct majitelů českých památek, kteří je ochotně nechali nahlédnout za zdi svých panství a svěřili se jim se svými zkušenostmi, zážitky, plány a vizemi, ale i obavami. Na základě těchto setkání vznikla kniha rozhovorů Aby po nás něco zůstalo, na níž autorky pracovaly několik let. Vytvořily tak jedinečný portrét současných zámeckých pánů, kteří se dobrovolně rozhodli pustit do nekonečného a obdivuhodného boje, jenž má společný cíl.
Ať už sídlí na jihu, nebo na severu Čech, shodují se v tom, že zámecký život má od pohádky a romantiky mnohdy hodně daleko. V současné době „být zámeckým pánem“ spíše znamená vykasat si rukávy a pustit se do oprav. „Zámek je řehole, kterou si člověk zvolil,“ říká v knize Jan Kilián ze zámku Krásný Les. A dodává: „Chci si zámek zasloužit, zachránit ho, ne koupit něco, co je hotové.“
Podobný názor mají vesměs všichni současní zámečtí pánové. Chtějí zachránit budovy už téměř odsouzené k zániku a zachovat je pro budoucí generace. Uskutečnění svého snu věnují veškerý svůj čas, peníze i fyzické síly. Často zámku podřizují i osobní vztahy. Nelze než užasnout nad jejich odvahou, entusiasmem a odhodláním, s nimiž se pustili do obnovy zpustošených památek, na kterých se podepsal zub času i lidská lhostejnost. Zjistíte, co je vedlo k tomu koupit si zámek i s vidinou nekonečného množství práce a starostí. Jaká měli očekávání a záměry. A zda je děsí víc strašidla, boj s byrokracií a s památkáři, nebo jen obyčejná lidská závist.
Vyprávění dokresluje více než 300 barevných fotografií. Na přípravě knihy se podílela kunsthistorička Monika Švec Sybolová a vychází pod záštitou šlechticů Constantina Kinského a Karla Schwarzenberga, oba k ní rovněž napsali předmluvu.
Nechte se okouzlit osudy a příběhy, v nichž nechybí odvaha, touha a taky trocha snílkovství a bláznovství.
Více informací: https://www.prah.cz/aby-po-nas-neco-zustalo-zpoved-novodobych-zameckych-panu-anna-novotna-katerina-sysova
| < Předchozí | Další > |
|---|
Zatímco televizní publikum ji zná coby rosničku z Dobrého rána ostravské televize, pro publikum, které chodí Moravského divadla v Olomouci, se zavedla jako herečka mnoho proměn. Zatímco na začátku svého olomouckého angažmá vytvoři...
Kniha Owena Hopkinse Architektonické slohy využívá rozsáhlého obrazového materiálu, s jehož pomocí autor popisuje nejen historický vývoj, ale i charakteristické prvky u téměř 300 staveb. Výsledkem je přehledný obrazový průvodce.
Tady za vás nikdo nic nevyčistí, neodčaruje a tak podobně… To rozhodně NE. Ale tohle se mi líbí. Ačkoliv o sobě autor na několika místech říká, že je někdy na své klienty tvrdý, či až příliš agresivní, má pocit, že to je prostě potřeba. Jen tak je to...
Inscenace Blbec k večeři má podtitul gurmánská komedie na cizí účet a v minulé sezóně ji uvedlo Městské divadlo Zlín. Režie se ujala Hana Mikolášková a život ji vdechli především Marek Příkazký a Josef Koller.
O krátkých filmech sotva nalezneme nějaké souhrnnější pojednání. Bývají zpravidla spojovány s dokumentární, případně animovanou tvorbou, ale nalezneme mezi nimi i snímky hrané. Když Lucie Česálková své knize Atomy věčnosti vtiskla podtitul Český k...