Masopustní i jiné masky v luhačovickém muzeu
Banner

Masopustní i jiné masky v luhačovickém muzeu

Tisk

masky 200Ve čtvrtek 7. 10. 2021 v 17 hodin otevře vernisáž novou výstavu MASKY, KOSTÝMY, MAŠKARY, kterou pro Muzeum luhačovického Zálesí připravila Blanka Petráková, zdejší kurátorka a výrazná osobnost luhačovického kulturního života.

 

 

Po nedávno ukončené výstavě architektury Luhačovic 1. poloviny 20. století je pro návštěvníky města připraveno téma zcela odlišné.

Nová výstava totiž dokumentuje stopy maskování v lidové tradici jihovýchodní Moravy, především pak v souvislosti s nejrůznějšími obřadními obchůzkami probíhajícími hlavně dříve na venkově od předvánočního období až do konce masopustu. „Jedná se o tradice velmi starého, možná až středověkého původu,“ uvedla kurátorka výstavy. „Jejich součástí bývala v minulosti maska pohřebenáře a medvěda, tradičními byly na Zlínsku masky husara na koni, stařeny s nůší, písaře, cikána a cikánky, žebráka, kominíka, policajta, kožkaře, řezníka, muzikanta, ženicha a nevěsty, kobyly a dokonce smrti.“ Na vysvětlenou ještě Blanka Petráková doplňuje: „Starší typy masek zpodobňovaly nejrůznější démony a postavy symbolizující změny v přírodě a v koloběhu lidského života. S proměnami ve společnosti přibývají i masky aktuální, takže je k vidění doktor, kovboj i soukromý podnikatel.“

masky1

Výstava představuje masky a kostýmy ze sbírky Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, masky zapůjčené z blízkých muzeí a obcí a od soukromých majitelů. Zahrnuje škálu od archaických typů kožešinových masek jihovalašských čertů až po sofistikované maškarní kostýmy z prvorepublikových karnevalů a sokolských šibřinek, zhotovené vyučenými krejčími. Výstavu doprovází černobílé i barevné fotografie masopustních obchůzek z fotoarchivu Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které v průběhu několika desetiletí pořizovali muzejní etnografové Karel Pavlištík, Zuzana Marhoulová, Alena Prudká a Blanka Petráková.

Vedle archivních muzejních snímků zaujme vysokou uměleckou kvalitou a dokumentační hodnotou zejména soubor černobílých fotografií mikulášských obchůzek z jižního Valašska a Hornolidečska, které muzeu při příležitosti této výstavy poskytl fotograf Jan Horáček. Chybět nebudou ani dokumentační fotografie z mikulášských průvodů ve Žlutavě. Výstavu doprovází výběr z malířské tvorby Ludmily Vaškové s tematikou masopustních obchůzek. Výstava potrvá až do poloviny září 2022 a muzeum k ní připravuje řadu doprovodných programů, dílen a přednášek.

masky plakat

Více informací na http://www.muzeum-zlin.cz/cs/vystavy-a-akce/masky-kostymy-maskary/


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Rozhovor s Monikou Váňovou

200rozS uměleckou fotografkou Monikou Váňovou jsem se před časem seznámila na kurzech tvůrčího psaní a velmi brzy jsem pochopila, že tato křehká blondýnka má nejen výrazně tvůrčího ducha, ale že si také dokáže tvrdě jít za svými sny a dovést je až k realizaci...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Kniha: Málo známé památky starého Egypta – kvalitní dokumentární film ve vaší hlavě

malo zname pamatky egypta200Dva čeští autoři se vydali do Egypta za památkami, které nejsou zrovna turistickým hitem. Prvotní cíl byl velkolepý. Jan Boněk si předsevzal, že prozkoumá osobně místa, která jso...

Z archivu...


Výtvarné umění

Obrazy mezi nebem a zemí

altV Galerii u Betlémské kaple byla předposlední květnový den zahájena další výstava významných českých malířů. Ano, tentokrát množné číslo, protože se návštěvníkům představují malíři hned dva. Václav Boštík a Josef Šíma...

Divadlo

Hezky německy?

200divPřed několika dny skončil 18. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Je tedy čas probrat se dojmy a pokusit se o shrnutí. Můj nejsilnější pocit je podobný hořké pachuti na jazyku – nějak mi to prostě nesedlo. Jsou takové divadelní festiva...

Film

Vstup do Zóny jen na vlastní nebezpečí

Zona 200Když příznivec ruského režiséra Andreje Tarkovského uslyší nebo uzří slovo Zóna, okamžitě zastříhá ušima, zbystří pozornost a hledí zjistit, zda se tenhle výraz neváže k filmu Stalker (1979). V případě knihy Zóna, vydané nakladatelstvím Paseka, se sk...