Jedním dechem se čte kniha Michaela Kocába Vabank, která pojednává o vyjednáváních v době sametové revoluce i následném odchodu sovětských vojsk. Autor knihu věnoval svým rodičům Darje a Alfrédu Kocábovým, kterým tím poděkoval za jejich lásku i způsob vnínání české reality.
"Zodpovědnost dvou jedinců za - řekněme si to otevřeně - zemi, za životy lidí, které nikdy nepotkali, naprostá odvaha "to zkusit", i když šance na výhru jsou jedna k nekonečnu, tomu se dříve říkalo hrdinství. Ojedinělá kvalita. Stejně jako onen muzikantský a hráčský instinkt, který dovolí v jediné chvilce, kterou poznám a o níž s jistotou vím, že se už nikdy nemusí vrátit, vsadit všechno na jednu kartu. Přesně takový je i druhý fascinující příběh této knihy, příběh o odsunu sovětských okupačních vojsk z Československa. Historická příležitost, která by, kdyby zůstala nevyužita, znamenala určitě velmi rozdílný vývoj polistopadových změn," uvádí v předmluvě publicista Jan Urban, který byl jedním z lídrů Občanského fóra.
"Michaelovu knihu jsem četl rychle, téměř diagonálně, jak mám ve zvyku napoprvé číst, když mě četba "vcucne". Hlavou mi obsesivně běhaly dvě myšlenky: že Michael píše pouze a jedině o tom, co osobně dělal, viděl, slyšel. Mnozí další, včetně mě, dělali, viděli, slyšely mnohdy úplně jiné věci. Obraz "ducha doby" se však rodí pouze a jedině skládáním dílů mozaiky," píše Fedor Gál, který byl jedním z předsedů Verejnosti proti násiliu.

Knihu považuje za cennou i člověk z "druhé strany", někdejší poradce předsedy vlády Ladislava Adamce, politolog Oskar Krejčí, který se o ní zmínil v rozhovoru pro Haló noviny: "Kniha Vabank, kterou vydal Michael Kocáb v předvečer 30. výročí, představuje ostré vybočení z celé kampaně pěstující legendy. Nejde jen o to, že přináší pro mnohé neznámá fakta, ale i tím, jak popisuje atmosféru oněch dní. V tomto smyslu stojí proti všem konspiračním teoriím: ukazuje, v jakém chaosu se nový režim formoval. Představy o tom, že někdo naplánoval předání moci, narážejí na skutečnost, že nikdo tehdy ráno nevěděl, jak bude vypadat situace večer," uvedl mimo jiné.
Sametovou revoluci řídili občané
A co o kize píše sám autor? "Jako hlavní poslání knihy jsem si vytyčil sdělení faktu (ne názoru), že plamen sametové revoluce zažehli naši občané proti všem - proti vůli KSČ, bezpečnosti, armády i proti vůli Sovětského svazu. V tomto případě jsme poprvé od roku 1918 nebyli loutkami v rukou velmocí, tím méně tajných služeb. Palivem revoluce byly statisíce občanů v ulicích, motorem revoluce naši studenti a řízením revoluce disidenti. Občanské fórum, VPN a také MOST. Sametová revoluce začala 17. listopadu 1989 a skončila 30. června 1991 odchodem sovětské okupační armády. Od počátku do konce, i přes četné pokusy o ingerence z různých stran, jsme ji řídili sami. My, občané Československa," uvedl v předmluvě mimo jiné Michael Kocáb.
V knize je následně zmapován den po dni, jsou tam dialogy i citace nejrůznějších aktérů. V knize, čítající 590 stran, je také plno fotografií i dokumentů. Kocáb píše, že ji chtěl vydat nejprve k prvním a pak dalším výročím sametové revoluce. Čas ale podle autorky tohoto textu nazrál opravdu až nyní, symbolicky v době, kdy se v České republice slova jako svoboda a demokracie opět četně skloňují, a možná si - i s ohledem na dění ve světě, kdy mnohde autoritářství dostává zelenou - více než když jindy uvědomujeme, že nejsou samozřejmostí a že není tak těžké o ně přijít.
| < Předchozí | Další > |
|---|





Pět vydavatelů uvede na trh současně jedenáct nových titulů v rámci nového projektu Audioknihy NAHLAS! Historicky první česko-slovenský AUDIOKNIŽNÍ VÍKEND nabídne to nejslibnější z podzimních novinek: Nesbø, Verne, Vondruška, Hawkinsová, Christi...
Od 15. června do 31. ledna 2017 je v pražské Loretě k vidění unikátní výstava s názvem Loreta Dientzenhoferů. Příběh loretánského průčelí. Zájemci se dozvědí nejen o historii této významné pražské památky, ale také o právě probíhající rekonstrukci ...
Výstava „Jan Honsa (1876 – 1937) - Samotář se srdcem venkovana“ je pokračováním cyklu, ve kterém Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně představuje významné osobnosti české výtvarné scény přelomu 19. a 20. století. Jak podtitul výstavy napovídá malíř a...
Paříž, 17. století. Cyrano z Bergeracu (Luboš Veselý) je nápadný nejen díky svému vtipu, pohotovosti a básnickému umění, ale především kvůli svému mimořádně velkému nosu. Miluje svou nádhernou sestřenici Roxanu (Natálie Řehořová), o kterou má ...
Rok co rok se Česká televize snaží přijít se zajímavým podzimním schématem, které by uspokojilo nejednoho, více či méně reptajícího diváka zatěžkaného odváděním koncesionářských poplatků. Avšak stejně jako člověka tak a...