Národní knihovna příští rok zahájí poslední etapu několikaletých oprav areálu Klementina, v němž sídlí. Rozsáhlý barokní komplex se opravuje od roku 2010 a budují se také depozitáře.
Původně se plánovaly ještě tři samostatné etapy oprav, ty se ale sloučí do jedné. Celkové náklady na opravu někdejší jezuitské koleje a dostavby depozitáře dosáhnou necelé dvě miliardy korun. Končící druhá etapa oprav se týká zejména nejstarší části Klementina.
Oprava Klementina měla původně skončit v roce 2016; podle současných plánů to ale bude až v roce 2018. Projekty pro rekonstrukci se měnily, protože vznikaly ještě v době, kdy se počítalo s novou stavbou pro knihovnu.
Historie Klementina
Klementinum za sebou skrývá dlouhou a bohatou historii a dodnes je důstojným stánkem kultury a vědění.
Rozsáhlý areál Klementina byl založen jezuity v roce 1556. Zpočátku členové řádu sídlili v bývalém dominikánském klášteře; roku 1653 začali areál rozšiřovat. Přestavba trvala přes 170 let. V Klementinu tak lze vypozorovat nejrůznější stavební slohy. Se svou rozlohou více než 2 hektary je Klementinum jedním z největších stavebních komplexů v Evropě. Na stavbě se podíleli významní architekti, např. Carlo Laguno, František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dienstbierová.
Od počátků svého působení jezuité v areálu provozovali školu, v roce 1622 povýšenou na univerzitu. Kromě tříd a prostor pro řádovou komunitu se v Klementinu nacházela nejen knihovna, ale také tiskárna, lékárna, divadlo a chrámové stavby.
Roku 1654 byla klementinská univerzita spojena s Karlovou, jezuitům byla předána i její knihovní sbírka. Z nově vzniklé Karlovo-Ferdinandovy Univerzity v Klementinu sídlily filozofická a teologická fakulta. Jezuité museli Klementinum po zrušení řádu v roce 1773 opustit, univerzita zde však přetrvala. Po rozdělení univerzity na českou a německou část v roce 1882 zůstává jen část česká. V roce 1930 se filozofická fakulta univerzity stěhuje do nové budovy a Klementinum se stává sídlem Národní knihovny.
V současné době lze v rámci prohlídky areálu Klementina navštívit Barokní knihovní sál, Mediánovou síň a Astronomickou věž.
zdroj: Národní knihovna Praha, www.nkp.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
„Psaní knih mi nedělá potíže, nejhorší je se do psaní pustit. Překonat přirozenou lenost, konečně se posadit na zadek a začít psát. To mi někdy dělá potíže,“ přiznává Michal Čagánek, autor knihy Š...
Japonský hráč chvíli přemítá, kam položit svůj kámen. Jeho mozek pracuje na plné obrátky. Nakonec se rozhodne a umístí ho na jedno políčko. Teď přichází řada na jeho soupeře, aby si zase chvíli lámal hlavu on.
Rodačka z podhůří Jizerských hor vystavuje v hradecké Kavárně Vozáb své akvarely. Výstava nazvaná Srdcovky představuje patnáct obrázků z míst, jež autorku oslovila svým geniem loci a dotkla se tak jejího srdce.
Nová inscenace pražského Divadla pod Palmovkou sází na osvědčenou klasiku. Pygmalion G. B. Showa je hrou, jejíž děj je, troufám si říci, všeobecně známý. Autor ji napsal na počátku minulého století, ale v Londýně s jejím uvedením poněkud váha...
Seriál Zdivočelá země (1996-2012), jehož čtvrtou řadu nyní vysílá Česká televize, pokrývá celé poválečné období, některé jeho postavy v průběhu děje zestárnou bezmála o půl století. Vypráví ...