V pátek 17. listopadu proběhne v Expozici Karla Kryla, která sídlí v budově Starý pivovar v Kroměříži, tradiční pietní akce Světlo pro Kryla spojená s výročím sametové revoluce. Součástí toho bude komorní podvečer Šansony a verše, v němž vystoupí známý divadelní a televizní herec Jiří Bartoň. Moderátorkou poetického podvečera, který se odehraje v sále Klubu Starý pivovar, bude Romana Blažková. Dalším účinkujícím bude konzervatorista Michal Pospíšil, který na klavír doprovodí Jiřího Bartoně.
Herec, šansoniér a dnes už i pedagog Jiří Bartoň si v minulých letech zahrál jak v kamenných divadlech (Městské divadlo Brno, Divadlo Šumperk), kde byl v angažmá, tak na alternativních scénách. Přitom je zajímavé, že se uplatnil nejen v činoherních, ale třeba ve vyloženě muzikálových rolích, a že má ve svém repertoáru i šansony.
„Já bych snad ani nemluvil o "svém repertoáru". Žádný nemám, respektive - nebuduju ho nijak cíleně. Ale před pár lety jsme v šumperském divadle spolu s Olgou Kaštickou a Zdeňkem Dočekalem (ne)pravidelně reprízovali Večer šansonu a některé písně právě z tohoto programu jsem zazpíval právě i letos na jaře během zahájení provozu kroměřížské kavárny. Mám vztah k takovým smutnějším, melancholickým textům a melodiím. Nesou v sobě atmosféru, která je mi něčím blízká,“ říká Jiří Bartoň.

Avšak k muzice má blízko odmalička, což potvrzuje: „Ano, už jako malý jsem zamotaný do závojů a starých šatů tancoval u gramofonu. Mým hitem byla písnička Baletka Lenka v podání Milušky Voborníkové. Ale taková zábava byla asi osudem mnoha dětí, ne? Co se týká nějaké teoretické hudební výchovy, neznám ani notu. Několikrát jsem se je snažil naučit. Naprosto marně. Moje hudební scénáře jsou plné různě barevných klikyháků a šipek, značených nahoru a dolů...“
Jako profesionální herec prošel i několika muzikály. Na otázku, které muzikály patří k jeho oblíbeným a které muzikálové písně se mu líbí, odpovídá: „Když mi bylo devatenáct a pracoval jsem jako kulisák v Městském divadle Brno, miloval jsem tehdy právě tam uváděnou West Side Story. Tu jsem viděl snad dvacetkrát. O pár let později jsem se zamiloval do muzikálů Cabaret a Sweet Charity. Jsou to poměrně velké výjimky mezi muzikály, protože kromě kvalitní hudby mají i silný příběh.“

V současné době Jiří Bartoň hostuje v několika divadelních souborech (například Divadelní společnost Parnas Brno, Vršovické divadlo MANA Praha, Ensemble Opera Diversa), ale můžeme ho znát také z televizní obrazovky, kde se uplatnil v seriálech jako Vraždy v kruhu, Expozitura, Atentát, Případy 1. Oddělení a Specialisté, kostýmní roli Fridricha Braniborského si však zahrál i v historickém film Jan Hus. Přitom zaujal i zahraniční filmaře – v Německu si zahrál v kriminálním seriálu Der Zürich-Krimi: Borcherts Fall, Američané ho zase obsadili do postavy jednoho z gangsterů v televizní reklamě na Ge Money Bank. Ještě předtím se však objevil i v kultovním hororu Hostel II. Ostatně není to tak dlouho, co natáčel na Slovensku krimi seriál Za sklom.
Do komponovaného komorního pořadu, který proběhne 17. listopadu od 17 hodin v sále Klubu Starý pivovar v Kroměříži, zařadil Jiří Bartoň šansony, které má rád a které doplní verši z pera Karla Kryla. Vedle toho bude čas i na povídání týkající se Bartoňovy herecké profese.
Součástí celodenního programu, který připravuje Dům kultury v Kroměříži a na který bude volný vstup jak do expozice, tak na šansonový podvečer, se stane i výstava hudebních nosičů Karla Kryla a Marty Kubišové z produkce Supraphonu.
| < Předchozí | Další > |
|---|





Redaktorka, PR manažerka, milovnice Itálie a maminka dcery Adiny – to je Alice Rossi. Sympatická světoběžnice má kromě jiného na svém kontě také kuchařku italských receptů. Publikace se jmenuje Ispirato da Italia a v roce 2014 ji vydalo nak...

Zlínské divadlo Malá scéna uvedlo poslední zářijový den pohádku z pera Ondřeje Sekory Ferda Mravenec aneb Škola jízdy na kolečkových bruslích. Tu si otevřel Ferda Mravenec, sympatick...
Na Soňu Červenou mám živou vzpomínku. Byla jsem s rodiči v Národním divadle na Čapkově hře Věc Makropulos, kde ztvárnila hlavní roli. Psal se rok 2005. Tenkrát jí bylo osmdesát a mě ani ne dvacet. Po vystoupení jí ministr kultury předal státní vyznam...