Hitmaker Hellmut Sickel, ex manžel Heleny Vondráčkové, se vrací na českou pop scénu

Neděle, 20 Srpen 2017 05:00 Robert Rohál

hellmut200 Zatímco v osmdesátých letech komponoval především pro svou tehdejší manželku Helenu Vondráčkovou a po jejich rozvodu se na dlouhá léta z české pop scény vytratil, letos se Hellmut Sickel vrací. Pro debutové album zpívajícího textaře Vladyho Gryce zkomponoval a zaranžoval všech dvanáct písniček a zaslouženě se těší úspěchu. Už první vypuštěná písnička – Te Quiero - boduje několik týdnů v rozhlasové hitparádě Česká dvanáctka, kterou každou neděli odpoledne uvádí Martin Hrdinka na stanici Český rozhlas Dvojka.

Je to sotva pár týdnů, co se na českém hudebním trhu objevilo CD Já svý sny mám Vladyho Gryce. Jste autorem, aranžérem i producentem všech písní. V jaké žánru se album, které jste natočili v Berlíně – avšak pro české publikum - pohybuje?
Toto album nabízí skoro pro každého něco… tedy vše kromě lidovky, dechovky a heavy metalu.Ne, vážně, myslím, že vy tomu říkáte střední proud. Já osobně nemám rád žádné škatulkování, pro mě existuje jen dobrá a méně dobrá muzika. Hudba, která vychází ze srdce, nemůže být špatná. Tak tomu bylo i u tohoto alba. Jde o melodie, od šansonu až po rock. Nechal bych to na posluchačích, ať si pro naši hudbu najdou sami vhodný šuplík.
Samozřejmě člověk nesmí opomenout, že my oba, Vlady i já, se již pohybujeme ve věku dospělosti a ty většinou technické experimenty rádi přenecháme dvacetiletým kolegům. Trendy jsou výmysly těch, kteří je potřebují. Já sázím raději na kvalitu.

Jaká byla spolupráce s Vladym Grycem a jak se vlastně dlouho znáte?
Málokdy jsem zažil tak příjemnou a konstruktivní spolupráci. Ostatně pracujeme spolu už roky jako autorské duo a jako skladatel a textař jsme vyprodukovali už řadu demo nahrávek, které pak Vlady nazpíval. On zpívá holt lépe, než já a v češtině. A protože to všechno už znělo hodně profesionálně, vznikla myšlenka udělat muziku na celé album Vladymu - takzvaně přímo na tělo. A kdo může napsat zpěvákovi lepší texty, než on sám. Po dlouhém výběru plném diskuzí a konstruktivních dohadů jsme se shodli na oněch 12 titulech tohoto alba.

Co se vám ještě líbí na zpívajícím textaři Vlady Grycovi?
Především jeho schopnost přijímat kritiku. Vlady se vrátil ke zpívání poměrně pozdě. Na začátku na sebe narazily dva různé světy, zpívající textař a dlouholetý producent - a to se občas neobešlo zcela bez zaskřípání. Tu byl tón, který nebyl zazpívaný čistě, tam špatný důraz ve frázi, některá místa v písničce jsme nahrávali možná i dvacetkrát a já si říkal: "Pane Bože, copak to nechápe?". Ale nezažil jsem ani jednou, že by se Vlady urazil, nebo se celý dotčený stáhnul do své ulity. Ne, některé písničky jsme jednoduše odložili stranou a za pár dní je nazpíval znovu a najednou znělo všechno úplně v pořádku. Prostě šel do sebe, cvičil, dokonce si myslím, že chodil na hodiny hlasové výuky. V tomto směru jsem se zase učil já od něj. Se mnou to zkrátka není jednoduché.

Máte za sebou řadu písní i hitů ještě z éry, kdy jste psal pro Helenu Vondráčkovou. Určitě i některým čtenářům se dost možná vybaví hity jako Čas je proti nám, Sprint, Svaly, Sólo pro tvé oči, Kam šel déšť, Ty mi vládnout máš, Svou partu přátel ještě naštěstí mám… Které z těchto písniček pokládáte za nejlepší?
Na to nedokážu odpovědět. Všechny písničky mají pro mě stejnou hodnotu, byly produkovány s nekonečnou dávkou entusiasmu a v podstatě každá z nich je součástí mně samotného. To, že potom několik z nich bylo úspěšných a z některých se staly dokonce hity, to nemohl předem nikdo vědět. Je to hezké a těší mě to. Ale dost už o minulosti, která mě dnes vlastně už jen pramálo zajímá. Dalo by se mluvit o celé řadě kompozicí z posledních let, i tady v Německu, které byly neméně úspěšné a na jejímž konci stojí momentálně Vladyho album.

Které z písní pro Vladyho Gryce si ceníte nejvíc či nejvýš?
Teď, ještě s čerstvými vzpomínkami na tuto produkci se mi vybavují dvě nebo tři písničky, jejichž produkce mě obzvlášť hodně bavila. Všechny nástroje jsem nahrál sám a v "Slzy, když kanou" jsem se mohl hodně vyřádit s varhanami.… Anebo ty nezvyklé, výstřední saxofony a sbory v písničce "Tchýně" či ten rock´n´rollový náboj ve skladbě "Lásky, sex a rokenrol"... To mě vážně moc bavilo!

Chystáte Vladyho doprovodit v Česku na případných promo koncertech?
Zatím ne, uvidíme...

Co vás inspiruje či motivuje k napsání takové písničky? Je to zakázka nebo momentální nápad?
Některé nápady leží roky. Ne, jako hotové písničky, ale jako takové útržky. Myslím si, že každý skladatel sáhne zpětně po takovýchto kouscích. Každý má svou databanku, ať už v notách nebo jako audiosložku či jako poznámky na papíře, anebo jen tak v hlavě. Potom přijde takový projekt, jako tohle album s Vladym a pak je to napínavé. Některé písničky měly už hotové texty, což znamená, že jsem si musel melodie a hudební zabarvení a náladu vymyslet na předem dané, hotové texty. To byla i pro mě nová zkušenost. Na druhé straně existovaly už hotové hudební nápady, nástřely, písničky, které musel zase Vlady opatřit textem. Ani jeden z těchto způsobů není tak jednoduchý, jako když se fantasii nechá zcela volný průběh, ale myslím, že se nám dobře podařilo přiblížit se jeden druhému.

Jestlipak máte spočítáno, kolik jste během své kariéry zkomponoval celkem písniček?
Prosím vás, už se mě na to neptejte. Na to už jsem odpovídal! Už si to číslo vážně nepamatuji (smích).