Zkuste si poslechnout Dagobu - kapelu, která vás překvapí a polapí svým typickým francouzským šarmem.
Je smutné, že z francouzské produkce metalových kapel znají všichni snad jen Gojiru a různé obskurní blackmetalové patvary. Přitom existují kapely, které si zasluhují mnohem více pozornosti. Mezi ně rozhodně patří i Dagoba.
Kapela se zformovala v roce 2000 v Marseille a za dobu svého působení stačila vydat pět regulérních alb, ale samozřejmě i EP: Release the Fury EP (2001), Dagoba (2003), What Hell Is About (2006), Face The Colossus (2008), Poseidon (2010) a 27. května tohoto roku Post Mortem Nihil Est. A kdo patří do sestavy téhle bandy? Shawter – zpěv, Werther – basa, Frank Costanza – bicí, Yves "Z" Terzibachian – kytara.
Post Mortem Nihil Est vyšlo v Evropě 27. května a v Americe 18. června. Desku produkoval bývalý kytarista Machine Head a dnes už poměrně známý producent Logan Mader. Dagoba opět vyprodukovala kvalitní materiál, kterému nechybí výborné a rychlé bicí, všestranný vokál až s death metalovými prvky, chorály a kvalitní kytarová sekce.
Okouzlily mě už první tóny úvodní písničky When Winter…, která posluchače chytí a nepustí. A i následující skladba The Realm Black, na albu nejdelší (6:18), přinesla moderní a lehký háv tradičního pojetí metalu s industriálními prvky. Mezi mé nejoblíbenější písně patří rozhodně I, Reptile, jež vyniká zrychlením a ještě větším hukotem bicích. Navíc, refrén mi stále ještě rezonuje v uších. Když už je řeč o ultra rychlých a svižných bicích, pak nesmím opomenout Kiss Me Kraken, protože souznění bicích a kytar je prostě lahůdkové. Taky chválím refrén a, pro Dagobu tolik typické, chorály. Vskutku velmi důmyslná písnička! Naopak, nejvíce mě zklamala nejkratší (1:42) instrumentální skladba Nevada. Ta dle mého názoru představuje pouhou výplň. Jedním z klenotů desky je i singl The Great Wonder, na který se můžete podívat a udělat si tak názor sami:
The Day After The Apocalypse překvapí klidným začátkem s klavírní sekvencí. Zklidnění trvá jen okamžik. Než se nadějeme, nastoupí hutné bicí a je vymalováno. Spojení klasických prvků s metalem je změnou, která příjemně osvěží. Son Of Ghost mi díky čistému vokálu připomene rané desky. Předposlední song Oblivion Is For The Living mi zase zpočátku evokuje hudbu Lamb Of God. Jedná se o temnější a silnější song; tedy až do refrénu, ten je naopak skoro až přeslazený. Závěrečná písnička By The Sword se nese ve znamení epického konce – rychlost, přesnost, chorály – co víc si přát?
Dagoba nenudí. Jejich hudba je příjemně rozvětvená, svižná a plná kreativity. Kdo má rád industriální prvky a inovaci v hudbě, tak by měl tomuto albu, potažmo této kapele, rozhodně dát šanci! Naživo je taky výborná, vřele doporučuju!
Název nosiče: Post Mortem Nihil Est
Interpret: Dagoba
Žánr: industrial metal
Skladby: 01. When Winter..., 02. The Realm Black, 03. I, Reptile, 04. Yes We Die, 05. Kiss Me Kraken, 06. Nevada, 07. The Great Wonder, 08. The Day After The Apocalypse, 09. Son Of A Ghost, 10. Oblivion Is For The Living, 11. By The Sword
Stopáž: 50:55
Vydavatelství: Verycords
Hodnocení: 88 %
Zdroj foto/obálka: internet
| < Předchozí | Další > |
|---|
Milí čtenáři, s blížícími se prázdninami jsme se u nás rozhodli podívat se pod pokličku různých turistických cílů. Seznámíme vás s životy kastelánů několika hradů a zámků, podíváme se na zoubek strašidlům a představíme pár muzeí. Ne...
Co se stane, když se mocná síla klimatické změny střetne s nepružnými osobami z nejvyšší politiky? Ministryně životního prostředí se ocitá v největší morální krizi za svoji kariéru a koncert v australském parlamentu, který je...
Již podruhé mohou milovníci pohádek odhalovat Tajemství staré bambitky. Hlavní herci zůstávají, přidávají se i noví. Bude to přesto stačit na úspěch nebo populární pistoli brzy zahalí prach zapomnění?