Málokdo z nás se může pochlubit tím, že žije obklopen vlastními rodiči. Více než polovina českých manželství totiž končí rozvodem a stále častěji k oficiálnímu svazku vůbec nedojde. Někdy pokrevní rodič zmizí z našeho života dřív, než si ho vůbec stačíme uvědomit a pak vyrůstáme s náhradním, nebo dokonce s náhradními.
O tom, je i životní příběh Edith Holé. Sedmatřicetiletá matka dvou malých dětí byla kdysi adoptována. Bohužel do rodiny, jejíž náplní se stalo pěstounství a záchrana opuštěných sirotků. Psychicky velmi labilní a rozkazovačná žena, kterou všechny děti oslovovaly „maminko,“ si tímto posláním kompenzovala sebevědomí a touhu po uznání. Že si svěřence kojeneckých ústavů a dětských domovů k sobě nebrala z čisté lásky, dokazuje i fakt, že jí jedno dítě bylo odebráno pro týrání. Přesto se rodina neustále rozrůstala. A tak jako přibývalo dětí, přibývalo i bití, urážek a tvrdých trestů. Edith nakonec vysvobodilo studium a to, že se v Praze dokázala zcela osamostatnit. Ne všichni sourozenci ale měli takové štěstí.
Tři roky před čtyřicátými narozeninami se Edith dozvídá, že jméno její biologické matky je známo a na matrice ho evidují od samého počátku. Na nic nečeká a ženu, která ji porodila, začne okamžitě hledat. Přes sociální síť vyhledá svoji biologickou sestru… od setkání s matkou ji dělí jen krůček. Podaří se ale nakonec? A pokud ano, jaká je ta žena, která byla kdysi schopná odložit malé bezbranné miminko ještě v porodnici a roky se o něj nepřihlásit? Jak rozhodnutí Edith přijme její adoptivní rodina? Inspiruje odhodlaná žena k hledání pokrevních předků i své zbylé nevlastní sourozence?
Neobyčejně upřímný a otevřený příběh zaručeně osloví každého. Ukazuje totiž, kam až je člověk v pátrání po svých kořenech ochoten zajít a co všechno během toho musí pochopit. Cesta k mým matkám je kniha o jednom velkém hledání sebe sama. Je to kniha, ve které nechybí odpuštění, láska, ale také zklamání a vztek. Dle mého názoru se v tomto případě nejedná o četbu na jeden večer. Pokud si ale na Cestu k mým matkám uděláte čas, nebudete litovat. Po přečtení Vám totiž dojde pravdivost jedné stokrát omílané skutečnosti - že zdaleka ne všechno je takové, jak se na první pohled zdá a že se někdy vzdáváme příliš brzy.
Ode mě kniha dostává 90% za trochu těžkopádnější začátek. Suma sumárum se ale literární debut Edith Holé povedl.
Název: Cesta k mým matkám
Autor: Edith Holá
Ilustrace: Ida Novotná
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2012
Počet stran: 260
Hodnocení: 90%
Foto: www. jota.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Lidé si myslí, že harfenistky jsou romantičky ze starých časů. U Zbyňky Šolcové to neplatí. Nevyhýbá se uměleckým experimentům a fúzím s jinými žánry. Také se věnuje poezii a fotografování. Před nedávnem nahrála se so...
Co všechno může skrývat příběh o něčem zdánlivě tak obyčejném jako je hruška? V tomto případě hlavně notnou dávku humoru, napětí, ale i tajemství. Pojďme se svými dětmi prožít společné chvíle a ponořme se do příběhu o hrušce, která nebyla obyčejná, ...
Výstava Ztížený prostor byla zahájena v Jazzové sekci (Valdštejnská ulice na pražské Malé Straně).
„S písní bláznivou a s trochou smůly v patách čtyři klauni jdou, kam, kdo ví kam,…“ Přesně těmito slovy začíná úvodní znělka mnoha generacemi milovaného animovaného seriálu o maďarské rodince Smolíkových a jejich mrzoutském sousedovi Dr. Halířo...
Rozmluvy s nejrůznějšími osobnostmi, někdy průduchovitě našlehanými celebritami, někdy opravdovými odborníky, slýcháme z rozhlasových vln i televizních obrazovek každodenně. A jistě si každý posluchač mohl povšimnou...
