Když se na trhu objevila nová detektivka od jistého bývalého vojáka, nesklidila žádné velké ohlasy. Před vydáním ji údajně dokonce tři nakladatelství odmítla a po vydání se o ní hovořilo jen jako o ucházejícím debutu. Pak ale vyšlo najevo, kdo Volání kukačky doopravdy napsal a strhla se mela. Všichni srovnávali Volání kukačky s Harry Potterem. Někteří milovníci chválili Rowlingovou už jen z principu, další kritizovali, že zvládá psát akorát tak pro děti. Po tomhle humbuku se mi do čtení příliš nechtělo a do Volání Kukačky a Hedvábníka jsem se pustila až nedávno. Při čtení i psaní recenze jsem se snažila co nejvíce odhlédnout od proslulé autorky a podívat se Hedvábníkovi na zoubek z pohledu milovnice klasické britské detektivky. Ano, rozhodla jsem se nebýt pořád tak měkká.
Po úspěšném vyřešení případu smrti fotomodelky Luly se u Cormorana dveře nezavřou. Bohužel pro něj se však jedná většinou o nudné, ale dobře placené, sledovačky nevěrných žen a manželů. Když jednoho dne na dveře zaťuká žena, která prohlásí, že pravděpodobně nebude moc Cormoranovi příliš zaplatit, ale že by potřebovala nalézt svého manžela, Cormoran s nadějnou vyhlídkou na odpočinek od nevěrníku případ vezme. Asi je jasné, že ztracený manžel, spisovatel Owen Quine, nebyl žádné neviňátko. Těsně před svým zmizením dopsal velice kontroverzní knihu Bombix Mori, kde si dost nevybíravým způsobem vzal na paškál všechny své literární kolegy. Znalci detektivek jistě tuší, že zatímco se policie opět vrhá na špatnou stopu a podezírá z vraždy manžela právě Leonoru Quineovou, Cormoran tuší, že za Owenovým zmizením stojí něco jiného. Případ samozřejmě zdárně vyřeší, jen škoda, že mu to trvalo tolik objednaných pití, jídel a desítky stránek kulhání po celém městě.
Stejně jako Volání Kukačky i Hedvábník navazuje na tradici klasické britské detektivky. V době rozmachu chladných a akčních sousedů ze severu to mají klasické detektivky trochu složitější. Někomu mohou svými barvitými popisy, dialogy a detektivními popisy připadat jako nudné patrony, ale mě i přesto baví. Musím uznat, že Rowlingová umí skvěle popisovat prostředí a atmosféru. Měla jsem pocit, že spolu s Cormoranem a Robin sedím v nějaké té útulné hospůdce. Postavy byly sice charakterizovány až příliš barvitě, ale aspoň byly originální a snadno zapamatovatelné. Velmi se mi také líbí drobné posuny ve vztahu Cormorana a Robin a především Cormoranovi věcné ironické poznámky.
Zajímavý případ, neobvyklé prostředí nakladatelství, bizarní postavičky, vtipné dialogy a příjemné jiskření mezi hlavními hrdiny. Co je tedy špatně? To co Agatha dokázala vystihnout na dvě stě stránkách, Rowlingová zbytečně natahuje na více než dvojnásobek. Kdyby byl ten prostor beze zbytku využit, neměla bych nic proti, avšak číst asi po dvacáté, jaké jídlo a pití si dali a jak moc bolí Cormorana noha, už bylo trošku nudící. Agatha navíc uměla skvěle pracovat s falešnými i správnými stopami, nikdy jsem nevěděla, která stopa je důležitá nebo která drobnost mi unikla, a na konci jsem si pak říkala, jak mě ta Agatha zase převezla. U Rowlingové mi připadá, že občas předhazuje do očí bijící stopu (se kterou sice neumíme v tu chvíli správně naložit, ale víme, že bude hrát důležitou roli) nebo naopak absolutně netušíme (ani nemůžeme, když nedostaneme žádné vodítko), jak Cormoran dospěl zrovna k tomu a tomu závěru.
Co naopak musím opravdu vyzdvihnout, jsou citáty z různých literárních děl, které uvozují každou kapitolu. Rowlingové opravdu nemůžu upřít cit pro správný výběr. Dle mého to muselo dát dost práce, najít pro každou kapitolu vhodný citát. Nesmírně mě bavilo je všechny číst a sledovat spojitost s dějem dané kapitoly.
Celkově jsem si čtení Volání Kukačky i Hedvábníka svým způsobem docela užila a rozhodně se chystám i na další díly (především kvůli Strikovi a Robin), ale tak nadšená jako někteří jiní jsem z toho zkrátka nebyla.
Hedvábník
Autor: Robert Galbraith (J. K. Rowling)
Překlad: Ladislav Šenkyřík
Žánr: detektivní román
Vydavatel: Plus
Rok vydání: 2015
Počet stran: 508
ISBN: 978-80-259-0365-0
Hodnocení: 74%
http://www.albatrosmedia.cz/hedvabnik.html
| < Předchozí | Další > |
|---|
„Na cestování mě baví nejvíce se poznávat a komunikovat s novými lidmi, což dělám, i když nemluvím jejích jazykem,“ přiznává sólo cestovatelka Dagmar Honyisová, která dvanáct let žila na Sardinii a procestovala kus světa. Své zkušenosti ...
Jsou v životě chvíle, kdy jsme ochromeni strachem. Jsou v duši každého člověka místa, která jsou temná a děsivá. Kam raději nešlapeme nebo do nich padáme a nekontrolovatelně se řítíme do hlubin deprese. Autorka, Pema Chödrön je buddhistická mniška a v ...
Poslední listopadový víkend hostí pražský Slovanský dům v Čechách ojedinělou výstavu Doll Prague. Jedná se již o třetí mezinárodní výstavu profesionálních uměleckých panenek, loutek a medvídků Teddy.
V srpnu zahraje na EXPO 2025.
