Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Jaroslav Dušek v této knize předestírá mimo jiné, také velice zajímavý trend do budoucnosti. Je odvozený od toho, co přirozeně kolem sebe vidí a není tak úplně špatný. Líbilo se mi, že tato kniha mi přivodila úplně jiné myšlenky a vize ohledně budoucnosti mých dětí. Osvobodila mne od (zbytečných?) obav. Jako byste společně s autorem prožili celé dva pobyty ve tmě a prošli s ním i stejnou duchovní cestu obrody a změny myšlení, protékání své duše…

„Nynější děti odmítají přežilé strnulé vzorce chování a myšlení. Mrtvé struktury jim nevoní. Jsou jaksi svobodnější. Potřebují něco jiného, a dokážou si to prosadit.

Často slýchám reakce rodiče nebo prarodičů na chování potomka: „Vyskakovat si nebude, to si nebude dovolovat, my ho srovnáme!“ Jsou to obvyklé řeči. „Kdo ti to dovolil?!!!“ Aby si bytost odmalička zvykala, že si sama moc dovolovat nebude. Že bude čekat na dovolení… Jenomže se ukazuje stále zřetelněji, že svět plný napětí nepřináší žádná řešení. Jen udržuje napětí. Ještě za našich dětských časů se téměř každé dítě podrobilo společenské „hypnóze“, manipulační vibrace byla mnohem účinnější a samozřejmější než dnes. I odebírání osobní síly bylo mnohem přímočařejší. Děti musely mlčet a chovat se podle představ rodičů, tělesné tresty na školách a v rodinách považovaly za normální. Jenomže vesmír se mění. Děti se brání. Můžeme si vyspekulovat tuny důvodů, proč jsou takové. Ale jeden rys je zjevný – mají daleko větší sílu bránit se manipulaci. A díky tomu se mnohdy začnou měnit i jejich rodiče. Najednou uvidí, že trestat či manipulovat malinkého milovaného tvora je poněkud zvrácené. A začnou se s láskou učit se svými dětmi i od svých dětí. A děti je díky této bezmezné důvěře  odmění otevřeností a láskou.“

Nádherné a mateřské srdce jen zaplesá. Ano, čtení Tvarytmů je tak úžasným balzámem na duši člověka, že to nelze slovy vyjádřit.  Tato kniha následuje dva roky po knize Země, a když si přečtete obě knihy naráz, uvidíte zajímavý posun v myšlení a vyjadřování Jaroslava Duška. Anebo to posun nebyl, a jenom se mi to zdálo a obě knihy byly záměrně psány nějak jinak… Zdálo se mi, že Země je víc syrová, jde do nepříjemné hloubky a autor se občas opravdu rozčiluje nad stavem dnešního světa, je naléhavý, hlasitý… výrazný. Má ve všem pravdu, o tom žádná… ale občas ve mne budil pocit viny za to, že jsem člověk. Tady jakoby se Jaroslav Dušek zjemnil. Stejně jako byl naprosto úžasným zážitkem jeho pobyt ve tmě, zdá se mi, že i všechna ostatní témata jsou Ves-MÍRNÁ… vše bere mírně až opojně.  Snad za to mohou jeho dva pobyty ve tmě, které inspirovaly i název knihy Tvary-tmy, což jsou zážitky, nad kterými jednoduše smekám, že něco tak jemného a sotva postřehnutelného dokázal popsat slovy.

Jeho text je nesmírně čtivý až strhující, otvírá citlivá a důležitá témata, která jsou v každém z nás ukrytá, ale za běžného života nemáme příliš času řešit. On má totiž znamenitý dar povídat a povídat a vy máte dojem, že se vznášíte nikoliv v jeho slovech, ale ve své vlastní duši. Zároveň se čtením této knihy pracuje něco ve vás a výsledek? Najednou víte, co chcete a i když jsem knihu začala číst jako unavená a vyprahlá a téměř bez chuti jí vůbec číst, skončila jsem oživená, veselá a věděla jsem s neutuchajícím nadšením, co právě chci dělat. Jeho kniha byla jako sprcha něčeho léčivého, co ze mne slouplo nános špíny každodenních starostí a právě té manipulace okolním světem.

Výborné jsou i kresby, které jen dotváří ten snivý a vznášející se pocit z celého textu. Kresby od akademického malíře Dina Čeča, které tvořil buď sám nebo společně s jeho nevidomými a handicapovanými svěřenci. Takže tady se prohlubuje ta tma, vidění ve tmě, vnímání ve tmě. Každý obrázek je jako fantazie, jako horečné snění, jako něco, co se právě vylíhlo z úplného nevědomí a teprve dostává nějaký realistický základ. Myslím si, že v tomto případě sáhl Jaroslav Dušek naprosto přesně, a to nejen proto, že Dino Čeča také absolvoval pobyt ve tmě.

A jako by celý tento duchovní zážitek prostupoval vyprávěním, jemně a něžně. Hladivě…

Ideální relax pro chvíle, kdy děti konečně usnou. Nabilo mne to energií  a ráno jsem měla opravdovou chuť se probudit. Sto procent dávám této knize především za onen úžasný a naprosto bezchybný text. A poté i za dokonalé spojení ilustrací tvořených nevidomými… a tématem jeho knihy. Ilustrace se hodí, jsou tekoucí, živé, fantastické, přesně odpovídají i tempu a záměru knihy. Za mne je to bezchybné dílo po všech směrech.

O autorech:
Knihu sepsala jako autorizované vyprávění Jaroslava Duška Pavlína Brzáková. Etnoložka, která se zbývá studiem kultur sibiřských kočovných pastevců. Vydala dvě knihy jejich pohádek a příběhů – Goromomo goroló – vyprávění sibiřskejch Evenků (1996) a Jamtana – vyprávění sibiřskejch Něnců (1997). V roce 2000 vyšla její novela Stíny na kupecké stezce a kniha Goromomo goroló – Davnym davno na území Evenckého autonomního okruhu, kterou napsala v ruštině spolu s ruským lovcem Vitalijem Voronovem. Poté nsáledovala mytologie Cesta medvěda (2002), román Dědeček Oge  - Učení sibiřského šamana (2004), obnovené vydání prvních sběrů Až odejdu za horu (2004) a sibiřský cestopis Modřínová duše (2005). V roce 2006 vyšly její příběhy pěti světadílů Co přináší vítr a v roce 2008 volné pokračování románu Dědeček Oge s názvem Dva světy. Je spoluautorkou knih Květa Fialová – štěstí tady a teď (2009) a Květa Fialová – Zákony štěstí (2010). Je také autorkou pohádkových příběhů pro děti Helinda a klekánice (2009). V roce 2012 napsala s Jaroslavem Duškem další knihu, která dostala název ZEMĚ. Působí jako šéfredaktorka měsíčníku Regenerace.

Titul: Tvarytmy
Autor: Pavlína Brzáková
Vydáno: 2014
Nakladatelství: Eminent
Vydání: první
Hodnocení: 100%

www.eminent.cz