Lizucha – poetický příběh před spaním

Neděle, 05 Červenec 2015 05:00 Jana Vyskotová

lizu200 Na pultech knihkupectví se objevila úplně nenápadná, nevelká kniha, s podivným názvem – Lizucha. Co nebo kdo to je? Takové slovo hned tak neuslyšíš. Je to nějaká osoba, zvíře nebo věc, nebo je to něco úplně jiného? Nějaká přezdívka? Probudí se v tobě zvědavost. Kdo to napsal? Lenka Juráčková? Není to ta mladá autorka, co vydala loni sbírku básní Čemeřice, za kterou byla nominována na Drážďanskou cenu lyriky? Obálka knihy je poetická: v horní části je snová, lehce depresivní krajina, v dolní části stylizované květy. Patrně to souvisí s obsahem. Jakmile knihu otevřu, je jasněji. Nejsou zde verše, ale text. Takže buď novela, nebo román. Knížka je akorát do ruky, takže bude vhodná pro čtení před usnutím.

Přestože jsem tuhle knížečku přečetla na jeden zátah, musela jsem se k ní opakovaně vracet. Něčím mě dráždila, něco nedopověděla. Příběh není příliš složitý, zato ale dojemný. Od první stránky jste jím pohlceni. Autorka rozvíjí děj, ze kterého se postupně vylupují střípky ze života Lídy, kdysi mladého děvčete, totálně nasazeného za války do Německa, dnes staré ženy trpící Alzheimerovou chorobou. Pravidelné, stále stejně nudné dny v domově důchodců přeruší návštěva dvou patnáctiletých kamarádek – Evy a Káti, které se rozhodnou Lídě najít její starou přítelkyni Valju, se kterou ji kdysi pojilo velké přátelství a kterou nadlouho ztratila z očí. A taky se při čtení konečně dozvíme se, co je to Lizucha.

lizu

Autorka píše kultivovaným, květnatým slohem, který nezapře její básnický talent. Ale místy je to až na škodu věci. Poetika trochu přebíjí epiku a tak je příběh jakoby nedotažený, načrtnutý, vedlejší motivy jsou nabídnuty k vlastnímu dotvoření. To by nemuselo být na překážku, ale trochu to vzbuzuje pocit, že se nejedná o záměr, ale o občasnou bezradnost. Přesto však oceňuji schopnost autorky vcítit se do mysli a pocitů člověka s Alzheimerovou chorobou. Tyto pasáže považuji za velmi zdařilé. Naopak hovory mladých hrdinů se mi občas zdály přitažené za vlasy. Nejsem si jistá, zda by dnes některá zamilovaná patnáctiletá dívka mluvila se svým klukem takovým stydlivým (skoro bych řekla starodávným) stylem, jako Eva. Tohle považuji za Achillovu patu knížky, která si mě jinak docela získala.
Knížku doporučuji všem romantikům, kteří si rádi čtou křehké příběhy, tak trošku ze života, tak trošku o nás, lidech.

Hodnocení: 90 %
Název: Lizucha
Autor: Lenka Juráčková
Žánr: beletrie
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2015
Počet stran: 176

http://www.jota.cz/beletrie/lizucha/

Zdroj foto: Jota