Jak sama autorka přiznala, tenkrát to pro ni byla výzva. Nakladatelství Albatros ji požádalo, aby napsala cestopis pro mladé. Když přemýšlela o zadání, našla v mapě trasu Karla Hynka Máchy a blesklo jí hlavou – bude se nejen cestovat, ale bude se i číst! Její nápad tenkrát čtrnáctiletá Ivonina dcera zamítla s tím, že má psát něco, co by ji bavilo. Další výzva pro autorku. Svého nápadu se nevzdala a napsala poutavý příběh tří studentek, které v létě o prázdninách putují krajem Karla Hynka Máchy. Čtenáři partu studentek a jejich cestování krajem i literaturou přijali. Po úspěšném prvním cestopisu Ivona představila o rok později spisovatelku Karolínu Světlou (Blonďatá Kerolajn) a v roce 2007 Boženu Němcovou (Báro, nebreč). V dalších letech se Simča, Fany a Nikol podívaly třikrát do ciziny – na Slovensko, kde se pohybovaly krajem slovenské spisovatelky Margity Figuli a Juraje Jánošíka (Bojíš se, Margito?, 2008) a do Španělska za spisovatelem Cervantesem (Blázniví donkichoti, 2009). Letošní cesta zavála partu kamarádů do Irska za Oscarem Wildem.
Ivona Březinová se také přiznala, že se ráda ztotožňuje se svými hlavními hrdiny. Poslední cestopis tak byl pro ni náročnější, spojený s většími emocemi, než příběhy předchozí, protože se musela stát na čas klukem, dokonce klukem, který si uvědomil, když ukončil nepovedený vztah s dívkou, že je všechno jinak a že by mu s jiným klukem bylo líp.
Kmotrem knihy se stal Jiří Hromada, který se vyznal ze svých setkání s Oscarem Wildem, jak v knihách, tak v divadle, kdy hrával v jeho hrách. Připomenul osud spisovatele, který se na konci devatenáctého století přihlásil ke své citové orientaci a pak za to i trpěl. Připomněl, že Wilde byl prvním gay aktivistou. Na závěr popřál čtenářům, aby jim kniha pomohla najít cestu ke svobodě a přirozenosti.
Zdroj foto: Albatros
< Předchozí | Další > |
---|