Polský historik a novinář Mariusz Surozs, jehož literární debut Pepíci nyní vychází i v českém překladu, se v knize, kterou vydalo nakladatelství Plus, nijak netají svou láskou k českým dějinám a kultuře. Pod provokativním názvem Pepíci, jímž Poláci trochu pohrdavě označují své jižní sousedy, se skrývá soubor sedmnácti esejů o významných postavách a osobnostech, které utvářely české dějiny a kulturu od vzniku Československa do jeho rozdělení v roce 1993.Polský historik a novinář Mariusz Surozs, jehož literární debut Pepíci nyní vychází i v českém překladu, se v knize, kterou vydalo nakladatelství Plus, nijak netají svou láskou k českým dějinám a kultuře. Pod provokativním názvem Pepíci, jímž Poláci trochu pohrdavě označují své jižní sousedy, se skrývá soubor sedmnácti esejů o významných postavách a osobnostech, které utvářely české dějiny a kulturu od vzniku Československa do jeho rozdělení v roce 1993.
Autor jako Pepíka označuje člověka, který v tragických chvílích národa místo zbraněmi bojuje sebeironií a nejraději by se někde schoval (třeba v hospodě), aby vše přečkal v klidu. S tímto u našich severních sousedů rozšířeným stereotypem, pramenícím především z obliby Haškova Švejka a hrdinů knih Bohumila Hrabala, bojuje Mariusz Surosz vykreslením portrétů čtrnácti Čechů, jednoho Slováka, jedné Američanky a jednoho českého Němce, kteří byli osudem a dobou postaveni před nelehká dilemata a rozhodně nečekali někde v závětří, jak se situace vyvine, ale rozhodli se aktivně bojovat za svůj národ, přesvědčení či čest (nebo získání moci - Klement Gottwald, K.H.Frank).
Surosz ve čtivých textech, v nichž pracuje s úryvky osobní korespondence či memoáry vykreslovaných osob, jejich rodinných příslušníků nebo spolupracovníků, přibližuje čtenáři nelehké osudy a těžká rozhodnutí osobností, které utvářely dějiny Československa ve 20.století, ať už v pozitivním či negativním slova smyslu. Nejvíce pozornosti věnuje osobám Jana Masaryka (41 stran), Klementa Gottwalda (35 stran) a Aloise Eliáše (31 stran). Eseje, které tvoří závěr knihy, jsou již velmi stručné: František Kriegl (9 stran), Jaroslav Seifert (7 stran), Pavel Tigrid (16 stran), Jiří Gruntorád (11 stran) a Vlasta Chramostová (21 stran), což považuji za mínus knihy. Mrzí mě též, že v knize chybějí portréty Karla Čapka a Václava Havla, který je v knize jen lehce zmíněn.
O autorovi:
Mariusz Surosz se narodil v roce 1963 ve Świnoujściu u Krakova. Vystudoval historii a filozofii. Měl různá zaměstnání. Pracoval v několika nakladatelstvích, byl tiskovým mluvčím MKS Cracovia. Nyní působí jako novinář na volné noze.
Název: Pepíci. Dramatické století Čechů polskýma očima.
Autor: Mariusz Surosz
Překlad: Pavel Weigel
Nakladatelství: Plus 2011, 378 stran
Hodnocení: 85 %
Zdroj foto: albatrosmedia.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
V rámci stého výročia Slovenského ochranného zväzu autorského sme spravili pre našu redakciu rozhovor so spevákom, skladateľom, textárom, producentom a fotografom Petrom Nagyom.
Nakladatelství Albatros Media vydalo další knihu z řady Račte vstoupit do muzea, tentokrát Příběh života s podtitulem Evoluce. Vydejte se za historií Země i vy.
Jeden z nejhezčích obrazů z období 30. let od Emila Filly, Zátiší s černou kytarou z roku 1932, nabídne 8. prosince od 18 hodin večerní aukce v Arthouse Hejtmánek. Dílo se bude vyvolávat za 6,5 milionu korun. Aukce nabídne i vynikající obraz V ...
V rámci italského dne na festivalu Culturea se představila Improshow z Brna se svou osobitou dávkou vtipu a improvizace.
Jak mohla vzniknout děsuplná pověst o zalknutých dětech, jak ji působivě zpracoval Karel Jaromír Erben v Kytici? V jejím filmovém ztvárnění, pořízeném před patnácti léty F.A.Brabcem, si onu pod plachetkou osobu, o berličce a s hnáty křivými, zahrál Bol...
