Polský historik a novinář Mariusz Surozs, jehož literární debut Pepíci nyní vychází i v českém překladu, se v knize, kterou vydalo nakladatelství Plus, nijak netají svou láskou k českým dějinám a kultuře. Pod provokativním názvem Pepíci, jímž Poláci trochu pohrdavě označují své jižní sousedy, se skrývá soubor sedmnácti esejů o významných postavách a osobnostech, které utvářely české dějiny a kulturu od vzniku Československa do jeho rozdělení v roce 1993.Polský historik a novinář Mariusz Surozs, jehož literární debut Pepíci nyní vychází i v českém překladu, se v knize, kterou vydalo nakladatelství Plus, nijak netají svou láskou k českým dějinám a kultuře. Pod provokativním názvem Pepíci, jímž Poláci trochu pohrdavě označují své jižní sousedy, se skrývá soubor sedmnácti esejů o významných postavách a osobnostech, které utvářely české dějiny a kulturu od vzniku Československa do jeho rozdělení v roce 1993.
Autor jako Pepíka označuje člověka, který v tragických chvílích národa místo zbraněmi bojuje sebeironií a nejraději by se někde schoval (třeba v hospodě), aby vše přečkal v klidu. S tímto u našich severních sousedů rozšířeným stereotypem, pramenícím především z obliby Haškova Švejka a hrdinů knih Bohumila Hrabala, bojuje Mariusz Surosz vykreslením portrétů čtrnácti Čechů, jednoho Slováka, jedné Američanky a jednoho českého Němce, kteří byli osudem a dobou postaveni před nelehká dilemata a rozhodně nečekali někde v závětří, jak se situace vyvine, ale rozhodli se aktivně bojovat za svůj národ, přesvědčení či čest (nebo získání moci - Klement Gottwald, K.H.Frank).
Surosz ve čtivých textech, v nichž pracuje s úryvky osobní korespondence či memoáry vykreslovaných osob, jejich rodinných příslušníků nebo spolupracovníků, přibližuje čtenáři nelehké osudy a těžká rozhodnutí osobností, které utvářely dějiny Československa ve 20.století, ať už v pozitivním či negativním slova smyslu. Nejvíce pozornosti věnuje osobám Jana Masaryka (41 stran), Klementa Gottwalda (35 stran) a Aloise Eliáše (31 stran). Eseje, které tvoří závěr knihy, jsou již velmi stručné: František Kriegl (9 stran), Jaroslav Seifert (7 stran), Pavel Tigrid (16 stran), Jiří Gruntorád (11 stran) a Vlasta Chramostová (21 stran), což považuji za mínus knihy. Mrzí mě též, že v knize chybějí portréty Karla Čapka a Václava Havla, který je v knize jen lehce zmíněn.
O autorovi:
Mariusz Surosz se narodil v roce 1963 ve Świnoujściu u Krakova. Vystudoval historii a filozofii. Měl různá zaměstnání. Pracoval v několika nakladatelstvích, byl tiskovým mluvčím MKS Cracovia. Nyní působí jako novinář na volné noze.
Název: Pepíci. Dramatické století Čechů polskýma očima.
Autor: Mariusz Surosz
Překlad: Pavel Weigel
Nakladatelství: Plus 2011, 378 stran
Hodnocení: 85 %
Zdroj foto: albatrosmedia.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Fůru zajímavé a krásné práce má před sebou špičkový houslista Pavel Šporcl. Výjimkou není ani tato sezóna stejně jako ta příští. A pracovat bude, jak tvrdí v následujícím rozhovoru, i přes léto. Ještě před prázdninami - 11. června od 19 hodin - bude mít v nádherných prostorách....jpg)
Partnerské přešlapy s podtitulem Šílené historky ze života je název nové knihy Kláry Sýkorové. Pokud se potřebujete zasmát, tak si ji nenechte ujít.
Nemůžu s nadšením říct, že se mi něco líbí, když vlastně vůbec nevím, co si o tom mám myslet. Ani v nejmenším se nechci dotknout autorů, i když se to asi právě děje. Vím, že si dali práci, aby ty příběhy vymysleli, stálo je to spoustu...
„Tak třikrát whiskey s ledem, ať trošku popojedem, a dámám Hennessy...“ To je tak, když si poctiví venkovští fasádníci, kteří přijeli pracovat na obnově hlavního města, chtějí trošku vyhodit z kopýtka. „Když Praha za noci zazáří neonem, není m...
Na nedávno skončeném karlovarském filmovém festivalu se uváděl film, který se dotýkal fanatismu – a přestože se vztahoval k náboženství, určitě lze jeho poselství vnímat jako univerzální. „Karlovarské“ pojmenování varovného snímku MUČEDNÍK, natoč...