Když jsem si přečetla anotaci knížky Hany Rebeky Šiander Brigita, řekla jsem si – něco pro mne. Šedesátiletá hrdinka, která v důchodu najednou neví, co s časem. Dosud žila pro rodinu a zaměstnání (byla zdravotní sestrou na chirurgii), teď se s ní počítá samozřejmě jako s hlídací babičkou. Všichni jí radí, jak si má užívat volna, jenže Brigita se cítí osamělá, proto se rozhodne, že si najde nějaké zaměstnání. Odpoví na několik inzerátů, vyrazí na pohovory, po prvních zkušenostech změní svůj vzhled a na dalším pohovoru uspěje. Se zaměstnáním nachází krásnou náplň volných chvil a jako bonus – lásku. Krásný idylický pohodový román, někdo by řekl – červená knihovna 21. století. Když jsem si přečetla anotaci knížky Hany Rebeky Šiander Brigita, řekla jsem si – něco pro mne. Šedesátiletá hrdinka, která v důchodu najednou neví, co s časem. Dosud žila pro rodinu a zaměstnání (byla zdravotní sestrou na chirurgii), teď se s ní počítá samozřejmě jako s hlídací babičkou. Všichni jí radí, jak si má užívat volna, jenže Brigita se cítí osamělá, proto se rozhodne, že si najde nějaké zaměstnání. Odpoví na několik inzerátů, vyrazí na pohovory, po prvních zkušenostech změní svůj vzhled a na dalším pohovoru uspěje. Se zaměstnáním nachází krásnou náplň volných chvil a jako bonus – lásku. Krásný idylický pohodový román, někdo by řekl – červená knihovna 21. století.
Kniha mne překvapila svým rozsahem (přes 400 stran) i počtem hrdinů. Vedle Brigity jsem se na stránkách potkala s Janem Kleinem a jeho dcerou Terezou (budoucí Brigitini zaměstnavatelé), Kryštofem, nezdárným Tereziným manželem, Robertem a Kamilou, dlouholetými přáteli rodiny Kleinových, jejich synem Petrem, úspěšným advokátem a záhadným Oskarem – tady se hodí jen jedno označení: lump.
Osudy jednotlivých aktérů se proplétají jako klubka nití. Tereza Kleinová se rozvádí, Petr, kamarád z dětství, který se znovu objevuje v jejím životě, ji zastupuje. Od začátku je nabíledni, že tito dva mladí lidé najdou společnou řeč a záhy i společnou cestu životem. Proti Petrovi stojí Kryštof – egoista, který Terezu týral tři roky, než se odhodlala pro radikální řez. Víc jak padesátiletá Petrova matka Kamila nepracuje, nemusí, její manžel Robert úspěšně vede velkou stavební firmu. Kamila celé dny nakupuje a věnuje se péči o svůj vzhled. Také si rozšiřuje znalosti cizích jazyků v jazykovém kurzu, který vede šestatřicetiletý, velmi pohledný Oskar. Je to záhadný muž, který operuje po celé Evropě i ve Spojených státech Amerických. Jeho doménou jsou stárnoucí ženy bohatých manželů nebo stařičké osamocené babičky s tučnými konty. Kamila je Oskarem okouzlena, přijímá jeho laskavosti, ráda se s ním schází. Dřív než dojde k jejich intimnímu sblížení, Kamilin manžel Robert po nevydařené rozmluvě u snídaně (vytušil, že se něco děje, na Kamilu uhodil, neodpověděla a on odešel) havaruje. Tehdy si Kamila uvědomí, koho by svým nerozvážným činem ztratila. Dalším hrdinou je Jan Klein – důležitá osoba pro Brigitu Benešovou. Majitel krásného domu s velkou zahradou a ovocných sadů. Vdovec. Právě on zaměstná Brigitu jako zahradnici. On se do ní zamiluje a po několika měsících jí nabídne společný život.
Knížka má mnoho motivů, mnoho postav, přitom však je, z mého pohledu, naprosto černobílá. Od začátku víte, co bude, co se komu přihodí, kam zamíří. Všichni jsou buď dobří nebo špatní. Chybějí emoce, vypjaté situace. Vše vždy končí dobře, bezproblémově nebo do ztracena. Například je jasné, že Oskar Kamilu zneužil, že jeho zájem o ni byl zástupný, jeho zajímala firemní konta jejího manžela. Hodlal jako zdatný hacker, pustit žilou Robertovu firemnímu kontu. Kamila se s ním rozejde sice dřív, ale Oskar už v té době ví dost, aby se o něco mohl pokusit, přesto firemní počítače nenapadne… K tomu ještě Robert Kamile odpouští bez přívlastků – neumím si představit muže, který by byl tak nad věcí.
Všichni se tedy mají rádi, všichni se s radostí stýkají – jen ti dva zlouni: Oskar a Kryštof, jsou vypoklonkování z ráje. Dialogy jsou většinou vyumělkované, staří i mladí hovoří stejně, někdy až archaickou češtinou, jako kdyby mezi nimi nebylo věkového rozdílu. Popisy jsou zdlouhavé, časté opakování výrazů a vlastních jmen neslouží ke gradaci děje, zdůraznění situace, jen tam prostě je. Také mne zaskočilo několik nepřesností z oblasti reálií. Nemám ráda, když autor příliš v románu konkretizuje „místo činu“ – stačí mi v ulicích Prahy, na předměstí Brna, v našem městě… nemusím vědět, o kterou jde přesně ulici, kavárnu, náměstí. Pokud však děj autor zasadí na konkrétní místo, hodlá přesně určit, kde hrdina právě stojí, sedí, kam jde, pak by reálie měly sedět, což se tady v několika případech nepovedlo (Louvre, pěší zóna k Jindřišské věži…).
Suma sumárum – rozsáhlý román Hany Rebeky Šiander neurazí, ale nenadchne. Čte se od kapitoly ke kapitole a vleče se jak nekonečný televizní seriál. Zůstává stále v jedné poloze – pohoda za každou cenu. Je to škoda – nahozené postavy měly na víc. Mohla vzniknout pěkná knížka o ženě, která vzala svůj osud do ruky a rozhodla se nebýt jen hlídací babičkou.
Název: Brigita
Autor: Hana Rebeka Šiander
Nakladatelství: Deus, 2012
Zdroj foto: Deus nakladatelství
Osudy jednotlivých aktérů se proplétají jako klubka nití. Tereza Kleinová se rozvádí, Petr, kamarád z dětství, který se znovu objevuje v jejím životě, ji zastupuje. Od začátku je nabíledni, že tito dva mladí lidé najdou společnou řeč a záhy i společnou cestu životem. Proti Petrovi stojí Kryštof – egoista, který Terezu týral tři roky, než se odhodlala pro radikální řez. Víc jak padesátiletá Petrova matka Kamila nepracuje, nemusí, její manžel Robert úspěšně vede velkou stavební firmu. Kamila celé dny nakupuje a věnuje se péči o svůj vzhled. Také si rozšiřuje znalosti cizích jazyků v jazykovém kurzu, který vede šestatřicetiletý, velmi pohledný Oskar. Je to záhadný muž, který operuje po celé Evropě i ve Spojených státech Amerických. Jeho doménou jsou stárnoucí ženy bohatých manželů nebo stařičké osamocené babičky s tučnými konty. Kamila je Oskarem okouzlena, přijímá jeho laskavosti, ráda se s ním schází. Dřív než dojde k jejich intimnímu sblížení, Kamilin manžel Robert po nevydařené rozmluvě u snídaně (vytušil, že se něco děje, na Kamilu uhodil, neodpověděla a on odešel) havaruje. Tehdy si Kamila uvědomí, koho by svým nerozvážným činem ztratila. Dalším hrdinou je Jan Klein – důležitá osoba pro Brigitu Benešovou. Majitel krásného domu s velkou zahradou a ovocných sadů. Vdovec. Právě on zaměstná Brigitu jako zahradnici. On se do ní zamiluje a po několika měsících jí nabídne společný život.
Knížka má mnoho motivů, mnoho postav, přitom však je, z mého pohledu, naprosto černobílá. Od začátku víte, co bude, co se komu přihodí, kam zamíří. Všichni jsou buď dobří nebo špatní. Chybějí emoce, vypjaté situace. Vše vždy končí dobře, bezproblémově nebo do ztracena. Například je jasné, že Oskar Kamilu zneužil, že jeho zájem o ni byl zástupný, jeho zajímala firemní konta jejího manžela. Hodlal jako zdatný hacker, pustit žilou Robertovu firemnímu kontu. Kamila se s ním rozejde sice dřív, ale Oskar už v té době ví dost, aby se o něco mohl pokusit, přesto firemní počítače nenapadne… K tomu ještě Robert Kamile odpouští bez přívlastků – neumím si představit muže, který by byl tak nad věcí.
Všichni se tedy mají rádi, všichni se s radostí stýkají – jen ti dva zlouni: Oskar a Kryštof, jsou vypoklonkování z ráje. Dialogy jsou většinou vyumělkované, staří i mladí hovoří stejně, někdy až archaickou češtinou, jako kdyby mezi nimi nebylo věkového rozdílu. Popisy jsou zdlouhavé, časté opakování výrazů a vlastních jmen neslouží ke gradaci děje, zdůraznění situace, jen tam prostě je. Také mne zaskočilo několik nepřesností z oblasti reálií. Nemám ráda, když autor příliš v románu konkretizuje „místo činu“ – stačí mi v ulicích Prahy, na předměstí Brna, v našem městě… nemusím vědět, o kterou jde přesně ulici, kavárnu, náměstí. Pokud však děj autor zasadí na konkrétní místo, hodlá přesně určit, kde hrdina právě stojí, sedí, kam jde, pak by reálie měly sedět, což se tady v několika případech nepovedlo (Louvre, pěší zóna k Jindřišské věži…).
Suma sumárum – rozsáhlý román Hany Rebeky Šiander neurazí, ale nenadchne. Čte se od kapitoly ke kapitole a vleče se jak nekonečný televizní seriál. Zůstává stále v jedné poloze – pohoda za každou cenu. Je to škoda – nahozené postavy měly na víc. Mohla vzniknout pěkná knížka o ženě, která vzala svůj osud do ruky a rozhodla se nebýt jen hlídací babičkou.
Název: Brigita
Autor: Hana Rebeka Šiander
Nakladatelství: Deus, 2012
Zdroj foto: Deus nakladatelství
| < Předchozí | Další > |
|---|
V tomto roku si kultúrna verejnosť v Čechách pripomína nedožité deväťdesiate narodeniny výtvarníka, ilustrátora a karikaturistu Jiřího Wintera Nepraktu. Známy karikaturista bol vedúcou výtvarn...
Britskou redaktorku Abby Clementsovou v Česku až do teď nikdo neznal. A to přitom v roce 2010 napsala knihu Meet me under the Mistletoe, která se v Británii takřka okamžitě stala bestsellerem. Díky nakladatelství Argo se teď sympatická žena žijící v ...
Možná byl talentovanější než Mozart. Narodil se ale na špatném míste. Johanes Elias Alder (Jacob Erftemeijer) je obdařený fenomenálním hudebním sluchem. Naneštěstí pro něj ale žije v zapadlé alpské vesnici mezi...
Do kin právě míří film ukazující pozadí unikátního projektu Občan K. Projekt, který přibližně před dvěma lety vzbudil pozornost mnoha lidí, včetně policejních složek, nenásilnou i když trochu kontroverzní metodou připomíná,...