Čertova kuchyně – pověsti a vyprávění z města Jičína a okolí

cert200 Tahle silná kniha velkého formátu má obálku potaženou textilií a je moc příjemná do ruky. Kromě toho, že je tak trochu neskladná a nevejde se mi ani do mojí velké kabelky, jsem z ní nadšená. 408 stran – to je pěkná tloušťka. Papír je na omak hrubší, což je mi příjemné, odsazení od hřbetu uvnitř je dost velké (nebo široké, jak chcete), takže kdyby se zmenšilo, mohla být kniha klidně poloviční. Ale to už by jí možná tolik neslušelo. Podle mého názoru kniha, která nese název Čertova kuchyně a skrývá v sobě pověsti a vyprávění z města Jičína a okolí, jinak uspořádaná být ani nemůže.

Na obálce jsou vyobrazeni dva rohatí, kteří jsou, stejně jako ostatní ilustrace z dílny Báry Krautz. Připomínají mi perokresby, ale na úvodní straně je vysvětlení, že se jedná o linoryt. Čertova kuchyně obsahuje mnoho (chtěla jsem je spočítat, ale jen obsah čítá několik stránek) pověstí a vyprávění z Jičína a okolí ze 17. až 20. století. Všechny je vyhledal, uspořádal a opatřil komentáři Pavel Hájek. Některé texty jsou přeložené z latiny a němčiny – s tím si dali poctivou práci Vlasta a Hubert Reittererovi. Kniha je věnovaná Tynce, Františkovi a Toníkovi. Nevím sice kdo to je a nebudu po tom pátrat. Každopádně z téhle knihy mají určitě velkou radost.

V Předmluvě najdete to, co tam být má: úvodní seznámení s obsahem, geografické pojednání o jičínsku, objasnění, proč vznikla, tedy co vedlo autory k vytvoření celého díla, podle čeho vybírali místa a pověsti o nich. Hlavním cílem bylo zachytit paměť jičínska a jeho obyvatel co možná nejvěrnějším způsobem. Je tu vysvětleno členění knihy, která se skládá ze dvou částí.

V první části jsou pověsti a vyprávění seřazené geograficky, to znamená tak, že čtenář „prochází“ touto (tedy jičínskou) oblastí od jihu na sever. Ve druhé části je komentář, ve kterém jsou odkazy, doplňující texty i citace celých příběhů a úzce souvisí s první částí, která je rozdělená do následujících kapitol:
-   O městech a všech
-   O hradech, zámcích a tvrzích
-   O kostelích a kaplích
-   O křížích, kapličkách, sochách a obrazech
-   O vodách, studánkách, rybnících a řekách
-   O kopcích a údolích, o lesích a polích

Každá část obsahuje několik příběhů, které nejsou dlouhé, některé jsou vlastně velmi krátké. Například Bílá paní (Nemyčeves): „U palouku při jičíněveské silnici pásla se za tmavých večerů a nocí bílá kobyla.“ A to je celé. Většina je delších, některé i na víc stránek. Jen na ochutnání: Necky (Jinolice), Sázka s ďáblem (Studeňany, Radim), O kostelním zloději, jemuž nedokázal popravčí upálit ruku (Valdice), Rytířův duch (Bradlec), Hrabata (Veliš) … Je tu spousta perel. A jedna je zajímavější než druhá. Některé jsou ve verších, některé v nářečí, určitě se nebudete ani chvilku nudit.

cert89

Za zmínku stojí i Komentář, který začíná na straně 312 a jestli čekáte dvoustránkový komentářík, tak možná budete překvapeni. Tenhle je na téměř šedesáti stranách. Vzhledem k tomu, že se kolektiv autorů pokusil vysledovat „rodokmen“ každého textu, tak se není co divit. Obsáhlou částí v závěru knihy je i oddíl Prameny a literatura, seřazený abecedně podle autorů, z jejichž díla bylo čerpáno. Místopisný rejstřík pověstí je také řazený podle abecedy, ale místopisně. Brada jsou na začátku a v závěru je Železnice. A jsme na konci, kde už je jen Obsah, který to všechno pěkně shrnuje na čtyřech stranách. Je to kniha nesmírně zajímavá, jen, jak už jsem říkala, je trochu tlustá na to, aby se vešla do jakékoliv kabelky. Chtěla bych ji totiž nosit pořád s sebou.

Mám k Jičínu a východu Čech velmi srdečný vztah, neboť jsem tam strávila (nejdřív v Jičíně a poté v Jinolicích) tři roky života a moc ráda na tu dobu vzpomínám. Jednou mi někdo vyprávěl o hastrmanovi. A hle, je tu pověst o tom, Jak zatopili hastrmanovi (Jinolice). Ráda jsem si tu pohodu, kdy jsem z Vejrovky (jejíž velkou zahradu svírá z jedné strany silnice na Turnov a ze strany druhé železniční trať) koukala z terasy na Prachov a na Trosky, zase po mnoha letech připomněla. I když – Český ráj mám v srdci stále a už mi ho odsud nikdy nikdo nevymaže.

Název: Čertova kuchyně – pověsti a vyprávění z města Jičína a okolí
Editor: Pavel Hájek
Žánr: Beletrie pro děti i dospělé – pověsti
Překlad z němčiny a latiny: Vlasta a Hubert Reittererovi
Linoryt: Bára Krautz
Obálka: Kristýna Šlajchrtová
Redaktorka: Eva Lorencová
Sazba písmem Clara Serif: Carton Clan
Vydal: Host – vydavatelství, s.r.o., Brno
Rok vydání: 2015, 1174. publikace, 1. vydání, vázaná
Počet stran: 408
ISBN: 978-80-7491-589-5