Na český trh dorazila další z novel v současnosti nejprodávanějšího finského spisovatele Arta Paasilinny. Jak už napovídá název Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude, tentokrát nebudeme svědky příběhu, ve kterém se objevuje zvíře jako hlavní postava, ale vychutnáme si svět duchů.
Arto Paasalinna se věnuje knižní tvorbě od sedmdesátých let minulého století a za tu dobu má na kontě téměř 40 převážně humoristických novel. Do češtiny se knihy překládají postupně, nyní si jich můžeme přečíst celkem 11. Nejznámější u českých čtenářů je zřejmě Autobus sebevrahů, který se u nás stal i námětem pro divadelní hru. Přesto, že se v autorově tvorbě objevují knihy s názvy jako Stará dáma vaří jed nebo Les oběšených lišek, není třeba se obávat negativismů a ponurosti. Knihy jsou čtivé, veselé a protkané milým humorem.
V představované knize, tentokrát v překladu Markéty Hejkalové, se setkáváme s mladým novinářem, který umírá nešťastnou náhodou pod koly auta. Smrtí ale příběh a ani život dle autora nekončí. Nový nebožtík zjišťuje, že „život“ probíhá i po smrti, jen v trochu jiné formě. Živí vás nevidí, ale za to se potkáváte se zajímavými duchy. A co víc – můžete slyšet myšlenky živých a zjistit, co za života bylo skryté.
Průvodcem po smrti našeho nebožtíka je probošt Hinnermäki, který vysvětluje, jak to je s délkou života duchů: "To je případ od případu. Někteří nebožtíci žijí pěkně dlouho. Nejdéle žijí ti nejchytřejší. Hlupáci se rozptýlí do vesmíru chvíli po smrti. Záleží prostě na tom, kolik toho má člověk v hlavě, jaké duchovní vlastnictví zaživa nashromáždil. Všiml jsem si, že průměrný Fin, který zemře v náležitém stáří, nemá obvykle duchovní síly víc než na rok posmrtného života. Nějaké mladé trdlo rozmetají nebeské větry doslova pár minut po smrti.“
Ale náš nebožtík jde ještě dál, nejenže se přátelí s proboštem, on se navštěvuje i s papežem Piem IX. Přemisťovat se může pouhou myšlenkou, a to v celém vesmíru, a tak se na svět dívá třeba z Měsíce. Duch ale může zahořet láskou stejně jako živý člověk a i o tom se v knize můžeme přesvědčit.
Kniha je krásným příkladem autorovy fantazie, který pro nás vykreslil možný svět za hranicí života. Dokazuje, že onen svět je pestrý a je možné si ho vychutnat, i když v sobě skrývá určitá omezení. Arto Paasilinna dokazuje českým čtenářům, proč je po dlouhá léta tak oblíbený a nám nezbývá, než se těšit na další z překladů, abychom si vychutnali jeho dílo v plné šíři.
Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude
Autor: Arto Paasilinna
Žánr: světová beletrie
Nakladatelství: Hejkal
Rok vydání: 2015
Počet stran: 162
Hodnocení: 95 % Zdroj foto: www.hejkal.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
František Nedvěd, který dal světu písně Stánky, Rozchod či Valčíček, brzy oslaví 65 let. Nyní jej můžete zastihnout na turné s bratrem Janem nebo se zaposlouchat do jejich spo...
Než jsem se pustila do čtení útlé knížečky s názvem Stopem na konec světa, domnívala jsem se, že bude obsahovat povídky s různými zážitky ze stopování. A docela jsem se těšila, protože znám pár lidí, kteří tento způsob cestová...
Od 20. října do konce února příštího roku vystavuje v holešovské kavárně U Ámose svou fotografickou tvorbu Robert Rohál. V rámci kolekce Portréty představuje černobílé portréty známých osobností i mediálně neznámých a o to více zajímavých tváří. Autorova optika...
Divadelníci z nejrůznějších koutů celé republiky se spojili v unikátním, společném projektu, který všem divákům umožní být při tom. Zástupci třinácti divadel od Chebu až po Ostravu si vymysleli společnou kreativní výzvu, v rámci které každý zúč...
V roce 1991 se Američani přestávají mazlit s filmovými efekty a i když na to nemají pořád to nejlepší vybavení, na film Terminátor 2: Den zúčtování se dá koukat dodnes. Leckomu ukápne nostalgická...