Čarodějnictví je opředeno tajemstvím, vědomostmi, ale i temným obdobím v dějinách lidstva. Hony na čarodějnice. Sledování, předsudky, udávání, strach a hrůza. Ženy pálené na hranicích. Dnes nad takovým chováním mocných vrtíme hlavou a nechápeme, kde se ta nenávist vzala. Třeba nám Dcery čarodějného vrchu toto tajemství pomohou alespoň o kousek rozplést.
Kdyby ty dcery byly z jakéhokoliv jiného vrchu, nejspíš by mne tahle knížka minula. Ale čarodějnický vrch? To už zní zajímavě. A v okamžiku, kdy si přečtu oficiální anotaci nakladatelství Jota, je rozhodnuto. Tento román, inspirovaný skutečnými událostmi si rozhodně chci přečíst.
„Jak velký je rozdíl mezi soumrakem a svítáním? Jak tenká je hranice mezi skutkem milosrdným a silou nečistou? A jak ostrá je čára mezi tímto a jiným světem?
Bess Southerns, přezdívaná také matka Demdike, to odjakživa uměla se zvířaty, dovedla je slovem snadno uklidnit a také dobře znala sílu léčivých bylin. Patří zkrátka mezi obdařené. Uživit sebe a dceru se třemi dětmi není lehké, nouze klepe na dveře co chvíli, a za pomoc druhým, za uzdravení nemocného člověka či zchromlé kravky člověk vždycky kus chleba domů přinese. A obdařenost se dědí, koluje potomstvu v krvi, a je na každém z nich, k jakým úmyslům chtějí své schopnosti užívat, zda k dobrodiní či odplatě, a zda je vůbec užívat chtějí…
Román spisovatelky Mary Sharrattové je inspirován čarodějnickými procesy v anglickém Lancashire v roce 1612, které vyvrcholily devíti popravami. Celým příběhem se nese otázka, zda některá obvinění z čarodějnictví mohla být oprávněná. Sharrattová v příběhu dovedně snoubí historická fakta s moderní psychologií a barvitým líčením běžného života chudých lidí, jejichž jediná naděje na lepší budoucnost spočívá v jejich „obdařenosti“, tedy ve schopnostech, jež jedni považují za svaté a druzí za nečisté. Děj se postupně přesouvá z přírody, statků a vesnic do sídel vrchnosti, do žaláře i na popraviště, spěje k nevyhnutelnému závěru, ale přesto dál vyjadřuje naději v podobě nezdolných ženských charakterů, v podobě matek a dcer, jež dokážou milovat, soucítit i odpouštět.“
Nebudu vás napínat a hned vám prozradím, že se Dcery čarodějného vrchu zařadily k tomu nejlepšímu, co jsem v poslední době četla. S britskou autorkou Mary Sharratt jsem měla tu čest poprvé a hned jsem si styl a formu jejího psaní naprosto zamilovala. Ač smutné a děsuplné téma, knížka je napsána s lehkostí a čte se úplně sama.
Začátek celého románu rozehrává Bess, babička naší hlavní hrdinky Alizon. V úvodní části knihy mi vypráví příběhy svého života. Cítím se jako bych seděla s přítelkyní a ona mne provázela svými vzpomínkami. Jeden okamžik střídá druhý a dohromady tvoří ucelenou skládanku. Prostřednictvím Bess poznávám život chudých lidí britského venkova začátku 17. století. Poznávám i Bess samotnou, její nadání a její rodinu.
S další kapitolou už Bess ustupuje do pozadí a hlavního slova se ujímá Alizon Device. Vyprávění najednou dostává dynamičtější ráz a plyne spolu s časem. Alizon zdědila Bessiin dar umění léčit. Sice se toto nadání snaží využíval, ale není z toho zrovna nadšená. Chudoba rodiny jí ovšem nedává moc na vybranou. A pak se jednoho dne stane chyba. Omyl, za který budou pykat všichni její milovaní.
Nad rodinou se stahují mračna inkvizice a čarodějnický proces je na světě. Tady se už tak ponurý příběh dostává do ještě temnějších hlubin. Útrpná cesta do Lancasterského vězení a čas strávený za jeho zdmi je noční můra, kterou by asi nikdo nechtěl zažít.
Když si uvědomím, že celý tento příběh popisuje reálné události, mrazí mne v zádech. Moc byla je a bude vždy velmi silnou zbraní.
Mary dala celé knize velmi reálnou atmosféru. Mám pocit, jako bych přímo součástí děje. S čím si ale autorka skvěle pohrává jsou charaktery postav. A že se jich v knize objeví hezká řádka. Umí perfektně vylíčit jejich myšlenkové pochody, jejich city a vnímání. Díky tomu je celý román pro čtenáře dobře srozumitelný. Prostřednictvím rodiny Southernsových jsem nahlédla do úplně jiného světa. Do doby, ve které bych nechtěla žít a která se doufám už nikdy nebude opakovat.
Pokud máte rádi knihy o drsných lidských osudech a nebojíte se odhalovat temnotu skutečného života, tak si Dcery čarodějného vrchu přečtěte. Skutečně stojí za to.
Název: Dcery čarodějného vrchu (Daughters of the Witching Hil)
Autor: Mary Sharratt
Žánr: historický román, světová beletrie
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2019
Počet stran: 416
Hodnocení: 100 %
Zdroj foto: Jota
Odkaz na web: Jota
| < Předchozí | Další > |
|---|
Několik zvídavých otázek jsme položili mladému básníkovi Michalu Talo, který je autorem originální a osobité poezie skrývající se ve sbírkách Perly sviním, Jinak řečeno a Rok vepře
Nadčasová kniha o vaření, tvrdí o ní recenzenti z celého světa. Osobně mi kniha nejvíce připomněla staré dobré kuchařky mé babičky. Dneska už jsou jejich zažloutlé listy dávno rozpadlé, ale ona jednoduchá úprava. Milí drazí, tady to je vysoká škola ...
Vesna Tvrtković se narodila v roce 1982 v Sarajevu. Kvůli válce odtud v roce 1992 uprchla i se svojí rodinou do Prahy, kde se usadila, pracuje zde a žije spokojeným životem. V roce 2009 absolvovala obor tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckéh...
Na činoherní scéně Městského divadla v Brně bylo ve středu 22. ledna zase plno. Jak jsem se rozhlížel po hledišti, nenašel jsem jediné sedadlo prázdné. Když jsem se o přestávce zase rozhlédl, tak jsem konstatoval, že naprostá většina diváků byla v...
Alexander Hackenschmied nepatří k našim nejznámějším dokumentaristům - a není se čemu divit. Vždyť tu působil jen v době před druhou světovou válkou a poté se (s mírně pozměněným příjmením - jako Hammid) prosazoval ve Spojených státech. Jeho samost...