„Člověk může umřít jen jednou“
Banner

„Člověk může umřít jen jednou“

Tisk

chlapec-ktery-nasledoval-sveho-otce-do-osvetimi 200V nakladatelství Jota vyšla kniha Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi obsahující skutečný příběh z prostředí koncentračních táborů. V Knihcentrum.cz byla tato kniha označena jako kniha měsíce a rozhodně ne bezdůvodně.

 

 

V prvé řadě musím pochválit obálku knihy. Dominuje jí oranžový motýl a na světlém pozadí se vyjímá také ostnatý drát v pozadí. Motýl je symbolem duše, svobody a také křehkosti a tím pádem skvěle funguje. Jen označení Bestseller The Sunday Times je podle mě v záhlaví obálky navíc, ale chápu, že takové označení prodává.

Kniha je rozdělena na čtyři velké části: Vídeň, Buchenwald, Osvětim a Přežití. Na začátku je předmluva, úvodní slovo syna hlavního hrdina Kurta Kleinmanna a úvod. Kurt Kleinmann zde píše: „Jsem vděčný a rád, že se příběhu mé rodiny o holokaustu dostane pozornosti veřejnosti, a neupadne tak v zapomnění.“ V závěru knihy se pak nachází rozsáhlá bibliografie a zdroje, poděkování, poznámky a rejstřík.

Příběh pojednává o Gustavu Kleinmannovi, vídeňskému židovskému čalouníkovi, který je v roce 1939 zatčen nacisty a je spolu se svým dospívajícím synem Fritzem odvlečen do německého Buchenwaldu. Oba tam čekají těžké časy plné tvrdé práce, nedostatku jídla a také nemocí, ale oni v sobě mají až neuvěřitelnou vnitřní sílu a nějak se jim daří v táboře přežít. Horší je to, když se spolu dostávají do Osvětimi – Fritz zde riskuje, ale za žádnou cenu nechce otce opustit. V dobrém i ve zlém. Tohle pouto dělá příběh opravdu silným.

Kniha vychází z Gustavova tajně vedeného deníku a je podložena výzkumem. Důležitost psaní deníku, vztahů a především krutost podle mě nejvíce vystihuje tato ukázka:

„Díky tomu otrhanému zápisníčku si udržoval zdravý rozum, zaznamenával si do něho realitu současného života a nechtěl o něj přijít. Ale dokud bude pohromadě s Fritzem, dokáže překonat úplně všechno. „Všichni říkají, že je to cesta za smrtí,“ napsal si, „ale my s Fritzlem nevěšíme hlavy. Stále si opakuji, že člověk může umřít jen jednou.“ (str. 174)

Knih na podobné téma je hodně, což je na jednu stranu dobře. Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi je výjimečný právě svou silou. Nejde o lehké čtení, mnohokrát mi při něm nebylo úplně dobře a neměla jsem daleko k slzám. Také na mě působilo prostředí Buchenwaldu, ve kterém jsem byla na exkurzi. Zpočátku mi dělalo problém se začíst, ale poté jsem knihu přečetla téměř na jeden zátah a byla jsem moc ráda, že dopadla tak, jak dopadla.

Jde o příběh plný krutosti, ale také lásky a naděje. Pokud máte rádi podobnou literaturu, rozhodně si jej nenechejte ujít.

Jeremy Dronfield se narodil ve Walesu, má doktorát z archeologie z Cambridge. Po studiích se začal věnovat psaní a již jeho prvotina The Locus Farm byla nominována na ocenění John Creasay Memorial Award. Více o autorovi najdete na webu www.jeremydronfield.com

chlapec-ktery-nasledoval-sveho-otce-do-osvetimi

Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi
Autor: Jeremy Dronfield
Překlad: Jakub Futera
Žánr: literární biografie
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2019
Počet stran: 408
Hodnocení: 92 %

Recenzi kolegy si můžete přečíst zde: http://www.kultura21.cz/literatura/19847-o-hruzach-koncentraku-i-dulezitosti-pratelstvi-a-lasky

Knihu k recenzi poskytlo Knihcentrum.cz a vy si ji můžete pořídit zde: https://www.knihcentrum.cz/chlapec-ktery-nasledoval-sveho-otce-do-osvetimi


 

Přihlášení



Autorské čtení

Načítám náhodné video z playlistu...

Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Yael: „S Tinou sa mi spolupracovalo výborne. Je proste frajerka“

jael 200Slovenský rapper YAEL s exotickými kořeny vydává svoje první EP s názvem BAY B. Co nám o něm prozradil a jaké má další plány?

...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...

Čtěte také...

Jak shodit kila a oslabit korunu. Upřímný a diplomatický prostor pro bývalého guvernéra České národní banky Miroslava Singera

Singer perexPodtitul této recenze se zdá býti poněkud rozmarným. Diplomacie a upřímnost se nemají rády. Dokonce jsou jaksi v protikladu. Dobrý diplomat přece nemůže být upřímný mluvka a člověk zcela upřímný nemá na to, být diplomantem. A přece. Pan býval...


Výtvarné umění

Obrazy i atmosféra kroměřížské vernisáže malířky Rosany de Montfort nadchly návštěvníky

rosana 200Už od pátku 5. srpna může veřejnost obdivovat ve foyer Domu kultury v Kroměříži impozantní dílo malířky Rosany de Montfort. Její velkoformátové obrazy mají myšlenku, krásu a sílu, mají co říct a nutí zamýšlet se. Vernisáž otevřeli kromě umělkyně kromě...

Divadlo

Klezmerem nespaseno

200divPražské Vinohradské divadlo je scénou, která velkou měrou určuje, co se v českém divadle nosí a obvykle ukazuje, jak se divadlo má dělat. Poslední vinohradská premiéra, tragikomedie Nesnesitelné svatby H. Levina, tomuto obyčeji vyhověla jen velmi málo. N...

Film

S Pepikem Hnátkem je Okresní přebor konečně úplný

alt„Na žádnej ťukes nemáte, jste dřeváci, a proto taky hrajete vokres.“ Tahle věta stačí, aby si divák udělal dojem nejen o celém filmu (i seriálu), ale také o hlavním hrdinovi Pepikovi Hnátkovi a jeho fotbalovém m...