„Člověk může umřít jen jednou“
Banner

„Člověk může umřít jen jednou“

Tisk

chlapec-ktery-nasledoval-sveho-otce-do-osvetimi 200V nakladatelství Jota vyšla kniha Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi obsahující skutečný příběh z prostředí koncentračních táborů. V Knihcentrum.cz byla tato kniha označena jako kniha měsíce a rozhodně ne bezdůvodně.

 

 

V prvé řadě musím pochválit obálku knihy. Dominuje jí oranžový motýl a na světlém pozadí se vyjímá také ostnatý drát v pozadí. Motýl je symbolem duše, svobody a také křehkosti a tím pádem skvěle funguje. Jen označení Bestseller The Sunday Times je podle mě v záhlaví obálky navíc, ale chápu, že takové označení prodává.

Kniha je rozdělena na čtyři velké části: Vídeň, Buchenwald, Osvětim a Přežití. Na začátku je předmluva, úvodní slovo syna hlavního hrdina Kurta Kleinmanna a úvod. Kurt Kleinmann zde píše: „Jsem vděčný a rád, že se příběhu mé rodiny o holokaustu dostane pozornosti veřejnosti, a neupadne tak v zapomnění.“ V závěru knihy se pak nachází rozsáhlá bibliografie a zdroje, poděkování, poznámky a rejstřík.

Příběh pojednává o Gustavu Kleinmannovi, vídeňskému židovskému čalouníkovi, který je v roce 1939 zatčen nacisty a je spolu se svým dospívajícím synem Fritzem odvlečen do německého Buchenwaldu. Oba tam čekají těžké časy plné tvrdé práce, nedostatku jídla a také nemocí, ale oni v sobě mají až neuvěřitelnou vnitřní sílu a nějak se jim daří v táboře přežít. Horší je to, když se spolu dostávají do Osvětimi – Fritz zde riskuje, ale za žádnou cenu nechce otce opustit. V dobrém i ve zlém. Tohle pouto dělá příběh opravdu silným.

Kniha vychází z Gustavova tajně vedeného deníku a je podložena výzkumem. Důležitost psaní deníku, vztahů a především krutost podle mě nejvíce vystihuje tato ukázka:

„Díky tomu otrhanému zápisníčku si udržoval zdravý rozum, zaznamenával si do něho realitu současného života a nechtěl o něj přijít. Ale dokud bude pohromadě s Fritzem, dokáže překonat úplně všechno. „Všichni říkají, že je to cesta za smrtí,“ napsal si, „ale my s Fritzlem nevěšíme hlavy. Stále si opakuji, že člověk může umřít jen jednou.“ (str. 174)

Knih na podobné téma je hodně, což je na jednu stranu dobře. Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi je výjimečný právě svou silou. Nejde o lehké čtení, mnohokrát mi při něm nebylo úplně dobře a neměla jsem daleko k slzám. Také na mě působilo prostředí Buchenwaldu, ve kterém jsem byla na exkurzi. Zpočátku mi dělalo problém se začíst, ale poté jsem knihu přečetla téměř na jeden zátah a byla jsem moc ráda, že dopadla tak, jak dopadla.

Jde o příběh plný krutosti, ale také lásky a naděje. Pokud máte rádi podobnou literaturu, rozhodně si jej nenechejte ujít.

Jeremy Dronfield se narodil ve Walesu, má doktorát z archeologie z Cambridge. Po studiích se začal věnovat psaní a již jeho prvotina The Locus Farm byla nominována na ocenění John Creasay Memorial Award. Více o autorovi najdete na webu www.jeremydronfield.com

chlapec-ktery-nasledoval-sveho-otce-do-osvetimi

Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi
Autor: Jeremy Dronfield
Překlad: Jakub Futera
Žánr: literární biografie
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2019
Počet stran: 408
Hodnocení: 92 %

Recenzi kolegy si můžete přečíst zde: http://www.kultura21.cz/literatura/19847-o-hruzach-koncentraku-i-dulezitosti-pratelstvi-a-lasky

Knihu k recenzi poskytlo Knihcentrum.cz a vy si ji můžete pořídit zde: https://www.knihcentrum.cz/chlapec-ktery-nasledoval-sveho-otce-do-osvetimi


 

Přihlášení



Autorské čtení

Načítám náhodné video z playlistu...

I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Pavel Bobek: Snů by bylo moc, ale času zbývá málo

pavel bobekZpěvák Pavel Bobek (*1937) se na české scéně populární hudby objevuje už padesát let, v září letošního roku přitom oslavil pětasedmdesátiny. Když jsem přemýšlela o tom, jak ho nejlépe charakterizovat, uvědomila jsem si, že je nap...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Z archivu...

Čtěte také...

Klíč: Minulost jedné ženy skrývá klíč k budoucnosti druhé

Kathryn HughesováPokud máte chuť na pořádnou dávku romantiky a chcete si i poplakat, přečtěte si spletitý příběh s názvem Klíč. Právě tento román postupně odemyká dveře, za kterými se nachází dávné tajemstv...


Výtvarné umění

Petr Vyoral v Šalamounovi probudil duši

altPetr Vyoral  je grafik na volné noze. Jeho řemeslo mu umožnilo vytříbit svou uměleckou ilustrační tvorbu do naprosté osobitosti.  Jeho bílá sova Šalamoun v knížce Sára: Kniha první, je něčím, co opravdu vystihuje...

Divadlo

Vinohradská inscenace Já třeba zabít Sekala se podobá šílené realitě dnešního světa

sekal 200Velké téma, které vymyslel špičkový scenárista a které se dočkalo adekvátní divadelní adaptace na velkém jevišti, se odehrává ve skvělé režii Pavla Kheka. Tak hodnotím jednu z posledních inscenací Je třeba zabít Sekala v Divadle na Vinohradech. Syrové ...

Film

Také k nám pronikla kultura Made in Japan

janponsko perexJaponsko přitahuje svou exotičností, odlišným či spíše možná paralelním vnímáním snad všeho, nač si vzpomeneme - a jeho kultura fascinuje svou někdy obtížně uchopitelnou svébytností. Evropský či americký uživatel není konfrontován jen s li...