Jsem Milena z Prahy

Milena Jesenská Znáte spisovatelku Milenu Jesenskou? Tato krásná, duchaplná žena, byla uznávanou novinářkou, spisovatelkou a feministkou své doby. Právě o ní vypráví poutavý román Moniky Zgustové, která svou knihu nazvala prostě a výstižně: Jsem Milena z Prahy. Tak se totiž Milena představovala vězenkyním v koncentračním táboře, kde v době druhé světové války také nakonec zahynula. Knížku vydalo nakladatelství Ikar.

Milena Jesenská byla velmi pokrokovou a svobodomyslnou ženou své doby. Její otec byl uznávaný univerzitní profesor a lékař, stomatolog. Ona sama nejprve studovala medicínu, ale studium nedokončila a začala se věnovat psaní. Její život ovlivnilo hned několik mužů. Jedním z nich byl spisovatel Ernst Pollak, s nímž prožila určitou část svého života, také v roli jeho manželky. Vztah s Ernstem popisuje Monika Zgustová v první části své knihy nazvané Cizinka. Její knížka má totiž čtyři oddíly, další jsou Překladatelka, Novinářka a Trestankyně. Už proto se mi to dobře četlo. Autorka píše skvěle, navíc tak jednoduše, zbytečně děj nevětví, přesto srozumitelně vyjadřuje myšlenky, emoce, nechává prostor pro přemýšlení.

Život s Pollakem ale pro Milenu nebyl zrovna žádný med, nakonec učiní rozhodnutí a posouvá se ve svém životě dál. V druhé části líčí autorka také její přátelství se spisovatelem Franzem Kafkou, které končí jeho předčasnou smrtí. Milena se živí jako novinářka a překladatelka Kafkova díla, poznává svého druhého manžela Jaromíra Krejcara a narodí se jí dcera Jana, které říká Honza. Životopisný román zmiňuje rovněž její zdravotní problémy a závislost na morfiu, kterým řešila bolesti. Za svou protinacistickou činnost se dostává do koncentračního tábora, kde potkává novinářku Margarete Buber-Neumannovou. Monika Zgustová líčí v poslední části své knihy nejen jejich vzájemné přátelství, které přerostlo v hluboký milostný vztah, ale také poměry v táboře, kde se Milena dostala díky svému studiu medicíny na ošetřovnu, aby tak pomáhala ostatním vězenkyním. Nakonec však sama vážně onemocní, přijde o ledvinu a v roce 1944 umírá ve věku 47 let. Její plány napsat po skončení války knihu o politických vězních bohužel nebyly naplněny. Ale právě Margarete, jíž Milena říkala Greta, přežila a o Mileně pak napsala knihu.

Knížka, která se Monice Zgustové velice povedla, obsahuje i četné dopisy a korespondenci mezi Milenou a jejími blízkými. Román je autentický, velmi jednoduše, avšak skvěle napsaný, knížka je poměrně útlá. Autorka se zrovna nevyžívá ve složitém vysvětlování a košatých popisných pasážích, ale hodně používá dialogy a píše takovým stylem, že každému leccos dojde samo. V podstatě musím říct, že i když mi tento vypravěčský styl přišel jiný, než na jaké jsem zvyklá, velice mi vyhovoval, kniha se dobře četla a moc se mi líbila. Doporučuji!

Anotace:

Milena Jesenská byla nadaná překladatelka, geniální novinářka, feministka a humanistka. A také blízká přítelkyně Franze Kafky. Román Jsem Milena z Prahy líčí její nevšední život ve čtyřech kapitolách: Cizinka, Překladatelka, Novinářka a Trestankyně. Milena byla součástí intelektuální elity, která se scházela ve vídeňských kavárnách, spolu s Musilem, Krausem, Werfelem a Brochem, i členkou odboje, když nacistická vojska napadla Československo. Bouřila se proti tradičnímu řádu, který jí chtěl vnutit nejdříve otec a posléze manžel, proti druhotné roli přisuzované ženám v redakcích novin i v prostředí práce. V poslední kapitole, ve které ji sledujeme v ženském koncentračním táboře v Ravensbrücku, se Milena seznamuje s Margarete Buberovou-Neumannovou, německou novinářkou, s níž ji bude pojit důvěrné pouto. Na základě písemností, článků a dopisů, které se od Mileny dochovaly, a svědectví těch, kdo ji znali, rekonstruuje Monika Zgustová život této statečné a mimořádné osobnosti. A skládá poctu ženám, jež v bouřlivé a tragické době 20. a 30. let minulého století usilovaly o důstojnost žen a zastávaly se obětí bezpráví.

O autorce:

Monika Zgustová se narodila v Praze, v sedmdesátých letech odjela s rodiči do Spojených států, kde studovala srovnávací literaturu. V osmdesátých letech se přestěhovala do Barcelony – přednáší na univerzitě a spolupracuje se španělskými deníky a kulturními revuemi. Přeložila na čtyřicet knih a stala se tak jednou z klíčových osob v uvádění české literatury do španělsky mluvících zemí. Za překlady jí bylo uděleno několik významných cen. Napsala biografii B. Hrabala V rajské zahradě trpkých plodů, která byla přeložena do sedmi jazyků. Jako prozaička se představila knihou Grave cantabile /2000/ a následovaly další úspěšné romány.

Milena Jesenská