Intentio operis, intentio auctoris a intentio lectoris – Radek Horáček sa vo svojej odbornej publikácii venuje fenoménu vnemu umeleckého diela, z ktorých si vyberá diela súčasných umelcov, ale vedie nás k nim, ako inak, po vyšliapaných historických chodníkoch. Pretože ako inak by sme sa mohli dopracovať k poznaniu sveta bez poznania histórie?
Jednoznačne veľmi dobrá odborná publikácia, ktorá sa snaží zmapovať modernu a postmodernu českej umeleckej scény, históriu galerijných priestorov a premeny publika v priebehu desaťročí. Horáček ponúka spojenie pohľadu diváka, či nezaujatého pozorovateľa, umeleckého diela, ktoré zasahuje do verejného priestoru, ale i umelca a jeho súčasného postavenia. Svojou širokou optikou mapuje a porovnáva nielen s českou umeleckou tvorbou minulých desaťročí, ale za dôležité a kontrastné považuje porovnanie so svetovými umelcami.
V niektorých momentoch cítiť násilné porovnania a vyzdvihovanie českej scény na celosvetovú úroveň, čo je badať v prípade kapitoly Divák jako spolutvůrce 2. Celkovo však predstavuje veľmi komplexný úvod do základných českých umeleckých skupín (Rafani, Osma, Tvrdohlaví a mnoho iných), ktorých najzásadnejšie umelecké výkony rozoberá v súvislosti s ich kontaktom s verejným priestorom a divákom.
Upriamuje sa i na extrémistické prípady, kedy umenie zasahovalo až do trestného činu a kladie si otázky, či je možné rozlíšiť umenia a zločin, alebo či treba ponechať toto monochromatické videnie zločinu ako komplexného pomenovania i pre jednanie s umeleckým zámerom.
Autor z pohľadu dlhoročného riaditeľa jednej z vedúcich umeleckých inštitúcií mesta Brna, vyberá množstvo zásadných výstav práve z Domu umění města Brna a nenecháva ich tak zapadnúť medzi bežné umelecké prejavy postmoderny. Práve tým, že tieto prejavy konfrontuje so svojimi pozorovaniami a v kooperácii s reakciami verejnosti, môžeme na jednotlivých príkladoch vidieť, aké rôzne sú intencie autora, ako vyznieva samotné dielo a čo má k tomuto procesu povedať druhá strana dialógu – divák. Alebo divák nie je dôležitou časťou umeleckého procesu?
Radek Horáček (1959) je profesorom na Katedre výtvarného umenia Pedagogickej fakulty Masarykovej univerzity. V rokoch 2002-2006 bol riaditeľom Domu umění v Brně. Je aktívnym recenzantom a glosátorom.
Umění bez revolucí? (Proměny soudobého výtvarného umění)
Autor: Radek Horáček
Nakladatelství: Barrister & Principal a Masarykova univerzita
Odpovědná redaktorka: Tereza Čechová
Místo a rok vydání: Brno, 2015
První vydání
ISBN 978-80-7485-066-0
Hodnocení: 85%
http://barrister.cz/produkt/umeni-bez-revoluci
| < Předchozí | Další > |
|---|
Alžběta Bublanová za svou prvotinu, povídkovou sbírku Čtyři stěny (2012), získala od Akademie literatury české ocenění Máchova růže. Kromě beletrie se zabývá také psaním recenzí, rozhovorů, fejetonů a článků. Narodila se 8....
Pojďme se podívat, co obal knížky slibuje a co opravdu dává. Skóre je skvělé! Je nepříjemným zvykem psát na KAŽDOU knihu, že je nejlepší a skvělá a prostě jinak NEJ. Mnohé jsou, ale mnohé také nejsou.
Máme tu už třetí díl ze série knih o Harrym Potterovi, mladém čarodějném učni, jehož život se před poměrně krátkým časem zcela změnil. Nyní se už po třetí vydává do Bradavic, největší školy čar a kouzel, aby tak následoval své přátele Rona a Hermionu a pokr...
Zlínské Městské divadlo si dětské diváky předchází jak může, rozhodně je nebere jako doplněk k divákům dospělým. A tak první premiéra roku 2013 i první premiéra právě se rozbíhající sezóny 2013/2014 patřily právě dětem. Na jeviště zlínského divadla se po čase v...
Severský filmový podzim letos promítne i norské drama Psychobitch z prostředí střední školy. Už jste určitě viděli spoustu filmů o lásce mladých lidí, ale tento příběh je prostě jiný, je severský, a to má svá specifika. I přes drsný název, věřte nebo ...