Kultura21.cz

Brněnský muzikant a filmový dokumentarista Jiří Vondrák sestavil poutavou knihu o jednom z nejznámějších ruských písničkářů a básníků: Bulat Okudžava: od Nohavici k Provázku. Poprvé tohoto lidmi velmi uznávaného navštívil v roce 1990 v ruské vesničce Peredělkino, kde v té době Okudžava žil. Díky této návštěvě se Jiřímu Vondrákovi podařilo natočit o něm dokumentární film a uspořádat po různých peripetiích koncert v České republice. A posléze se rozhodl napsat o něm knihu. Bylo jasné, že o ni bude velký zájem. Bulat Okudžava spolu s Vladimírem Vysockým byli u nás známi a uznáváni již za éry Československa, kdy o sovětskou tvorbu po okupaci naší republiky sovětským vojskem v roce 1968 velký zájem zrovna nebyl. Jejich protestní poetika, tolik blízká mnohým českým posluchačům, inspirovala řadu našich umělců.

Bulata Okudžavu pro nás objevil hudební kritik Jiří Černý, který na svých „antidiskotékách“ pouštěl jeho písně z desky „Le Chant du Monde“, která vyšla v Paříži. Některé z jeho písní přeložil a například Modlitba musí dojmout snad opravdu každého: …Dokud se země ještě točí, dokud světlo ještě sálá, tak dej, Pane, každému, co mu chybí. Moudrému dej hlavu, zbabělému koně, šťastnému dej peníze – a máš tady i mě…“ A rovněž Jarek Nohavica přispěl k jeho velké oblibě u nás. Málokterý jiný básník inspiroval jiné kolegy k tvorbě, jako právě Bulat Okudžava. Zásluhou Jiřího Vondráka si to můžeme uvědomit: Okudžavovy písně přeložili mj. Ondřej Suchý, Oskar Man, Ján Štrasser, Milan Dvořák, Jarek Nohavica, Jiří Vondrák, Petr Ulrych a nazpívala například Hana Hegerová, Bob Frídl, sourozenci Ulrychovi či již zmíněný Jarek Nohavica, který dal jeho písním nový rozměr.

Kniha je plná osobních vzpomínek a zajímavostí z Okudžavova života, který rozhodně nebyl jednoduchý. Bulat Šalvovič Okudžava jako dítě zažil stalinské pogromy, které postihly i jeho vlastní rodiče, vyrůstal u svých příbuzných, bojoval ve válce a zažíval její krutosti. Měl problémy s režimem, ve kterém žil. Ačkoliv byl přesvědčeným komunistou, ztratil iluze a víru v tuto zrůdnou ideologii. Vrátil se k základním lidským hodnotám: „Svědomí/ ušlechtilost/ a důstojnost/ to je naše vojsko svaté, věz…ta armáda má krásný vzhled/ jí zasvěť svůj krátký čas/ a věk/ že nezvítězíš, jasné je na pohled/ za to ale zas/ zemřeš jako člověk.“ Rozuměl nekonečnému smutku těch, co přežili a neuměli říct, jak mají pochroumaný a navždy zmrzačený život. Vše vyzpíval ve svých baladách, kterým rozumí lidé na celém světě, zejména tam, kde se dodnes válčí. Jeho písně se šířily v jeho vlasti způsobem lidové slovesnosti. Mnohokrát byl zakazován, ale nikdy se nepodařilo jej umlčet. Když v červnu 1997 v Paříži zemřel, kdosi napsal, že s jeho skonem odešel i pocit dvacátého století. 9. května 2014 by se dožil 90 let. Jeho výročí si mnozí připomněli koncerty včetně koncertů v trolejbusech modré barvy (podle jeho známé písně Půlnoční trolejbus byl nazván výbor z veršů a písní, který u nás vydalo nakladatelství Československý spisovatel v roce 1981).

Jsem velmi ráda, že tato kniha vyšla. Doporučuji ji všem, kteří mají rádi inteligentní, jemnou, člověčí lyriku Bulata Okudžavy a chtějí se o něm dozvědět něco více.

Bulat Okudžava. Od Nohavici k Provázku
Autor: Jiří Vondrák
Žánr: naučná literatura – biografie a memoáry
Nakladatelství: Dobrovský, s.r.o., edice Omega
Rok vydání: 2014
Počet stran: 209
Zdroj foto: Nakladatelství Dobrovský, s.r.o.

Hodnocení: 100 %

www.knihydobrovsky.cz

eshop.knihydobrovsky.cz/eshop-bulat-okudzawa-od-nohavici-k-provazku-633666.html