Série s komisařem Dupinem si u čtenářů získala oblibu především díky atmosféře Bretaně – krajině, gastronomii, tradicím i lehce melancholickému rytmu života na okraji Francie. Bretaňská touha na tuto linii navazuje, ale zároveň ukazuje limity dlouhodobě budovaného modelu regionální detektivky.
Bretaňská touha po lepší zápletce
Nový díl postrádá vyváženost atmosféry Bretaně a solidního detektivní příběhu. Místo dobře vystavěné struktury vyšetřování a postupného odhalování motivů, se příběh rozvíjí pomalu, bez výraznější gradace. Popisy a dialogy neposouvají příběh ani postavy, spíš jen vyplňují prostor. Napětí, které dříve drželo čtenáře v pozoru, je rozmělněno nekonečným popojížděním na kole, vyhlížením bájných bytostí, sledováním přílivu a obdivování světla nad mořem. Bannalec zůstává věrný svému klidnému, přehlednému a kultivovanému stylu, ale tentokrát jako by přehnaná závislost na regionální kulise měla zakrýt slabší zápletku.
Scéna na moři, která nedrží vodu
Vzhledem k délce série hlavní hrdina komisař Dupin ztrácí svou „pařížskou cizost“ vůči bretaňskému prostředí, která vytvářela zajímavé napětí. Jeho osobní rovina ustupuje do pozadí, chybí výraznější vnitřní konflikt nebo situace, která by ho posunula dál. Podobně i vedlejší postavy ztratily svoje drobné charakterové odlišnosti a plní pouze servisní roli ve vyšetřování.
Vrcholná scéna na vodě nepůsobí napínavě, ale spíš neuvěřitelně. Dupin je od začátku vykreslovaný jako člověk, který lodě nesnáší a má z nich skoro panický strach. A najednou dobrovolně vleze do malé veslice v průlivu, o němž jsme se jen pár stran předtím dozvěděli, že se v něm střetávají silné a zrádné proudy. V předchozích dílech byla určitá opatrnost a racionalita nedílnou součástí Dupinovy postavy. Zde protagonista jedná bezdůvodně v rozporu se svým charakterem, jen aby vznikla „dramatická“ situace.
Příjemný návrat do Bretaně
Bretaňská touha není úplně nepovedená. Bude se líbit čtenářům, kteří se chtějí znovu „ocitnout v Bretani“ a strávit pár klidných večerů s Dupinem. Bannalec zůstává mistrem atmosféry: krajina, mořské světlo i místní tradice jsou vykresleny s jistotou a citem pro detail. Pro milovníky pohodových, „komfortních“ detektivek nabízí kniha přesně to, co očekávají – klidné tempo, jasnou strukturu, bezpečný návrat do známého světa. Ve srovnání s předchozími díly však Bretaňská touha představuje slabší epizodu, která potěší věrné čtenáře, ale nejspíš nepřesvědčí nové.
Autor: Jean-Luc Bannalec
Překladatel: Jiří Pondělíček
Žánr: detektivka
Nakladatelství: Euromedia Group, Kalibr
Rok vydání: 2026
Počet stran: 368 s, pevná vazba s přebalem
Hodnocení: 65 %
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/bretanska-touha-803001066
| < Předchozí | Další > |
|---|
V době koronavirové krize sice vycházelo podstatě méně knížek, ale některé si svoji cestu ke čtenářům přecijen našly. Dobrým příkladem může být vítěz literární soutěže nakladatelství Albatros na téma odvaha. Tím se stala Naďa Revilákov...
V lednu pod hlavičkou nakladatelství Kazda vyšla útlá meditativní kniha Miroslava Stuchlého Naslouchat tichu, která nám jak díky povídkám, tak i všeříkajícím fotografiím přibližuje nejen kouzelnou přírodu Jizerských hor, benefity chůz...
Hana Mikulenková na výstavě představuje především obrazy z posledního roku z cyklu pojmenovaného příznačně FLOW. Abstrahovanou exotickou krajinu na těchto plátnech protínají proudy energie a světla. Vzniká tak obsah přítomnosti s odkazem na...
Muzikál Devět křížů napsaný speciálně pro brněnské divadlo vypráví starou moravskou legendu o ukrutném činu, který se podle kronik odehrál kolem roku 1540 v malé vísce nedaleko Velké Bíteše. Statkář z Hlubokého při své cestě z Bíteše z trhu dom...
I v pátek 10. listopadu jsem vyrazila na film v rámci festivalu Severský filmový podzim do pražského kina Lucerna. Tentokrát padl výběr na válečné drama Ptáci nad průlivem, který přibližuje osudy dánských Židů a pokusy o jejich záchranu před běsnícími nacisty.
