Nenechte si ujít Dobrovolnici

Neděle, 26 Leden 2014 00:00 Jana Langerová

dobrovolnice perex Spisovatelka Hana Hindráková krátce po vydání její poslední knihy s názvem Karibu Keňa vydává další knihu z afrického prostředí – Dobrovolnice. V tomto článku najdete o čem bude pojednávat, ukázku i pozvánku na křest.

Amélie objeví inzerát na práci dobrovolnice v uprchlickém táboře Kakuma v Keni. Zaplatí poplatek, ale po příletu zjistí, že naletěla podvodníkům. Začne pomáhat ve slumech, kde panují otřesné podmínky. Navíc zde někdo unáší děti. Amélie zkusí pátrat, netuší však, jaké nebezpečí jí hrozí. Jednoho dne procitne v chýši v zakrváceném oblečení a vůbec nic si nepamatuje.

Ukázka:
SRPEN 2013, SEVERNÍ KEŇA Amélie pomalu otevřela ztěžklá oční víčka. Kde to jsem? Co se stalo? letělo jí zběsile hlavou. Zmateně těkala očima po tmavé chýši plné štiplavého dýmu z ohniště, kam škvírou ve dveřích pronikalo pár slunečních paprsků. Vůbec na nic si nevzpomínala. Naprostá prázdnota. Jen tma. Pokusila se posadit, ale zamotala se jí hlava a spadla zpátky na lůžko. Když se za několik hodin znovu probrala, skláněl se nad ní starý muž ve vlněném plášti ověšený amulety. Oholenou hlavu měl natřenou do modra obarveným blátem a pokrytou ptačím peřím. „Nepřibližujte se ke mně,“ chtěla Amélie vykřiknout, ale z úst jí nevyšlo ani slovo. Muž něco zamumlal a položil si prst na rty. Potom jí na čelo přiložil příjemně chladivý list a odešel. Zdálo se, že jí snad praskne hlava. Čím víc se snažila na něco si vzpomenout, tím jí bylo hůř. Přemáhal ji strach. Děs. Hrůza. Pořád ty samé otázky, na které neznala odpověď. S obtížemi zvedla ruku a prsty si ohmatávala čelo. Když tam objevila zašitou ránu, přeběhl jí po zádech mráz a lebkou jí vystřelila bodavá bolest.

dobrovolnice