Poněkud děsivá vize nesmrtelnosti
Banner

Poněkud děsivá vize nesmrtelnosti

Tisk

budeme zit vecne perexBudeme žít věčně? Nejen tuto otázku kladou autoři stejnojmenné knihy, spisovatel Tobias Hülswitt a fyzik Roman Brinzanik, vědcům z nejrůznějších oborů a diskutují s nimi o tématech takřka ze sféry sci-fi.

 

 


Odborníci zabývající se výzkumem mozku, biologií stárnutí, genetikou, supramolekulární chemií, buněčnou a vývojovou biologií, umělou inteligencí či studiem molekulárních kontrolních mechanismů, dále demografové, teologové, spisovatelé, vynálezci a futurulogové – ti všichni se stávají účastníky rozhovorů o veskrze zajímavých tématech.

Autoři kladou cílené otázky a otevírají před zvídavými čtenáři netušené obzory z oblasti nanomedicíny a genové techniky. Dotazovaní zaníceně horují pro význam právě toho jejich výzkumu a na světlo se dostávají informace, ze kterých až mrazí.

Jak by se vám líbila vize člověka, jenž splyne s inteligentní technikou a který díky genovým manipulacím nebude muset zemřít přirozenou smrtí. A nebude to samo o sobě už tak trochu nepřirozené?

Jednotlivé rozhovory se samozřejmě liší dle odborného zaměření dotazovaných, avšak jedna otázka je pro všechny společná: „ Chtěl byste ve zdraví žít 400 let?“ Reakce jsou různé, někdo odpovídá vysloveně přímočaře, jiný oklikou. Velký důraz je kladen zejména na etiku, demografickou problematiku, časové hledisko…

Vědecký výzkum se nepochybně tímto směrem ubírá a zmíněné technologie jsou jistě na takové úrovni, že si to laik jen stěží dokáže představit. Dojde-li však k různým opravám, úpravám, náhradám a výměnám „ součástek“ lidského organismu, bude to pak vůbec ještě člověk?

Tato kniha osloví nejen příznivce filosofických debat, moderních technologií v lékařství i jiných oborech, ale je též zajímavou sondou do myšlení špičkových vědců, kteří jsou zapálení pro svůj výzkum a jejichž menší či větší fanatismus leckdy, podle mého názoru, zatemňuje zdravý rozum. Informace o autorech a účastnících rozhovorů najde čtenář na konci knihy, jsou to samé významné kapacity. Jestlipak by někdo z nich byl ochoten překročit onu pomyslnou hranici (nebo ji dokonce již překročil) a dovolil si hrát na Boha? Pokušení je jistě veliké…

Dojde-li skutečně k tomu, že budou lidé žít věčně, potom tedy nezbývá než povzdechnout: „Pánbůh s námi a zlé pryč!“

Tobias Hülswitt, narozený roku 1973 v Hannoveru, je spisovatelem na volné noze. Vydal několik románů a jednu knihu pro děti, jako poslední Dinge bei Licht (2009, Věci ve světle). Pracoval jako docent na Univerzitě umění v Berlíně, na Akademii umění v Mnichově a jako hostující profesor v Německém literárním institutu v Lipsku.

Roman Brinzanik, narozený roku 1969 v Československu, vystudoval fyziku a filozofii ve Frankfurtu nad Mohanem a v Berlíně. Po dopsání disertační práce v oboru komplexních systémů a nanofyziky přešel k výpočetní biologii a racoval ve Weizmannově vědeckém institutu v Izraeli. Dnes je vědcem Institutu Maxe Plancka pro molekulární genetiku v Berlíně a bádá v oboru systémové biologie, mimo jiné zkoumá molekulární příčiny rakoviny a obezity.

Budeme žít věčně? Rozhovory o budoucnosti člověka a technologií
( německý originál Werden wir ewig leben? Gespräche über die Zukunft von Mensch und Technologie)

budeme zit vecne p

Autoři: Tobias Hülswitt a Roman Brinzanik
Překlad: Eva Hermanová
Rok vydání: 2012, vydání 1.
Vydavatel: Kniha Zlín, edice TÉMA
Počet stran: 245
Hodnocení: 90%

www.knihazlin.cz/tema/budeme-zit-vecne
www.knihazlin.cz/docs/soubory/homer_rozhovor.pdf

( 1 hlas )


 

Přihlášení



Autorské čtení

Načítám náhodné video z playlistu...

I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Jimi Hautamäki, bubenik z kapely Rockwalli

jimi 200Mladá kapela Rockwalli nám v krátkém rozhovoru prozradila, o čem ve skutečnosti je album Maa Kutsuu.

...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Z archivu...

Čtěte také...

V Luciferově evangeliu se potkáte nejen se satanisty

altDo České republiky se dostal překlad třetí knihy norského spisovatele Toma Egelanda s názvem Luciferovo evangelium. Po Konci kruhu a Strážcích úmluvy se opět dostáváme do světa plného napětí, do...


Výtvarné umění

Nechte se polapit do pastí Jana Hegera

altMgr. Jan Heger se narodil v roce 1978 v České Lípě. Vyučil se truhlářem, odmaturoval na na Střední umělecké škole v Liberci – obor grafika a následně absolvoval Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni – obor výtvarná kultura. V současn...

Divadlo

Bratři Karamazovi – herecký koncert v Divadle Petra Bezruče v Ostravě

karamazovi  foto perexRomán Fjodora Michajloviče Dostojevského Bratři Karamazovi patří k vrcholným dílům světové literatury. Nesmrtelný příběh o otcovraždě měl v dramatizaci a režii Jana Holce premiéru v Divadle Petra Bezruče v Ostravě 10. pros...

Film

Tři tisíce na měsíc, exekuce, azyláky. Dokument o životě samoživitelek a samoživitele

Samozivy 200Samoživy. Takový název nese nový dokumentární film režisérky Olgy Sommerové, díky němuž máme možnost seznámit se s příběhy devíti žen, které vychovávají své děti samy, bez partnera a bez alimentů, a jednoho muže, jenž si osvojil čtyři děti, kte...