Kultura21.cz

Pokud jste propadli pocitu, že o legendární dvojici V + W víte úplně všechno, poslechněte si nové CD plné archivních objevů a (ne)známých záznamů s názvem Jiřímu Voskovcovi k narozeninám. Zřejmě budete překvapeni a zcela jistě pobaveni.

Byl spolutvůrcem Osvobozeného divadla, miloval Francii, její kulturně-umělecký kvas, dvakrát musel odejít z rodné země, utíkal před fašisty a před komunisty, zakotvil v Americe a pořád myslel na to, že s Janem Werichem má přes všechny životní peripetie rozehranou partii. Svědectví o tom, jak tihle dva skvělí mužové byli na sebe naladěni a jak byli schopni komunikovat, přináší právě toto pozoruhodné album.  

My všichni to víme. Tak se jmenuje píseň, která vznikla pro chystanou hru Hlava proti Mihuli. Nakonec se nehrála, protože na konci třicátých let přišly divné časy, okleštění hranic, německá okupace, kolaborace… Jiří Voskovec text této skladby nazpíval až po letech ve svém americkém domově v roce 1964. Zajímavé je, že původní Ježkův notový materiál prý nebyl k nalezení. V písničce se zpívá o špatném počasí a o lidech, kteří si nechtějí povídat o tom, co všechno vědí.  

Většina z osmi dílů vzácné nahrávky pochází z archivu sběratele Karla Koliše. Výjimkou je díl „Kde jsem narodil“, který byl získán od Jany Werichové a také „Rozhovor přes oceán“ pocházející z již vydané LP desky a později remasterován. Právě zmíněný dialog Voskovce a Wericha „Kde jsem se narodil“ vznikl při jejich posledním osobním setkání, v roce 1974 ve Vídni. Dva géniové si vyprávějí o chalupě na Sázavě a posluchač se tak může seznámit s rodovými kořeny Jiřího Voskovce a o poměrech ve druhé polovině devatenáctého století. Zajímavé jsou pasáže věnované malíři Soběslavu Pinkasovi, impresionistovi, který po příchodu z Francie do Čech údajně ztratil tvůrčí energii.
V + W se společně zamýšlejí, čím to mohlo být způsobeno.

Voskovcův návrh Rozhovoru přes oceán a následující Dopimluv jsou z roku 1964 a představují Voskovce jako úžasného pozorovatele. Jeho smysl pro detail a schopnost ve zkratce vystihnout podstatu společenské revolty - když například Werichovi na dálku sděluje, jak v ulicích New Yorku potkává hipíky, mluví o módní „nečistotě“ mezi mládeží, o vousatých mládencích, o „pokecaných“ svetrech a zároveň podotýká „my zlobili jináč“.  Kouzelná je i vzpomínka, kterak těsně před válkou kolegovi Ježkovi sháněli v Americe zánovní piano za 14 dolarů a jak mu ho Voskovec opravoval.  

Rozhovor přes oceán 1965 pro změnu obsahuje zamyšlení Jana Wericha, který svému kolegovi slibuje, že jednou pravdivě vysvětlí, proč vlastně vznikla dvojice V+W – proti čemu, proti komu.  Posluchačům je zde připomenut počáteční odpor „proti páprdům, kteří blbnou po celém světě.“ V jednom z dialogů se objevují i zvláštní slova, třeba „spolulid“.
 
O vypravěčském umu a fantazii J. V. se na vlastní uši můžete přesvědčit rovněž ve dvou kratších nahrávkách (Neužitečné znalosti Jiřího Voskovce, Živej sen), v nichž se hovoří o snovém prezidentování v Americe nebo o historie podzemní dráhy v New Yorku. Zkazky z nesmyslna (záznam z roku 1964) jsou vzpomínkou na Ference Futuristu, který kdysi dvojici V+W pomáhal plnit sál.

Atraktivitu toho vydavatelského počinu zvyšuje booklet, v němž nechybí užitečné informace o jednotlivých nahrávkách a doslov Jana Vodňanského, který se zamýšlí i nad tím, jak by se asi Jiří a Jan dnes vyřádili s pomocí internetu. V+W už bohužel tvořit nemohou, ale jejich odkaz je stále živý a nesporně inspirativní.
    
Název: Jiřímu Voskovcovi k narozeninám
Interpreti: V + W (Jiří Voskovec + Jan Werich)
Žánr: mluvené slovo (+ zpěv)   
Části: 1/ My všichni to víme, 2/ Kde jsem se narodil, 3/ Voskovcův návrh Rozhovoru přes oceán, 4/ Dopimluv, 5/ Rozhovor přes oceán 1965, 6/ Neužitečné znalosti Jiřího Voskovce, 7/ Živej sen, 8/ Zkazky z nesmyslna.  
Stopáž: 74:51    
Vydavatelství: Supraphon, 2012  
Hodnocení: 80  %

Zdroj foto /obálka: Supraphon, scena.cz