Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Zpracování Faustova příběhu lákalo, láká a lákat bude zřejmě i do budoucna. Je fascinující, přináší spoustu možností spisovatelům, básníkům, dramatikům i hudebníkům. Učenec, který se upíše ďáblu, aby dosáhl svého ve vědě i v požitcích, co víc si přát.

Historky na toto téma se poprvé objevily v literatuře již v šestnáctém století. Vycházely ze zpráv, které kolovaly o skutečném doktoru Faustovi žijícím v první polovině šestnáctého století. Tyto tajuplné zvěsti inspirovaly romanopisce od dob shakespearovských. V podobě tradičních loutkových her se příběh dostal z Anglie i k nám. Z takového tradičního zpracování vychází loutkohra Matěje Kopeckého: Johanes doktor Faust. V próze se námětem zabývala celá řada spisovatelů: Michail Bulgakov (Mistr a Markétka), Thomas Mann (Doktor Faustus) nebo Stanislav Lem (Solaris). Nejslavnější z nich je však Faust Goethův. Johann Wolfgang von Goethe zpracoval námět v několika verzích, tou úplně první je báseň Urfaust z let 1772–1775.

O Goetheho básni vyslovil autor knihy Dějiny divadla Oscar G. Brockett tato slova: „Tato dramatická báseň, nezamýšlená pro jeviště, zobrazuje lidskou touhu po naplnění, a naznačuje, že lidé dojdou spasení právě jeho hledáním… I když Goethe později nazval romantismus ‚churavým‘, jeho Faust svým obrovským záběrem, svým obrazem věčného lidského snažení a jako pokus zachytit nekonečnou rozmanitost lidské existence je vtělením značné části romantického myšlení.“

Právě k tomuto prapůvodnímu Goetheho zpracování se přiklonila v roce 1979 dramaturgyně Jaroslava Strejčková a stvořila jedinečné rozhlasové drama. Pod vedením režiséra Josefa Melče vznikla nahrávka patřící k „rodinnému stříbru“ Českého rozhlasu. Eduard Cupák je vskutku zoufale hledajícím Faustem. Touží po Markétce a neví si rady, přijme tedy radu našeptávače, ale neohlíží se na morální hodnoty, je tedy rozhodnuto! Zoufalství a strach vedle uspokojení se v Cupákově Faustovi sváří dál a dál až do úplného konce. Vedle tápajícího Fausta stojí bezvýhradně milující Markétka Kláry Jernekové, již „navádí“ – aby z toho cosi sama měla – zemitá Marta v podání Dany Medřické. Proti nim stojí civilní, nesmlouvavý, někdy nenápadný, jindy prostořeký kumpán – pokaždé jiný, vždy takový, jak situace vyžaduje – našeptávač Mefisto. Laskavý zpočátku, břitký vzápětí, hlasem hladící a jazykem sekající. Jemu propůjčil své umění Rudolf Hrušínský starší. Režisér s dramaturgyní tak v roce 1979 přišli s jedinečným výtvorem, ve kterém se snoubí příběh o touze a pochybení. Příběh, který s věkem nestárne.

Ukázka: http://www.radioservis-as.cz/katalog/mp3/urfaust.mp3

Název: Urfaust
Autor: Johann Wolfgang Goethe
Překlad: Jaroslav Bílý
Interpreti: Eduard Cupák (Faust), Rudolf Hrušínský st. (Mefistofeles), Klára Jerneková (Markétka), Dana Medřická (Marta), Rudolf Pellar (Duch Země), Jiří Pleskot (Wagner), Vítězslav Jandák (žák), Viktor Preiss (Valentin), Daniela Hlaváčová (Líza) a další
Rozhlasová úprava: Jaroslava Strejčková
Režie: Josef Melč
Stopáž: 95:43
Vydavatelství: Radioservis, a. s., 2013
Hodnocení: 99 %

Zdroj foto: www.radioservis-as.cz a cs.wikipedia.org (portrét autora)