Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

V Galerii Roberta Guttmanna v Praze 1.února končí výstava Orient v Čechách? Židovští uprchlíci za první světové války, kterou připravilo v létě loňského roku  u příležitosti stého výročí vypuknutí 1.světové války Židovské muzeum v Praze.

Cílem výstavy je seznámit návštěvníky s tímto zapomenutým prvním významným setkáním obyvatel českých zemí s uprchlíky. Před pohyby fronty, ze zničených a obsazených vesnic a měst, z obavy před násilím utíkali po vypuknutí války do vnitrozemí habsburské monarchie lidé po statisících. Další byli proti své vůli z blízkosti fronty evakuováni armádou. Odhaduje se, že v prvním roce války byl uvnitř habsburské monarchie na útěku více než 1 milion lidí. Přibližně polovina Židů z Haliče a Bukoviny musela překotně opustit své domovy. Většina z nich odešla do českých a rakouských zemí, kde byli umísťováni ve sběrných táborech nebo v tzv. uprchlických obcích, v nichž žili v malých ubytovnách či přeplněných bytech. Přicházeli tak více do kontaktu s místními obyvateli, z čehož pramenily také časté konflikty.

 Největším sběrným táborem byl barákový tábor v Německém (dnes Havlíčkově) Brodě. Zahrnoval 53 obytných baráků, sedm kuchyní a tři sklady. Zpočátku jej obývali italští a istrijští uprchlíci, později však byl určen pouze pro uprchlíky židovské. V nejvyšším stavu v něm bylo ubytováno až deset tisíc uprchlíků. Kvůli vysoké úmrtnosti a tyfové epidemii k pohřbívání zemřelých nestačil místní židovský hřbitov a musel být zřízen zvláštní -“tyfový.“

 Výstava sleduje osudy židovských utečenců v Čechách a na Moravě v širším kontextu uprchlíků a uprchlické politiky v celé habsburské monarchii. Přibližuje nejen bezprostřední osudy uprchlíků, ale také reakce společnosti. Autoři si kladou otázku, zda a jak v té době rozšířené rozdělování lidí podle etnika ovlivňovalo přístup k uprchlíkům, nakolik se do reakcí na židovské uprchlíky promítaly předsudky a proč se po konci války a vzniku nezávislého Československa právě židovští uprchlíci stali terčem nevybíravých antisemitských kampaní.

V České republice dosud nezveřejněné fotografie zachycují nejen život uprchlíků, jejich ubytování či uprchlické tábory, ale vypovídají také o fascinaci odlišností „východních Židů“, jejichž oděv, pobožnost a nezvyklý jazyk vyvolávaly značnou pozornost. Vyrovnávání se s odlišností a předsudky vůči židovským uprchlíkům ilustrují namluvené úryvky z dobových kronik a tisku. Reakce na pobyt židovských uprchlíků dokreslují také příklady ze sbírky vizuálního umění Židovského muzea v Praze.

Hlasy, zkušenost a subjektivní postoje uprchlíků jako by zanikaly mezi stohy dokumentů a desítkami fotografií zachovanými v českých a zahraničních archivech. Výstava proto zpřístupňuje jak ojedinělé audiovizuální výpovědi židovských uprchlíků, tak i jejich postoje a každodennost rekonstruované z tisku a ze zlomků materiálů pomocných organizací. Návštěvníci mohou také studovat reakce židovského tisku vypořádávající se s odlišností "východních" Židů od více integrovaných Židů z českých zemí.

Orient v Čechách? Židovští uprchlíci za první světové války
Datum: 28.8.2014 -1.2.2015
Místo: Galerie Roberta Guttmanna, U Staré školy 3. Praha 1
Autoři: Jan Wittenberg,  Michal Frankl, Wolfgang Schellenbacher
Pořadatel: Židovské muzeum v Praze
Zdroj informací: doprovodný leták k výstavě

Zdroj foto: autorka článku