Podle vědců zkoumajících geny, které se dědí pouze v mateřské linii, nejsme „čistými“ potomky prvních zemědělců. Porovnáním DNA prvních zemědělců a dnešních Evropanů některé typické genetické znaky pochází ještě odjinud. Což ale neodporuje faktu, že zemědělci v neolitu představují základ celé naší současné společnosti, umožňující rozvoj dalších odvětví. Před 7 tisíci lety k nám přišli z blízkého východu, z území dnešního Maďarska.
Putovní výstava z rakovnického muzea se do ústeckého dostala mnohem dřív. Nabízí ucelený pohled, jak se před dávnými časy žilo. Jak vypadal jejich dům, jaké oblečení pravděpodobně nosili i čím se zdobili.

Pro každého člověka v kterékoliv době je důležité jídlo a pití. Voda je základem všeho života a proto jejich „sídliště“ vyrůstala v její blízkosti. Uměli si na ohni uvařit čaje (ovocné a bylinné) a dokonce vyrobit i alkohol. Mléko se používalo málo, brzy kyslo. Jídlo bylo rozmanité převážně rostlinné, vařily se různé kaše a maso se opékalo na ohni. Neznali cukr ani sůl, používal se med lesních včel a pokrmy se vylepšovaly divokým kořením a byly známy i drogy (blín černý). Nádobí a různé kuchyňské nástroje si vyráběli sami. K lovu se používal luk a šíp, proto se většinou lovila jen menší zvířata.

Důležitý byl oheň, který se neustále musel udržovat. Sloužil nejen k vaření a vypalování keramiky, ale vypalováním lesů se získala vhodná půda pro pěstování plodin. Jaké to byly? To na výstavě uvidíte a zároveň si můžete i vyzkoušet, jak se dříve drtila zrna na mouku. Dozvíte se, jaká božstva byla uctívána i jaké s tím byly spojeny rituály. Neméně zajímavé je vidět, jak se tehdy kácel strom a jak ho dokázali úplně celý využít.

Společenství musela být soběstačná, vše co k životu potřebovala si lidé museli sami vyrobit, ulovit a sesbírat. A že to tehdy dokázali, uvidíte v archeologických sbírkách, které jsou ve vitrínách ve třech místnostech. Každá věc je popsaná nejen odkud pochází, k čemu sloužila, ale i které muzeum je zapůjčilo. A je se na co dívat. Od těch nejmenších drobností až po obří torzo muže z Chabařovic.

Ne všechny nálezy bylo možno z dochovaných kousků sestavit dohromady v jeden původní celek, ale i tak uvidíte mnoho zajímavých věcí vyrobených před tisíci lety. Z kostí, paroží, hlíny a kamení. K vidění jsou i modely různých staveb, model konfliktu u Schletzu, ale také nejstarší doklad o neštěstí ve středních Čechách.

Muzeum samozřejmě nezapomíná ani na děti. Malí šikulové si mohou z kostek postavit starodávnou studnu, ti větší si zkusit co dalo práce umlít mouku nebo pokračovat ve tkaní.
Zkrátka výstava, která je pro poučení i zábavu se moc povedla a pokud ji navštívíte, určitě mi dáte za pravdu.
Fotky z výstavy: autorka
| < Předchozí | Další > |
|---|




Olympijský vítěz v moderním pětiboji z Londýna David Svoboda se věnuje sportu maximálně a volného času si proto moc neužije. Když se však i přes velkou zaneprázdněnost naskytne nějaká volná chvilka, rád si zajde třeba na zajímavý koncert či divadelní př...

Jedním z umělců, kteří vytavují v Pasáži českého designu, je také česká malířka Rosana De Montfort. Je součástí projektu ARTVARIUM, který nejen díky své architektonické zvláštnosti vykvetl právě v útrobách této pražské pasáže do pozoruhodných proporcí. Mít v...
Další reprízu inscenace Bez zábran proběhne v Divadle Kolowrat v pátek 12. května v 19.30 hodin. Představení připravilo s hereckým kvartetem nedávno založené Staromódní divadlo, režisérem je Robert Russell. Hru napsal britský prozaik, dramatik, sat...
Sedmdesátiletý rakouský režisér Michael Haneke si během své více než dvacet let dlouhé filmové tvorby vybudoval pověst kontroverzního a odtažitě konceptuálního umělce proslulého svými nekompromisními analýzami temných stránek lidské psyc...