V minulém roce se dočkala druhého vydání pozoruhodná kniha Miloslava Nevrlého, osobnosti rozhodně velmi mnohostranné – medailonek z knihy jej označuje jako „zoologa, spisovatele, poutníka a skauta“, ale jistě bychom mohli přidávat další a další charakteristiky. Ponechám tento úkol na čtenářově vlastním bádání a dodám jenom, že v poslední době se s autorem mohl setkat při předávání státních vyznamenání v roce 2023, kdy obdržel z rukou prezidenta Pavla Medaili Za zásluhy.
Kniha Moje ptačí roky je překvapivě různorodá; obsahuje tři části: „Čižbáři a čižba v Čechách ve spodním devonu“, která je psána v žánru osobních vzpomínek; část „Ptačí pranostiky“ neobsahuje pouze autorem zrýmovaná vlastní pozorování o ptactvu během roku, nýbrž i krátká líčení různých příhod s ptáky, vázáná na konkrétní dny v roce; poslední část „Rok s ptačími křídly“ opět sleduje chování ptactva v průběhu roku, tentokrát však se zřetelem k měsícům. Pevným pojidlem těchto tří částí je vášeň pro život opeřených tvorů.
První část knihy může být pro ne-ornitologického čtenáře poměrně překvapivá, ba v jistém smyslu i hůře přístupná. Miloslav Nevrlý tu vypráví o svých mladých čižbařských rocích (zejména padesátá léta) a kromě zajímavých osobních zážitků čtenáře zasvěcuje do tajů činnosti zvané kroužkování. Povídá i o tajemné bývalé „manufaktuře“ ornitologických nadšenců, v níž se právě vyráběly kroužky na ptačí nožky. Méně znalý čtenář zrovna netuší, proč je vlastně tato činnost až tak fascinující, zatímco ornitolog z povolání to moc dobře ví. Objasnění nezasvěcenému naznačí autor až v posledních stránkách oddílu. (Vhodno uvést, že text původně nebyl vůbec psaný pro široké čtenářstvo.)
Kromě toho jistě překvapivým dojmem může na ne-ornitologického čtenáře působit určitá podoba násilí vůči milovaným bytostem. Přeci jenom – pod dnes sotva používaným slovem „čižba“ z názvu kapitoly se skrývá činnost lovecká. Ihned je potřeba říci, že v případě Nevrlého se vždy jednalo o lov spjatý s vědeckým bádáním, ptáci nebyli loveni ani pro zisk, ba ani pouze pro radost z chytání, a vždy byli pouštěni na svobodu. Přesto však pro čtenáře tento život mezi vědou, vášní a lovem může být v jistém smyslu šokující zkušenost.
Zbylé dvě části jsou v tom smyslu odosobněnější, že přes autorovy znalosti, zkušenosti a pozorování vedou k obecným výpovědím o ptačím světě. Líčení z „Ptačích pranostik“ zpravidla vyprávějí osobní autorův zážitek, v němž se protíná čas roku s ptačím světem, pranostiky samotné pak kreativním způsobem imitují lidovou slovesnost (srov. ukázky níže). Za pozornost jistě stojí i fakt, že Nevrlý se nevztahuje ani tak ke kalendáři, jak ho nejběžněji známe např. ze svých diářů, nýbrž hlavně k církevnímu roku. Pranostiky se tak mj. týkají dnů jako obrácení sv. Pavla, sv. scholastiky či velmi zřídka používaných jmen jako sv. Anselm, sv. Kunhuta a mnoho dalších.
Miloslav Nevrlý v sobě rozhodně nezapře literární talent. Líčit přírodu umí s opravdickým zájmem a nikoli bez básnické kvality. Zároveň mu nechybí humorný náhled, jak ostatně dobře prozrazuje i název první části jeho knihy. Při psaní vzpomínek zase Nevrlý prokazuje schopnost vhodného výběru materiálu – pro svůj text čerpá materiál ze svého podrobného deníku, ale nesklouzává k tomu, aby čtenáře přetěžoval únavnými detaily. Knížka je ale podle mě nejcennější v tom, že ukazuje, jak vypadá život v intenzivním vztahu s přírodou, totiž život, na který mnozí z nás už dávno zapomněli. Ukazuje nejen jeho dobrodružnou stránku, ale i to, že hezké dobrodružství je vykoupeno i značnými nepříjemnostmi, ba bolestmi. Připomíná, že příroda není jen něčím pasivně obdivovaným, ale také něčím živelným, s čím je třeba i zápolit.
Sluší se nakonec ještě dodat, že kniha je vybavena fotografickým doprovodem a ilustracemi, z nichž některé speciálně pro knihu vytvořil Martin Kupka.
Ukázka č. 1: pranostika k 23.4. (sv. Vojtěch)
První píseň pro potěchu
zazpívá slavík Vojtěchu
Ukázka č. 2: pranostika k 9.10. (sv. Diviš)
U mravenců pro ránu tluče žluna na bránu,
Divišovi v Súdánu zpívá žluva z Koránu
Název: Moje ptačí roky
Autor: Miloslav Nevrlý
Nakladatelství: Česká společnost ornitologická
Rok vydání: 2024 (2., doplněné vydání)
Počet stran: 128
Hodnocení: 95 %
https://eshop.birdlife.cz/eshop/items/knihy/moje-ptaci-roky
| < Předchozí | Další > |
|---|
Filip Chudý je dlouholetým hráčem na basovou kytaru. Působil zejména v hranické kapele MEMORIA a nyní hraje v šumperské partičce jménem DYING PASSION. O těchto projektech i jiných věcech s...
V priestoroch 12.mechanizovaného práporu v Nitre sa 4. júla uskutočnil Spoločný slávnostný nástup pri príležitostí privítania príslušníkov jednotiek z operácií a misií UNFICYP, MNB-L, EUFOR ALTHEA, EUMM, IRINI, UNTSO, ASPIDES, EUMM UA. Zúčastnilo...
Působivé obrazy i fotografie či půvabné šperky – to všechno bude k vidění na výstavě Pátý element, která bude zahájena 5. května v Domě kultury v Kroměříži. Autorkou vystavujících děl je Alice Stonová z Kojetína, která se představí návš...
Ostravské Divadlo Petra Bezruče se začátkem června přesouvá do hlavního města, aby v pražském prostoru Archa+ odehrálo dvě výrazné inscenace letošní sezóny – irské komorní drama Ochranný reflex a netradiční adaptaci Obrazy Doriana Graye.
Dvě umělecké školy, jak pražská Akademie múzických umění, tak brněnská Janáčkova akademie múzických umění, vydaly téměř současně životopisné publikace o filmařích, z nichž jeden obecenstvo (i odbornou veřejnost) sotva dokázal oslovit, zatímco druhý by...
