Nad druhým vydáním knihy Moje ptačí roky Miloslava Nevrlého
Banner

Nad druhým vydáním knihy Moje ptačí roky Miloslava Nevrlého

Tisk

moje-ptaci-roky200V minulém roce se dočkala druhého vydání pozoruhodná kniha Miloslava Nevrlého, osobnosti rozhodně velmi mnohostranné – medailonek z knihy jej označuje jako „zoologa, spisovatele, poutníka a skauta“, ale jistě bychom mohli přidávat další a další charakteristiky. Ponechám tento úkol na čtenářově vlastním bádání a dodám jenom, že v poslední době se s autorem mohl setkat při předávání státních vyznamenání v roce 2023, kdy obdržel z rukou prezidenta Pavla Medaili Za zásluhy.

 

Kniha Moje ptačí roky je překvapivě různorodá; obsahuje tři části: „Čižbáři a čižba v Čechách ve spodním devonu“, která je psána v žánru osobních vzpomínek; část „Ptačí pranostiky“ neobsahuje pouze autorem zrýmovaná vlastní pozorování o ptactvu během roku, nýbrž i krátká líčení různých příhod s ptáky, vázáná na konkrétní dny v roce; poslední část „Rok s ptačími křídly“ opět sleduje chování ptactva v průběhu roku, tentokrát však se zřetelem k měsícům. Pevným pojidlem těchto tří částí je vášeň pro život opeřených tvorů.

První část knihy může být pro ne-ornitologického čtenáře poměrně překvapivá, ba v jistém smyslu i hůře přístupná. Miloslav Nevrlý tu vypráví o svých mladých čižbařských rocích (zejména padesátá léta) a kromě zajímavých osobních zážitků čtenáře zasvěcuje do tajů činnosti zvané kroužkování. Povídá i o tajemné bývalé „manufaktuře“ ornitologických nadšenců, v níž se právě vyráběly kroužky na ptačí nožky. Méně znalý čtenář zrovna netuší, proč je vlastně tato činnost až tak fascinující, zatímco ornitolog z povolání to moc dobře ví. Objasnění nezasvěcenému naznačí autor až v posledních stránkách oddílu. (Vhodno uvést, že text původně nebyl vůbec psaný pro široké čtenářstvo.)

Kromě toho jistě překvapivým dojmem může na ne-ornitologického čtenáře působit určitá podoba násilí vůči milovaným bytostem. Přeci jenom – pod dnes sotva používaným slovem „čižba“ z názvu kapitoly se skrývá činnost lovecká. Ihned je potřeba říci, že v případě Nevrlého se vždy jednalo o lov spjatý s vědeckým bádáním, ptáci nebyli loveni ani pro zisk, ba ani pouze pro radost z chytání, a vždy byli pouštěni na svobodu. Přesto však pro čtenáře tento život mezi vědou, vášní a lovem může být v jistém smyslu šokující zkušenost.

Zbylé dvě části jsou v tom smyslu odosobněnější, že přes autorovy znalosti, zkušenosti a pozorování vedou k obecným výpovědím o ptačím světě. Líčení z „Ptačích pranostik“ zpravidla vyprávějí osobní autorův zážitek, v němž se protíná čas roku s ptačím světem, pranostiky samotné pak kreativním způsobem imitují lidovou slovesnost (srov. ukázky níže). Za pozornost jistě stojí i fakt, že Nevrlý se nevztahuje ani tak ke kalendáři, jak ho nejběžněji známe např. ze svých diářů, nýbrž hlavně k církevnímu roku. Pranostiky se tak mj. týkají dnů jako obrácení sv. Pavla, sv. scholastiky či velmi zřídka používaných jmen jako sv. Anselm, sv. Kunhuta a mnoho dalších.

Miloslav Nevrlý v sobě rozhodně nezapře literární talent. Líčit přírodu umí s opravdickým zájmem a nikoli bez básnické kvality. Zároveň mu nechybí humorný náhled, jak ostatně dobře prozrazuje i název první části jeho knihy. Při psaní vzpomínek zase Nevrlý prokazuje schopnost vhodného výběru materiálu – pro svůj text čerpá materiál ze svého podrobného deníku, ale nesklouzává k tomu, aby čtenáře přetěžoval únavnými detaily. Knížka je ale podle mě nejcennější v tom, že ukazuje, jak vypadá život v intenzivním vztahu s přírodou, totiž život, na který mnozí z nás už dávno zapomněli. Ukazuje nejen jeho dobrodružnou stránku, ale i to, že hezké dobrodružství je vykoupeno i značnými nepříjemnostmi, ba bolestmi. Připomíná, že příroda není jen něčím pasivně obdivovaným, ale také něčím živelným, s čím je třeba i zápolit.

Sluší se nakonec ještě dodat, že kniha je vybavena fotografickým doprovodem a ilustracemi, z nichž některé speciálně pro knihu vytvořil Martin Kupka.

Ukázka č. 1: pranostika k 23.4. (sv. Vojtěch)

První píseň pro potěchu
zazpívá slavík Vojtěchu

Ukázka č. 2: pranostika k 9.10. (sv. Diviš)

U mravenců pro ránu tluče žluna na bránu,
Divišovi v Súdánu zpívá žluva z Koránu

moje-ptaci-roky

Název: Moje ptačí roky
Autor: Miloslav Nevrlý
Nakladatelství: Česká společnost ornitologická
Rok vydání: 2024 (2., doplněné vydání)
Počet stran: 128
Hodnocení: 95 %

https://eshop.birdlife.cz/eshop/items/knihy/moje-ptaci-roky


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Lukáš Dvořák: Hudba mi otevřela nové způsoby uvažování a změnila můj pohled na fotografii

archiv Lukáš Dvořák 1 000 x 1 000Vždy byl přirozeně kreativní. Na gymnáziu se věnoval skládání elektronické hudbě. Pak objevil fotografování. Začínal focením krajin, věnoval se módní fotografii, která ho profesně formovala. Dělal i komerční ...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Generálka hromadné skladby ČASPV pro Světovou gymnaestrádu v Amsterdamu

WG 2023 perexVe dnech 23. – 25. června se ve Sportcentru České asociace Sport pro všechny Doubí u Třeboně uskutečnil poslední nácvik hromadné skladby, která bude reprezentovat naši organizaci a Českou republiku na významné mezinárodní akci.

...

Z archivu...


Výtvarné umění

Zlínské muzeum a galerie lákají na zajímavý program k aktuálním výstavám

vystava 200V krajském kulturně vzdělávacím centru 14|15 BAŤŮV INSTITUT mohou návštěvníci až do 27. února vidět hned několik krátkodobých výstav, ke kterým Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně a Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně připravili také zajímavý ...

Divadlo

Tragikomedie o střetu snu a skutečnosti

Tak trochu basnik 200Eugene O’Neill (1888–1953), otec zakladatel amerického dramatu, se na počátku 30. let po velkém úspěchu trilogie Smutek sluší Elektře (1931) a velkém neúspěchu dramatu Dny bez konce (1933) na řadu let odmlčel. V letech, kdy o...

Film

Naděje: Tak trochu jiný studentský film s Jiřím Mádlem v hlavní roli

200 nadejeKaždý rok spatří světlo světa desítky studentských filmů. Většina z nich ale bohužel unikne veřejné pozornosti, což je veliká škoda.  Mezi filmovými pokusy mladých tvůrců totiž můžeme najít skutečné unikáty, dokládá to napříkl...