Kultura21.cz

Autor publikující pod pseudonymem Elsa Aids vydal již několik sbírek básní, poměrně velkou pozornost pak vyvolal v roce 2020 svou prózou Přípravy na všechno. Loni vydal opět básnickou sbírku, která se mj. dostala na tzv. longlist cen Magnesia Litera. Plným právem by jistě mohla být i na shortlistu.

Už jen z názvu sbírky lze o ní vyčíst mnoho. „Zima“ značí období, do kterého je většina básní situována – zmiňována je často zcela explicitně, jindy prostřednictvím různých svých znaků: „Nejdřív zahlédnu shrnutou přikrývku / jako čáru přílivu na zasněženém pobřeží. / Potom se rozední / a na okně vykvetou ledové krystaly.“ (s. 69, báseň „Jemné rozdíly“) I příliv se vepisuje do sněhu – a nikoliv do písku. Nakonec ale i z básní, kde není stopa po jasných zimních motivech, ba z básní, které se prokazatelně neodehrávají v zimě, je cítit jisté chladno a nevlídno.

Jak by ne? Lze si jen sotva představit, že by na centrální přestupní stanici Lazarská mohlo být v zimě nějak zvlášť příjemno – a to tím spíše, čím v pozdější dobu zde člověk vyčkává. A to už je to druhé, co čtenář o sbírce vytuší z názvu – prostředí jejích básní. Lazarská je právě místo, kde se člověk může setkat s nočními (i denními) opilci, bezdomovci, s proletariátem. Na jaká další taková místa nás Aids ve své sbírce bere? To ostatní napoví i názvy některých oddílů sbírky: „V zemi ubytoven a kladů“ či „Lžička z benzínky“.

Autor přivádí čtenáře poezie do světa, ve kterém se – ani v knihách ani v realitě – zrovna často neoctne. Nejde jen o různé ubytovny či sídliště v (přinejmenším napůl) vyloučených lokalitách. Jde tu i o vnitřní svět: žádné plody vysoké kultury, ale ani online přístupná zábava, nýbrž: „Jsou tři hodiny ráno, / na Nově opakují Do-re-mi / s Pavlem Trávníčkem / a Sabinou Laurinovou.“ (s. 34, báseň „Vnitřní život“)

K zatím jmenovanému je ale potřeba přidat ještě jedno, totiž lyriku. Ano, Lazarská v zimě a jiné básně je povýtce lyrická sbírka, viz k tomu ukázku č. 1. Autor nenechá čtenáře příliš na pochybách o tom, oč mu jde: jednak do daného prostředí lyriku vnést, nebo lépe řečeno – najít ji v něm, jednak (a to hlavně) tím ale jaksi obtížnou, nepříjemnou realitu onoho prostředí učinit vnímatelnější, patrnější. „Vnutit“ čtenáři citlivější pohled na věc. Jistá angažovanost textů z toho pak vyplyne sama sebou. Četbu Aidsovy poezie lze jedině vřele doporučit.

Ukázka č. 1: Noční labutě

Je to němý výjev:
rohlíky plavou po olejnaté hladině,
labutě klovou do kalné vody
a nabírají je zobákem.

Je zimní večer
a nasáklé těsto chutná tak sladce,
když v šeru nad řekou
mráz prosívá vločky sněhu.

Mezitím dole u břehu,
sami pod nízkou oblohou,
stojí dva lidé s obojky na krku
a lahvemi v rukou.

Blíží se vánoce
a my se bavíme o lodích
a říčních zdymadlech
a v duchu plujeme po Vltavě a po Labi.

Nejdřív do Mělníka
potom do Ústí,
nakonec do Hamburku
a tam skončíme.

Ukázka č. 2: Dárek

Setmělo se a začalo jemně sněžit.
Uprostřed chodníku ležela krabice od dortu
jako dárek
a pomalu ji pokrýval sníh.

Uvnitř jsem našel mrtvou kočku
stočenou do klubka.
Nohy měla svázané provazem,
ležela na boku v rozsypaných granulích.

Byl jsem zmatený,
jako by mě někdo pohladil.

Název: Lazarská v zimě a jiné básně
Autor: Elsa Aids
Nakladatelství: Fra
Rok vydání: 2023
Počet stran: 70
Hodnocení: 90%

https://www.moleskine.cz/lazarska-v-zime-a-jine-basne