Ján Sedal: Až pleskne brok

Sobota, 08 Červen 2024 08:41 Vojtěch Kinter

Až pleskne brok Ján Sedal je Slovák z Bratislavy – ovšem jako herec působil v českých divadlech a jako literát rovněž působí v českém kontextu (ač do jeho textů samozřejmě pronikají slovakismy). Jeho SMS básně, uspořádané Arnoštem Goldflamem, vyšly v roce 2018; nová knížka obsahuje také převážně básně (mnohé jsou datované – a poměrně staré, třeba i přes 15 let!), ovšem zahrnuje i další literární žánry.

Z nich tu je tu nejprve řada „Krátkých her o Stvořiteli a jeho díle“ – herce v sobě samozřejmě Sedal nezapře, nicméně možná spíše než o hrách by bylo vhodno zde mluvit o krátkých humorných dialozích. Dále jsou tu „Recepty – pro bohaté a chudé děti“, kde se nepřekvapivě paroduje žánr kuchařek. Nakonec je zde několik kratších prozaických útvarů imitujících-parodujících lidovou slovesnost.

Z předchozí charakteristiky by mohl mít čtenář pocit, že Až pleskne brok je kniha humorná, nicméně její zhruba první polovina, naplněná básněmi, tento dojem nutně nevyvolává. Ano, Sedalovy básně jsou často vystaveny např. na rozvinutí nějaké absurdity, nicméně jejich vyznění bývá vážné, viz k tomu ukázku č. 1. Namnoze tak může čtenáři připomenout poetiku undergroundu, zvláště pak Magora Jirouse; básně jsou krátké, jako by příležitostné, napsané z momentálního vnuknutí – ovšem pro velká slova a velká témata, jako jsou Bůh či duše, se v nich nechodí daleko – viz ukázku č. 2.

Básně působí zpravidla zbožně, využívají i kazatelského (báseň na s. 54) či modlitebního tónu. Naproti tomu neveršované texty z druhé části knihy náboženská témata spíše zlehčují (možná lépe řečeno: odlehčují; občas však vyzní až blasfemicky) – srovnej k tomu ukázku č. 3. Humor textů z této části knihy se zakládá namnoze na absurditě, dada, nesmyslu. Tak například v „Receptech pro bohaté a chudé děti“ se vaří nesmyslná jídla z nesmyslných ingrediencí, přičemž kontrast mezi bohatými a chudými se dovádí ad absurdum (například „Řízek internacionál“ je pro bohaté děti vařen mj. ze zlaté cihly, pro chudé děti z fotografie řízku).

Sedalův humor čas od času vyčaruje na čtenářově tváři úsměv, přesto se však při četbě knihy stává patrnou jedna věc: autor zjevně své texty nejprve sdílel se svými přáteli či hereckými kolegy. Je dobře představitelné, že ve spojení s hereckým charismatem a v úzkém okruhu mohly texty působit opravdové salvy smíchu. Jenomže jak už to v podobných případech bývá – ona kouzelná jiskra humoru se snadno ztratí, jakmile jsou texty přeneseny na papír a předány anonymnímu čtenáři. Je potom otázka, jestli celkovému dojmu z knihy spíše neškodí…

Ukázka č. 1: báseň ze s. 11, datovaná 28. 8. 2009, 0:16

Elvis válí se pod
zemí, aj Lennon válí
se pod zemí, aj Jim
Morrison jak
osamělej pták,
ani tady se nic nemění,
já válím se po
hospodách zaživa,
když nad nocí
zvítězí hvězda jasná

Ukázka č. 2: nepojmenovaná báseň ze s. 49

Bůh zapomněl by na Tebe?
Či morem zčernalo by
Tvé srdce?
Pěna dní chrstnuta by
byla na Tvá ústa.
Že si už možná na mě
ani nevzpomeneš.
Duše líná jako
Dunaj
co valí se pomalu
ze tmy noci
do světel dne.

Ukázka č. 3: Krátká hra o stvořiteli a jeho díle

Člověk: Můžeš mě naučit nějakej kousek?
Bůh: Co myslíš pod kouskem?
Člověk: No být neviditelnej nebo zmrtvýchvstání.
Bůh: Myslíš základní repetoir?
Člověk: Ano, ten. Jak to děláš?
Bůh: Nevím. To musíš zkoušet.
Člověk: Tak jo.