„Pohádky jsou pro nás velmi důležité – můžete díky nim i zhubnout nebo se proměnit,“ říká Marcela Volavka

„Pohádky jsou pro nás velmi důležité – můžete díky nim i zhubnout nebo se proměnit,“ říká Marcela Volavka

Tisk

marcela perexPohádkové příběhy provázejí lidstvo od nepaměti. V současné době je v knihkupectvích i v televizi stále více pohádek, které však již s těmi původními mají jen velmi málo společného. Spisovatelka Marcela Volavka je přesvědčená, že právě díky tradičním pohádkám můžeme zásadně změnit svůj život. Dost možná vás o tom přesvědčí následující rozhovor.

 

Co jsou pohádky?
Mýty, sny, pohádky a jejich magické obrazy nás vždy formovaly. Máme společnou historii a nejrůznější rituály a životní zkušenosti jsou vlastní úplně všem. Říká se tomu kolektivní paměť, nebo také kolektivní nevědomí. A právě pohádkové příběhy nás vracejí do našeho nitra, k těmto zásadním událostem. Tradiční pohádkové příběhy obsahují poselství, kterému naše duše rozumí, poselství, které vnímáme přesto, že naše logika ho nedokáže přesně vysvětlit. Pohádky jsou tedy něčím, co nám pomáhá rozumět sobě i ostatním, pohádky nám umožňují najít správnou cestu.

Jak to funguje?
Všichni podléháme určitým vzorcům chování. Říkáme třeba, že je to dědičnost. V psychologii se již dávno přišlo na to, že existují jakési modely chování, které nás všechny ovlivňují již tisíce let. Jsou vrozené a obvykle nevědomé. Je ale důležité si je prožít. A právě pohádky nám to umožňují. Jsou tam všechny zásadní prvky. Vše, co se odehrává v klasických pohádkách, se nás dotýká. Některé tyto vzorce jsou pro nás velmi přínosné a usnadňují nám život. Jsou ale různé poruchy, trhliny, chyby... Člověk se může snadno ztratit, pokud nemá správné ukazatele cesty. A těmito ukazateli jsou nejen v dětství právě pohádky.

marcela foto 1

Měli bychom si tedy číst klasické pohádky?
Ano. Ideálně tedy již v dětství, kdy se vše teprve formuje, ale přitom je v nás už geneticky spousta věcí zakódována. Tradiční pohádky obsahují mnoho symbolů a jsou pro zdravý vývoj mozku naprosto zásadní. Jedním z hlavních poselství pohádek je naprogramování našeho podvědomí. Velmi zjednodušeně se dá říct, že kdo má problémy, neprocítil si ty správné pohádky – to je naštěstí možné napravit, i když u někoho je to běh na velmi dlouhou trať.

Takže co symbolizují pohádky konkrétně?
Malé děti cítí, že pohádku musejí vnímat jako obraz – tedy ne logicky. Tuší, že každý chlapec může být Bajajou, že porazí draka, který střeží tu nejcennější bytost – tedy maminku, že Červená Karkulka se nestřetne s vlkem, ale s chlípníkem, kterého se nebojí, protože ho nikdy neviděla. Opuštěná a ztracená Mařenka s Jeníčkem musí rozlišovat mezi zlem a dobrem. V pohádkách je temný les plný nadpřirozených bytostí, protože i život je plný nečekaných událostí a zvratů. Nejen děti, ale i dospělí podprahově cítí, co je podstatou tradiční pohádky. Její symbolika totiž není logická a mluví tak přímo s naším podvědomím.

marcela  foto  2

Co třeba u nás velmi oblíbená „Popelka“?
Podle Michala Černouška, který se intenzivně zabývá symbolikou pohádek, je Popelka příběh o lásce k tatínkovi. Malá holčička svého tatínka miluje a zbožňuje a chce jím být absolutně milována, protože člověk je bytost narcistická, má především rád sám sebe, chce každá holčička tatínka jen sama pro sebe. Proto může snít o tom, že maminka a sourozenci někam zmizeli a tatínek zůstal úplně a bezezbytku pouze jí. Může z toho být zmatená, ale pak vidí, že Popelka také bojuje s maminkou i vlastními sourozenci a že tento boj není něčím odsouzeníhodným. Vnímá její skromnost a lásku. A její přechod od otce k princi. Je to vývoj. Podobně i chlapci nejprve touží mít maminku jen sami pro sebe. Pohádka o Bajajovi je mýtem o zrození hrdiny. Je to obraz postupného vývoje nezávislého já, na jehož konci by měl stát celistvý muž. Vyprávění o hrdinovi je důležité pro citový a mravní vývoj chlapců. Podle Černouška může nabírat i různých moderních převleků například do podoby Vinnetoua.

Proč pohádky léčí?
Pohádky napomáhají k vědomí, že každý má i stinné stránky, za které se nemusí stydět, že svět je někdy velmi složitý a klade nám mnohé překážky, ale stále je tu naděje. Důležitým poselstvím je právě ono vítězství dobra. Naše mysl musí přijmout fakt, že i z té největší šlamastyky se dá vydrápat kamsi do nebes, že i Popelka může být královnou a že princ ji miluje i ve špinavé zástěře, že i Hloupý Honza má šanci na trůn a že mocný černokněžník není nepřemožitelný a bude zničen. I ten největší pesimista se musí naučit věřit, že kdesi za devatero horami jsou lidé šťastní a nic jim nechybí. Pohádkové příběhy vnášejí do chaosu řád. Když necháme pohádkové příběhy proniknout do své duše bez kritizování typu „Otesánek přeci nemohl sníst tolik věcí a pak by z něj přeci živí a nerozbití zase nemohli vyskočit!“, tak nás to nesmírně obohatí a osvobodí. Je zkrátka nutné sledovat pohádku jako obraz.

marcela foto 3

Měli bychom dětem pohádky vysvětlovat?
Ne. Každé dítě si v příběhu najde potravu, kterou právě pro svůj zdravý vývoj potřebuje. Děti se mimo jiné v pohádce dozví, že nejsou všichni lidé dobří a že to, že jsou samy někdy zlé a agresivní, vůbec nevadí. Děti se mohou cítit jako netvor, když jim rodiče stále říkají, že musí být pořád jen hodné. Děti díky pohádkám vnímají, že když budou bojovat a zůstanou ryzí, dosáhnou lásky, štěstí i bohatství. Díky pohádkám porozumí sobě, přátelům i nepřátelům.

Říkáte, že můžeme díky pohádkám i zhubnout…?
Je to tak. Často přejímáme nedostatky svých předků. Podle psychologů nás geny a podvědomí ovlivňují až z 85 %. Jako bychom o svém jednání nerozhodovali my, ale cosi, co nemůže vůbec kontrolovat. Když ale dokážeme zpracovat i jen pár procent ze svého podvědomí, ze své dědičnosti, tak se začnou dít zázraky. Správným formováním můžeme změnit i své vrozené dispozice. Můžeme se změnit kompletně - jako v pohádce!

Jak to v praxi probíhá?
Proměnu můžeme ilustrovat na něčem běžném, třeba na čištění zubů. Zpočátku se musíme trochu nutit, abychom si každý den vyčistili zuby. Je to otrava. Postupně to přijmeme jako jakousi nutnost. Časem v čištění zubů můžeme najít i zalíbení. Brzy se necítíme dobře, pokud si nevyčistíme zuby. A následně už si čistíme zuby tak automaticky, že o tom ani nevíme. Z vědomé činnosti se stane nevědomá. Vytvoříme si návyk, který se tak zautomatizuje, že o něm prakticky nevíme a nepřemýšlíme. Takovýchto návyků máme tisíce. A tyto tisíce můžeme změnit. A tím se změníme i my samotní. Nejprve se trochu nutíme, ale pokud jste pevně rozhodnutí, změníte se velmi rychle. Rychleji, než si nyní myslíte. A pohádky umí tento proces výrazně urychlit právě proto, že díky jejich působení na podvědomí, míří přímo na cíl. Takže doporučuji číst klasické pohádky a nechat je na sebe působit.

Vy sama píšete pohádky pro dospělé…
Natočili jsme na CD několik pohádek, které mají pomoct posluchačům najít k sobě cestu a díky tomu se zbavit nadváhy, naučit se vydělávat více peněz, najít vhodného partnera a celkově se ozdravit. CD namluvili herci a moderátoři a příběhy dotváří hudba i krátké písničky. Jde o léčivé příběhy doplněné o relaxace a drobná doporučení, jak dosáhnout svých cílů a žít své sny.

MARCELA VOLAVKA
Narodila se v roce 1974 Chomutově, ale žije ve Zlíně. Dlouhodobě se věnuje psychoterapii. Píše povídky a pohádky. CD s „Léčivými pohádkami“ vydala v loňském roce

marcela foto 4

www.lecive-pohadky.cz

Foto Archiv Marcela Volavka


 
Banner

Přihlášení



Vzpoura oceánů ohrožuje lidstvo

Tento fascinující ekothriller, v němž autor zobrazuje vzpouru přírody proti lidstvu jako hororový scénář, nad nímž se tají dech, se stal světovým bestsellerem. Jeho druhé vydání přináší na knižní trh nakladatelství Laser ze společnosti Euromedia Group. První díl už leží na pultech knihkupectví, díl druhý je aktuálně v předprodeji a můžeme se na něj těšit již v únoru 2023.


Laser

Zjistěte, jak přežít ve městě i v přírodě

Kurz přežití je název knihy od Amara Ibrahima, který se dlouhodobě věnuje přežití – pořádá kurzy i o něm přednáší. Tento titul by si měl přečíst každý.


BizBooks
Banner

Rozhovor

Kuly z Desmod by si na zábavě klidně zazpíval své písně!

desmod kuly 200Festivalová sezóna pomalu končí a my přinášíme rozhovor s Máriem „Kully“ Kollárem ze slovenských Desmod. Jaké byly letošní koncerty, jak vzpomíná na začátky kariéry a co si myslí o moderních technologiiích...

Hledat

Je libo dystopii?

Kdo sleduje knižní svět, nemohl minout knihu Znamenitá mrtvola od argentinské spisovatelky Agustiny Bazterricy. Jaká je?


Fobos

Z archivu...

Čtěte také...

Michal Vaněček odpočívá tak, že píše

200 rozhovor1Letošní léto předvedlo různé podoby, kdy slunce pálilo o sto šest, na mnohé se nalepilo dovolenkové tempo (můj manžel ho nazývá „plážové“) a občas seslalo přílivy deště. Co dělají spisovatelé a ilustrátoři v létě? Jak se jim píše či kreslí po...


Literatura

Rubik´s hlavolamy – 101 hlavolamů pro Vaše mozkové závity

rubiks-hlavolamy 200Rubikova kostka je nejprodávanější hračkou všech dob. Kniha hlavolamů, o jejíž koupi přemýšlíte, spojuje pestré zkušenosti s jejím skládáním a hádanky různé úrovně složitosti. Nabízí tím velmi originální, trošku intelektuální úr...

Divadlo

No Dimension Summer

altPosledním červnovým dnem končí sezóna v experimentálních prostorech NoD. Ovšem ne tak docela – letos se prvně spustí projekt No Dimension Summer, letní program plný umění, kulturních zážitků a zajímavých projektů. “Letní p...

Film

TERRY GILLIAM VZPOMÍNÁ A BAVÍ

Gilliameska perexRežiséra (a předtím také herce) Terryho Gilliama snad není třeba představovat. Začínal jako člen legendární komediální skupiny Monty Python, podílel se – nejdříve animovanými vsuvkami - na všech jejích televizních i filmových počinech...