Městské divadlo Zlín nechalo ožít Tomáše Baťu, ševce, podnikatele, starostu, jednoduše velkou osobnost nejen českých dějin. Nesnažilo se o žádnou životopisnou hru ani nudný výklad, šli na to po svém a velmi dobře. Režisér Dodo Gombár a především představitel Tomáše Bati Gustav Řezníček vytvořili něco, co ve vás chvíli zůstane…
Děj začíná dne 12. července 1932, kdy se setkáváme s Tomášem Baťou (Gustav Řezníček) a jeho pilotem Jindřichem Broučkem (Radoslav Šopík). I přes mlhu a Broučkovy obavy se vydávají na let do Švýcarska, který jak je známo, končí katastrofou. K tvorbě hry a především jeho zaměření režisér Dodo Gombárříká: „Nový iniciační moment jsem spatřil v okamžiku Baťovy smrti a v otázce, jaké to je přežít život bez možnosti rekapitulace. Odejít na vrcholu sil, když jen tak tleskneš rukou, z ničeho nic.“
Tomáš Baťa se tak ocitá ve velmi zajímavé situaci a divák má díky tomu možnost seznámit se s nejdůležitějšími osobami z Tomášova okolí. Jde například o jeho ženu Marii Baťovou (Marta Bačíková), Antonína Baťu staršího i mladšího a například architekta Františka Gahuru. Tyto osoby mají mnoho společného, jejich osudy jsou protkané a unikátní.
Scénu tvoří impozantní svitovská brána v proměnách času o šířce 11 metrů. Stejně jako ve Svitu ji nese šest sloupů a je dvoupodlažní. Průvodci i hybateli příběhu jsou bílí koně, kteří na scéně své svěřence chrání, ale také projevují různé emoce. Mnohdy působí až magicky a skvěle se hodí do celkové scény, jejímž autorem je Lucie Labajová.
Největší zodpovědnost za hru nenese nikdo jiný než Gustav Řezníček. Právě on dýchá ústy Tomáše Bati, ale srdcem. Je přesvědčivý, sebejistý a také citlivý. Dobře se na něj dívá a člověk s ním napjatě prožívá každou vteřinu. Domnívám se, že tohle je jeho životní role, což mu může být jedině ctí. Za zmínku stojí i ztvárnění Baťova bílého koně Tomášem Davidem, nadanou a stále neokoukanou talentovanou tváří zlínského souboru. Dostává zde poměrně velký prostor, který skvěle využívá – buduje napětí a na scéně se pohybuje velmi jistě.
První půlka hry je poučná, představuje všechny postavy a dobře odsýpá. To se nedá říct o té druhé, kdy divák podvědomě čeká konec, ale nedokáže přesně odhadnout jaký a neví tak, co může čekat. Je zde několik scén určených k odlehčení situace, divák se baví a poté se jen diví zvláštnímu a nesourodému hudebnímu vystoupení plného citátů a hesel Tomáše Bati. Závěr je ale logický a dopisuje tak pěknou tečku za výborným počinem.
Název představení: Tomáš Baťa živý
Uvádí: Městské divadlo Zlín
Režie: Dodo Gombár
Hrají: Gustav Řezníček, Marta Bačíková, Tomáš David, Jan Leflík, Petra Králová, Radoslav Šopík, Pavel Leicman, Rostislav Marek, Josef Koller, Pavel Vacek, Zdeněk Lambor, Eva Daňková a další
Premiéra: 13. 12. 2014
Hodnocení: 90 %
Zdroj foto: divadlo.zlin.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
I když v minulém roce slavila kulatiny a padesát let na scéně, také jí vyšlo retrospektivní dvojalbum a v televizi měl premiéru dokument, pořád má co dělat. Ale taková je už Petra Janů a ani letos se nic zásadního nezměnilo. Pořád ji to baví ...
Na říjen si Městská divadla pražská připravila dvě premiéry. V Komedii uvádí inscenaci 100 nejkrásnějších českých básní, ve které zazní vedle nejznámějších veršů i básně současných autorů. Na scéně Rokoka se představí divadelní adaptace Posedlosti, filmov...
Galerie hlavního města Prahy připravila v Městské knihovně zajímavou výstavu dvou malířů nastupující střední generace.
Když v roce 2010 spatřil světlo filmového světa snímek Králova řeč, okamžitě si dokázal získat city neurozených diváků a dokonce obměkčit i zkamenělá srdce kritiků a akademiků. Málokdo si však v té době uvědomoval, že...
Na Soňu Červenou mám živou vzpomínku. Byla jsem s rodiči v Národním divadle na Čapkově hře Věc Makropulos, kde ztvárnila hlavní roli. Psal se rok 2005. Tenkrát jí bylo osmdesát a mě ani ne dvacet. Po vystoupení jí ministr kultury předal státní vyznam...