Martin Stručovský: „Psaní knihy byla jedna z věcí, která mě držela nad vodou.“
Banner

Martin Stručovský: „Psaní knihy byla jedna z věcí, která mě držela nad vodou.“

Tisk

martin strucovsky 200Martinu Stručovskému vyšla letos v nakladatelství Motto detektivka s názvem Bez duše. V příběhu figuruje postava knihkupce Matěje Mlynáře a také Jindřichův Hradec. Jak to vše souvisí s autorem? Co mají společného? To vše a mnohem víc si přečtete v tomto rozhovoru.



Věnujete se sci-fi a fantastice, jako editor jste se podílel na antologii Excelsior, gentlemani!, tak jak se stalo, že jste přišel s detektivkou?

Jedno pořekadlo praví: za vším hledej ženu. Což v mém případě platí stoprocentně. Už jako malý kluk jsem hodně času trávil s mojí babičkou, která mi četla pohádky, Staré pověsti české nebo Řecké báje a pověsti. Čímž ve mně tak trochu rozproudila lásku k fantasy. Jenže kromě toho čtení jsme taky hodně času trávili tím, že jsme koukali v televizi na detektivky. V jednom kuse u nás jel Hercule Poirot, Vraždy v Midsomeru nebo Schimanski. Což byl dobrý základ. Kolem dvanáctého roku jsem ale objevil Harryho Pottera a svět fantasy, kam jsem vlastně „utekl“, a vypracoval jsem se na recenzenta. Během studia na vysoké jsem se ale od fantastiky posunul k detektivkám literárním. Čtení mi ale nestačilo, a začal jsem obesílat literární soutěže zaměřené na fantastiku s povídkami, kde jsem kombinoval fantasy právě s detektivkou. Až jsem se nakonec rozhodl zkusit detektivku bez zrnka fantastiky, aby si taky babička ode mě konečně něco přečetla.

Jak vás napadl příběh z knihy Bez duše? Co vám bylo při psaní inspirací? A jak přišla samotná myšlenka napsat vlastní knihu?

Vezmu to od konce. Jak už jsem odpověděl v první otázce, na vysoké jsem začal se čtením detektivek, nastal u mě žánrový návrat (byť ve formě knížek) a o fantastiku jsem se jako čtenář přestal takřka zajímat. Mezi moje oblíbené detektivkáře patří Dennis Lehane a Ken Bruen, kteří tu ale postupně přestali vycházet a mně chybělo to, co psali. Takže jsem se rozhodl, že zkusím napsat detektivku v podobném duchu, tedy americkou drsnou školu s hlavním hrdinou, který kromě zločinců bojuje i s vlastními démony. A nikdy nenechá nikoho ve štychu. Takže nic originálního. Co se samotné zápletky týká, ta mě napadla, když jsem jednou seděl u piva, a mě obsluhovala sympatická mladá servírka. A mně se v hlavě vylíhla zápletka na román…

martin strucovsky bez duse

Měl jste v hlavě dopředu přesně rozvrhnuté dějové linky, nebo příběh vznikal postupně a vyvíjel se?

Na samém začátku byl jen Matěj Mlynář a nápad se stalkingem. V psaní jsem spíš intiutivec a rád nechávám jednat postavy. Ono je to pak dost překvapující. Psaní románu je běh na dlouhou trať a vyžaduje dost času a trpělivosti. Což nebyl problém. Bez duši jsem psal v době, kdy jsem skončil vysokou, docházel jsem na Úřad práce a netušil jsem, jak to se mnou dál bude. Psaní knihy byla jedna z věcí, která mě držela nad vodou, a dal jsem do toho naprosto všechno.

Jak moc je vám podobný váš hlavní hrdina? Máte kromě práce v knihkupectví ještě něco společného?

Pár věcí by se našlo. Kromě společné práce je to láska ke knihám, rodině a jedno město. Taky jsem měl období, kdy jsem se rád napil whisky. Hlavně ale oba rádi plaveme proti proudu a jsme docela nepřizpůsobiví a paličatí. Občas mám pocit, že se myšlením ani jeden do téhle doby nehodíme.

Děj knihy je zasažen do Jindřichova Hradce, ze kterého pocházíte. Bylo to pro vás jednodušší, nebo těžší psát o známých místech?

Právě proto, že pocházím z Hradce, to pro mě bylo jednodušší. Nechtěl jsem pro děj příběhu Prahu ani žádné jiné profláknuté lokality. Potřeboval jsem místo, které znám a kudy se každý den pohybuju.

Zajímavou roli v knize hraje také hudba v podobě toho, že na různých místech právě hraje. Je pro vás i v životě hudba důležitá?

Bez duši jsem si představoval při psaní jako film. A tam hudba vždycky hraje. Hudba je pro mě velmi důležitá. Uklidňuje mě, pomáhá mi se koncentrovat a taky ve mně dokáže vyvolat nějakou vzpomínku. A snad můžu prozradit, že hudbu poslouchám i během psaní.

Pracujete v knihkupectví, takže musíte mít o knihách přehled a spousta vám jim projde pod rukou. Kdo jsou tedy vaši oblíbení autoři?

Už zmínění Ken Bruen a Dennis Lehane. Vraždy na molu můžu číst alespoň dvakrát za rok. Tajemná řeka a Dotek temnoty mají zase úžasné pointy. V posledních letech taky rád čtu Michaela Connellyho, především tedy jeho řadu s Harrym Boschem. Z nových autorů mě pak zaujal Adrian Knox (jeho Sirény jsou noir temnější než dehet), Jane Harperová zase napsala úžasné Sucho. A samozřejmě nesmím zapomenout na Martina Goffu, Tima Weavera a Jiřího Březinu, jejichž knížky vždycky netrpělivě vyhlížím. No, a když je čas, vracím se ke starým věcem. Teď po létech čtu zase znovu Harryho Pottera.

martin strucovsky

Jak to vypadá s další knihou? Mohou se čtenáři těšit na další díl Bez duše? Řekněte, že ano. :-)

Pokračování bude. Matěj Mlynář se vrátí v případu nazvaném Zavátá sněhem. Ale podrobnosti si zatím nechám pro sebe. Myslím si ale, že spousta lidí bude překvapena, kam se budou jeho další kroky ubírat.

Na závěr vás poprosím o vzkaz pro naše čtenáře.

Děkuji všem čtenářům, kteří si moji knihu koupí nebo půjčí z knihovny a dají jí šanci. A taky děkuju všem lidem, kteří čtou. Myslím si, že knížka je pořád lepší vynález než televize.

Děkuji za rozhovor.

Autor foto: Svatopluk Doseděl + Albatros Media




 

Přihlášení



Anketa

Jak často sledujete dokumentární filmy?
 

Špína: temná krimi z východního Slovenska

V únoru vydalo nakladatelství Metafora velmi zajímavý detektivní počin slovenské autorky Barbory Bernátové s lakonickým názvem Špína. Druhý případ svérázného kapitána Davida Meiznera se s ničím nemaže. Vražda mladého profesora přináší spoustu otazníků i mnoho podezřelých…

Lištičky, klasické drama s nápaditou režií Michala Dočekala

Písní, jejímž textem je část Písně písní ze Starého zákona poklidně začíná drama Lištičky, uvedené Městskými divadly pražskými na scéně divadla ABC. Text verše je prostým konstatováním toho, že když lišky škodí ve vinici, je třeba je z ní bez milosti vyhnat. Smysl tohoto verše, jenž se stal v průběhu staletí předmětem mnoha teologických výkladů, hledajících v něm mnohá podobenství a jinotaje, je ale jasný – dávejte si pozor na to, co vypadá lákavě a skvěle, ale časem vás to může zničit.

Banner

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

Cíle na dosah: Praktické rady, jak změnit své přání v realitu

Síla vize titulní obrázekPMít svůj záměr nebo vizi, kam chci směřovat svůj život. Ať již v pracovní nebo osobní rovině. Někdo jej stále hledá, anebo upravuje a třeba váhá, kde a jak vlastně začít. „Náš život je odrazem naší schopnosti snít, mít své vize, a...

Chinaski ohlašují největší koncert kariéry. V červnu zahrají open-air pod „lízátky“ v Hradci Králové a na brněnském Velodromu

V prosinci letošního roku uběhne přesně 30 let od chvíle, kdy vyšlo první album skupiny Chinaski. Oslavu 30 let Chinaski oficiálně odstartují prosincovými koncerty v pražské O2 areně. Souběžně s nimi se fanoušci dočkají také speciální narozeni-nové desky nahrané v Rockfieldu. Oslavy tímto ale teprve začnou! Vše totiž vyvr-cholí v roce 2025, kdy se uskuteční vůbec největší koncert v historii kapely.

Čtěte také...

Anna Julie Slováčková: Chtěla bych, aby lidé měli rádi sami sebe

a s200Mladou herečku a zpěvačku Annu Julii Slováčkovou můžete již několik měsíců vídat na prknech Divadla Kalich jako Rózi v kultovním muzikálu Krysař. Jak se s novou rolí sžila a jaké plány má v novém roce 2018 se dočtete v následujícím rozhovor...


Divadlo

Báby - tak trochu jiné divadlo

baby perexAsymetrická scéna. Miniaturní bába. Operní duet. Trocha tělesné akrobacie a velký boj proti nesmyslnému režimu. To všechno v sobě ukrývá nová inscenace Báby Divadla Na zábradlí. Pesimistickými a snad až místy surreálnými texty bojoval Daniil Char...

Film

Dominik Hašek a Hynek Čermák se objeví na plátnech kin v novém filmu den po 25. výročí vítězství olympijského hokejového turnaje v Naganu

deti nagana 200Režisér a scénárista Dan Pánek dotáčí poslední záběry rodinného snímku Děti Nagana, ve kterém si po boku Hynka Čermáka, Pavla Baťka či Kláry Issové zahraje také hokejový brankář Dominik Hašek. Premiéra filmu, který divákům připomene atmosfér...